Španělský bankovní bailout: V čem se liší od pomoci Portugalsku nebo Řecku?
Španělsko požádá eurozónu o finanční pomoc pro své banky. V sobotu to oznámil španělský ministr hospodářství Luis de Guindos. Formální žádost se dá čekat koncem června, až španělský bankovní sektor zhodnotí dvě nezávislé analýzy. Mluví se o 100 miliardách eur. Španělé by ovšem neměli jít ve stopách Řeků nebo Portugalců. Proč?
Španělsko se po Řecku, Irsku a Portugalsku stane čtvrtou zemí eurozóny, která požádá o zahraniční finanční pomoc. Eurozónou nabízených 100 miliard označil de Guindos za nejvyšší možnou částku, která by měla s rezervou pokrýt potřeby španělského bankovního sektoru.
Rozjet úvěrování
"Díky injekcím kapitálu by měly být banky schopné firmám a domácnostem znovu začít půjčovat," uvedl ministr de Guindos. Bankovní sektor bude muset projít restrukturalizací. Na tu bude dohlížet Mezinárodní měnový fond, peníze by ovšem měly primárně plynout z Evropského fondu finanční stability (EFSF) do španělského fondu na restrukturalizaci bank (FROB).
Půjčka má být pro Španělsko výhodná a nebude podmíněna žádnými fiskálními ani ekonomickými reformami. To se moc nelíbí Irsku, které muselo za 85 miliard eur kdysi udělat mnohem více.
Která země (nebo které) budou podle vás žádat o mezinárodní finanční injekci jako další? A proč? Pohled na veřejné finance většiny zemí eurozóny je tristní, jako silné jádro se jeví nejspíše jen Německo, Nizozemsko, Finsko a Rakousko. Budeme rádi za vaše názory na našem Facebooku!
Podle představitelů eurozóny včetně německého ministra financí Schäubleho jde totiž Španělsko "správným směrem". Řekněme, že politici nechtějí nikoho vyděsit - ekonomika Španělska je na tom totiž opravdu hodně bledě. Evropa se ji teď pokusí "nakopnout" kapitálem v bankách.
Bailout bank nemusí stačit
Velice rychle se objevily reakce v tom smyslu, že pomoc bankovnímu sektoru ve Španělsku nebude stačit. Andrew Benito z Goldman Sachs například tvrdí, že by pomoc měla provázet fiskální opatření, která dostanou španělský dluh ve střednědobém horizontu na "udržitelnou cestu".
Země si na trzích půjčuje s více než 6% úrokem na 10 let, od čtvrtečního večera má navíc rating pouze dva stupně nad úrovní "junk", pod kterou už by zemi nepůjčil téměř nikdo.
Eurozóna chce dát půjčkou signál trhům, že je odolná, uvedl v reakci na sobotní zprávu Wall Street Journal. Podle něj ve Španělsku nebude nutný takový zásah ECB, Evropské komise a MMF jako v bankrotujícím Řecku nebo v Portugalsku a Irsku, které také žádaly o finanční pomoc ze zahraničí.
Reakce trhů
Je vysoce pravděpodobné. že trhy přijmou víkendové zprávy jako důležitý uklidňující faktor. Koneckonců španělské akcie posilovaly již během uplynulého týdne, v pomoc bankám na Pyrenejském poloostrově zřejmě věřila většina investorů. Euro se v pátek po spekulacích o víkendové pomoci vrátilo nad 1,25 USD.
Pomoc Španělsku je navíc opravdu specifická v kontextu dalších "záchranných" operací na evropském kontinentu. Například El País informoval, že s pomocí bankám Španělsko logicky ztrácí i fiskální suverenitu, optimismus mírnila i řada analytiků v USA. Zahájení obchodování v novém týdnu dá všem spekulantům jasnou odpověď.
Zaprvé, Evropa dokázala využít EFSF, aniž by adresát pomoci automaticky spadl do koše zemí, v kterých mezinárodní společenství "organizuje reformy". Řešení situace má zůstat v rukou Španělů. Zajímavá proto bude reakce španělských dluhopisů, ale podle všeho by si země měla být nadále schopna chodit pro půjčky i na trh. To by byl velký rozdíl oproti Řecku, Irsku a Portugalsku.
Podstatné je navíc to, že má bailout proběhnout bez dalších restrikcí. Španělskou potřebu kapitálu pro banky Evropa nepodmiňuje ničím zásadním. Žádné vyhazování úředníků a privatizace (polo)státních agentur, jako tomu bylo v případě předchozích zachraňovaných zemí.
