Americká ekonomika v prosinci vytvořila 312 tisíc pracovních míst, míra nezaměstnanosti stoupla na 3,9 %

Růst míry nezaměstnanosti je dán zejména tím, že na trh práce vstoupilo více lidí. Pokud bude růst ekonomiky USA pokračovat, mohla by se podle analytiků míra nezaměstnanosti opět snížit.

Míra participace, vyjadřující zapojení práceschopných lidí (zaměstnaných i nezaměstnaných) na trhu práce USA, v prosinci stoupla z 62,9 % na 63,1 %. Míra nezaměstnanosti U6, jež bere v úvahu rovněž ty, kteří již hledání práce vzdali, a ty, kteří jsou zaměstnáni jen na částečný úvazek, ačkoli by chtěli pracovat na plný, setrvala na 7,6 %.

Průměrná hodinová mzda se v prosinci meziročně zvýšila o 3,2 %, v listopadu stoupla o 3,1 %. Analytici čekali zpomalení růstu na 3 %. Proti listopadu se mzda v prosinci zvýšila o 0,4 %, analytici čekali růst o 0,3 % po 0,2% zvýšení v listopadu. Meziročně nyní mzdy rostou nejrychleji od roku 2009.

V soukromém sektoru vzniklo v prosinci asi 301 tisíc míst po přírůstku 173 tisíc míst v listopadu (revidováno ze 161 tisíc). Čekal se přírůstek zhruba 175 tisíc míst. Ve veřejném sektoru přibylo v prosinci asi 11 tisíc míst, v listopadu se počet míst ve veřejném sektoru zvýšil asi o tři tisíce (revidováno z -6 tisíc). Zpracovatelský sektor ohlásil za prosinec vznik přibližně 32 tisíc míst (odhad: +20 tisíc, listopad: +27 tisíc).

Americký dolar v reakci na zveřejněná data prudce posílil, kurz EUR/USD spadl z 1,1417 až k 1,135. Futures na index S&P 500 mírně stouply a výnos 10letých vládních dluhopisů USA vzrostl z 2,59 % na 2,63 %.

Podle čtvrtečních údajů agentury ADP soukromí zaměstnavatelé v USA v prosinci vytvořili kolem 271 tisíc pracovních míst. Analytici v průměru odhadovali, že vzniklo asi 178 tisíc pracovních příležitostí po 157 tisících v listopadu (revidováno ze 179 tisíc).

Ekonomové odhadují, že k udržení míry nezaměstnanosti na stávající úrovni je třeba každý měsíc vytvořit zhruba 100 000 pracovních míst. Zatím je tempo podstatně vyšší. Údaj o tvorbě pracovních míst za říjen byl revidován z 237 tisíc na 274 tisíc.

Za celý rok 2018 americká ekonomika vytvořila zhruba 2,6 milionu pracovních míst, což bylo nad úrovní 2,1 milionu z roku 2017 i 2,2 milionu z roku 2016. V průměru v USA loni vzniklo 217 tisíc míst měsíčně.

"Údaje z trhu práce jsou velmi solidní, aktuálně ale trhy nehýbou data, nýbrž politika. Alfou a omegou je nyní mezinárodní obchod. Aktuálně navíc přibyl ještě problém v podobě rozděleného Kongresu, takže rok rozhodně nezačal ideálně," uvedl Mike Loewengart, šéf investičních strategií ve společnosti E-Trade.

"Lze očekávat, že v několika příštích měsících budou údaje z trhu práce negativně ovlivněny propadem cen akcií na konci roku. Aktuálně ovšem data vyznívají velice dobře," doplnil Ian Sheperdson, hlavní ekonom společnosti Pantheon Macroeconomics.

Velké podniky, jako je například Apple, si stěžují na dopady obchodních válek. Tvrdí, že je jejich odbyt ohrožen sporem mezi Spojenými státy a Čínou. V obou zemích se aktivita výrobních závodů snižuje, index aktivity ve zpracovatelském sektoru v USA vykázal nejprudší pokles za deset let. K problémům americké ekonomiky se nyní přidal také spor kolem státních financí.

Americká Sněmovna reprezentantů schválila ve čtvrtek dvojici návrhů ukončujících nouzové fungování vládních úřadů. Schválené texty však nepočítají s penězi, které chce Donald Trump od Kongresu na stavbu zdi na hranici s Mexikem. Kvůli sporu o těchto pět miliard dolarů již dva týdny nemá část federálních úřadů peníze na provoz, takže musejí fungovat v nouzovém režimu.

Růst cen v listopadu zpomalil na 2,2 %, růst HDP v třetím čtvrtletí dosáhl 3,4 %

Tempo růstu ekonomiky Spojených států v třetím čtvrtletí kleslo na 3,4 % ze 4,2 % ve druhém kvartálu. Největší světová ekonomika však podle analytiků zřejmě zůstává na cestě k dosažení 3% ročního růstu, který si stanovila za cíl administrativa prezidenta Donalda Trumpa.

Americká ekonomika nyní těží mimo jiné z Trumpovy daňové reformy a ze zvýšených vládních výdajů. Na zahraniční obchod má ale negativní dopad konflikt s Čínou, v jehož důsledku již na sebe Washington a Peking vzájemně uvalily cla na zboží v hodnotě stovek miliard dolarů.

Index spotřebitelských cen v listopadu meziročně vzrostl o 2,2 % po 2,5% zvýšení v říjnu. V meziměsíčním srovnání spotřebitelské ceny vzrostly o 0,2 %. Jádrová inflace meziročně stoupla na 2,2 % z 2,1 % v říjnu.

Zdroj: FXstreet.com, Bloomberg, CNBC, ČTK