ČNB ponechala úrokové sazby beze změny, v novém výhledu zhoršila odhad růstu ekonomiky

Ponechání úrokových sazeb beze změny se očekávalo. Hlasovalo pro něj pět členů bankovní rady, dva hlasovali pro zvýšení základní sazby o čtvrt procentního bodu. Dvoutýdenní repo sazba se nyní nachází na úrovni, kde byla naposledy začátkem roku 2009. Loni centrální banka sazby zvýšila celkem pětkrát, z toho čtyřikrát na zasedáních, jež po sobě bezprostředně následovala, naposledy v listopadu. V prosinci hlasovali pro růst základní sazby také dva členové výboru, konkrétně Vojtěch Benda a Aleš Michl.

Důvodem odkladu únorového zvýšení sazeb, které ekonomové ještě na začátku roku očekávali, je podle analytiků především nejistota ohledně dopadů ekonomického vývoje v zahraničí, například kvůli posledním údajům o vývoji německé ekonomiky či kvůli vyjednávání o brexitu.

"Ačkoli ještě před dvěma týdny trh spíše očekával, že únorové jednání přinese další zvýšení sazeb, nedávné komentáře představitelů centrální banky naznačily, že rada z titulu méně příznivých údajů přicházejících ze zahraničí zvolí opatrnější přístup a s dalším zvýšením sazeb prozatím počká," řekl hlavní ekonom ING Jakub Seidler. Zlom v očekávání trhu i analytiků přinesl rozhovor nového člena bankovní rady Tomáše Holuba. Ten připustil, že únorové zvýšení sazeb nemusí přijít a ČNB si může dát několik jednání s dalším zvyšováním sazeb pauzu.

Podobně se vyjádřil minulý týden v České televizi i guvernér ČNB Jiří Rusnok. Počet možných zvýšení sazeb ze strany ČNB v letošním roce odhadl na nula až dvě. Poukázal na to, že zvyšování úroků oddaluje i Evropská centrální banka, a zmínil poměrně citelné signály oslabení ekonomiky ze zahraničí.

Zatímco ve prospěch dalšího růstu sazeb vyznívaly podle Seidlera slabší koruna a stále napjatá situace na trhu práce, pro ponechání sazeb beze změny hovořily méně příznivý výhled světové ekonomiky a pokles cen ropy. "Únorové jednání banky tak zřejmě nakonec nebylo ani tolik o tuzemské ekonomice, ale spíše o vnímání rizik spojených s vývojem v zahraničí," dodal.

Zvyšování úrokových sazeb však podle hlavní ekonomky Raiffeisenbank Heleny Horské není zdaleka u konce. "Očekáváme, že bankovní rada ještě dvakrát, vždy o čtvrt procentního bodu, zvedne základní úrokovou sazbu na konečných 2,25 %, a to během první poloviny letošního roku," uvedla.

"I nadále očekáváme pro letošní rok jedno zvýšení sazeb, ke kterému by mohlo dojít ve třetím čtvrtletí. Oproti prognóze ČNB očekáváme slabší kurz koruny, který tak zvýší potřebu zvýšit sazby. I zde je však důležitý předpoklad, že se uklidní vývoj ve světě, nedojde k neřízenému brexitu a eurozóna nespadne do recese. Pokud by k tomu došlo, ponechala by ČNB pravděpodobně sazby beze změny, případně by je mohla i snížit, pokud by byl negativní šok výrazný," poznamenal analytik Jiří Polanský z České spořitelny.

Tisková konference Jiřího Rusnoka

"Na jedné straně vidíme, že ekonomika by měla růst solidním tempem. To by nás samo o sobě neodrazovalo pokračovat v pomalé normalizaci úrokových sazeb. Nicméně zároveň jsme vyhodnotili při diskuzi řadu okolností, zejména z vnějšího prostředí. To nám ukazuje poměrně rychlé ochlazení růstu v zemích pro nás klíčových, což je něco, co nemůžeme ignorovat," řekl na tiskové konferenci guvernér ČNB Jiří Rusnok.

Upozornil také, že Evropská centrální banka oddaluje zahájení růstu úrokových sazeb, zpomalují průmyslová výroba i ekonomický růst v Německu a rostou nejistoty spojené s brexitem. "Tyto věci nejsme dnes schopni s dostatečnou mírou jistoty vyhodnotit. Proto jsme usoudili, že nejsme pod žádným tlakem provést zvýšení sazeb už teď a můžeme počkat na některé z příštích zasedání, pokud se potvrdí, že jde o jednorázové výkyvy a trend růstu bude pokračovat," řekl Rusnok.

Guvernér zopakoval, že si dovede letos představit jedno či dvě zvýšení úrokových sazeb. "Ale dokážu si představit, v případě nepříznivých okolností, že letos žádné zvýšení nemusí nastat," dodal.

Od základní úrokové sazby se odvíjejí úroky komerčních úvěrů, lombardní sazba je míra, za kterou si obchodní banky mohou půjčovat u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Na diskontní sazbu jsou navázána například penále za nesplácené úvěry či neuhrazené daně.

Vývoj sazeb hypoték (Fincentrum Hypoindex)

Nová makroekonomická prognóza

V nové makroekonomické prognóze banka zhoršila odhad růstu českého HDP v letošním i příštím roce. Letos podle ní ekonomika posílí o 2,9 % (předchozí prognóza: 3,3 %) a příští rok by se měl HDP zvýšit o 3,0 % (předchozí prognóza: 3,3 %).

Inflace by měla v prvním čtvrtletí 2020 činit 2,0 % (předchozí prognóza: 2,1 %), v druhém čtvrtletí 2020 by měla klesnout na 1,9 % (předchozí prognóza: 2,0 %).

Kurz české koruny by měl letos činit v průměru 25 EUR/CZK (předchozí prognóza: 24,70 EUR/CZK). V roce 2020 by pak měla koruna posílit na průměrnou úroveň 24,20 EUR/CZK (proti předchozí prognóze beze změny).

Za hlavní rizika pro aktuální prognózu považuje centrální banka na straně proinflačních rizik slabší korunu a neřízený brexit. Nejistě hledí na hrozbu dalšího růstu protekcionistických tendencí ve světovém obchodě.

Růst HDP ve třetím čtvrtletí dosáhl 2,4 %, inflace v prosinci zůstala na 2 %

Meziroční růst české ekonomiky ve třetím čtvrtletí loňského roku dosáhl 2,4 %. K růstu HDP přispěla zejména domácí poptávka. Významně podle ČSÚ vzrostla investiční aktivita podniků. Vyšší výdaje byly zaznamenány i u vládních institucí a růst podpořila také útrata domácností.

Spotřebitelské ceny v ČR za loňský rok v průměru vzrostly o 2,1 %. Byla to třetí nejvyšší průměrná roční míra inflace za posledních 10 let. Vyšší byla v roce 2012, a to 3,3 %, a v roce 2017, kdy dosáhla 2,5 %. V samotném prosinci ceny stouply meziročně o 2 %, tedy stejně jako v listopadu.

Česká národní banka je první centrální bankou v Evropské unii, která se během současného hospodářského cyklu rozhodla zvýšit úrokové sazby, a třetí centrální bankou ekonomicky vyspělé země, která tak v pokrizovém období učinila.

Zdroj: ČNB, ČTK, ING Bank