Věková pyramida a světová ekonomika: Co nás (ne)čeká?

Lidstvo prochází zásadní demografickou transformací. V roce 1960 dosáhlo tempo růstu populace na světě vrcholu, kdy počet lidí rostl o 2,1 % ročně. Od té doby je ale růst populace v sestupném trendu a podle prognózy OSN klesne do konce 21. století na 0,1 % ročně.

Důvodů, proč tempo růstu populace tak rychle klesá, je podle pravidelné studie webu Our World In Data hned několik.

• Pokles míry porodnosti. Porodnost má tendenci klesat s tím, jak národy bohatnou. Nejdříve se to tedy týkalo nejrozvinutějších zemí, postupem času se bude fenomén projevovat ve stále větším počtu zemí.
• Vládní politika. Na vývoj populace měla velký vliv především čínská politika jednoho dítěte, jejíž následky stále přispívají k zastavení růstu čínské populace. Indie by již okolo roku 2025 měla mít více obyvatel než Čína.
• Úprk z venkova. Obyvatelé měst mají tendenci mít méně dětí než lidé na venkově. V roce 2050 bude podle odhadů žít ve městech po celém světě o 2,5 miliardy lidí více než dnes.

Méně narozených dětí v kombinaci se zlepšující se zdravotní péčí (zejména v rozvíjejících se zemích) dramaticky (z)mění tvar věkové pyramidy.

Pyramida se postupně posouvá z první fáze, kdy byly porodnost i úmrtnost poměrně vysoké, až ke čtvrté fázi s nízkou porodností i úmrtností. Zda se svět posune do páté fáze, a jak vlastně v této fázi bude pyramida vypadat, není jisté.

Změna tvaru věkové pyramida v každém případě prozrazuje poměrně výrazné stárnutí populace. Do konce 21. století překročí medián věku globálně 40 let a v mnoha západních zemích (především v Japonsku a Evropě) bude ještě podstatně vyšší.

"Z ekonomického hlediska vytváří změna věkové struktury rozdílné příležitosti a výzvy napříč zeměmi. Je to proto, že rovnováha mezi obyvatelstvem v produktivním věku a závislými lidmi (zjednodušeně dětmi a důchodci) se bude posouvat podle toho, jak vyspělé ty které země jsou," míní autoři studie Our World in Data.

Zdroj: Our World in Data