ECB v prosinci ponechala úrokové sazby beze změny, mírně zhoršila odhad růstu HDP eurozóny v příštím roce

Úrokové sazby podle centrální banky eurozóny na současných nebo nižších úrovních zůstanou do doby, než se inflace v měnovém bloku dostane k cíli v blízkosti 2 %. V září ECB snížila depozitní sazbu o desetinu procentního bodu z -0,4 %. Od 1. listopadu také centrální banka obnovila nákupy aktiv, které ukončila loni v prosinci. Objem kvantitativního uvolňování je v současnosti 20 miliard eur měsíčně.

Analytici upozornili, že nové prohlášení ECB se neliší od prohlášení zveřejněného po minulém zasedání měnového výboru, což naznačuje, že Christine Lagardeová je spokojená s postojem svého předchůdce.

Pokud je depozitní sazba záporná, znamená to, že komerční finanční domy musejí za své peníze uložené u ECB platit. Ta se tímto způsobem snaží přimět komerční banky k poskytování většího objemu úvěrů.

Obnovené QE může pokračovat roky

ECB předpokládá, že program kvantitativního uvolňování bude probíhat do doby, než si bude banka jistá účinností podpory ekonomiky v podobě nízkých úrokových sazeb. Skončit by mělo krátce před tím, než začnou sazby růst. Investoři ovšem neočekávají, že úroky začnou růst v nejbližším desetiletí, nákupy bondů tak podle nich mohou pokračovat roky. Reinvestování prostředků získávaných z maturujících dluhopisů bude pokračovat jako dosud.

Představitelé centrálních bank některých zemí evropské měnové unie, například Německa a Rakouska, stimulační opatření ECB zpochybňují. Ekonom Florian Hense z německé banky Berenberg je označil za velice kontroverzní a dodal, že se teprve uvidí, zda budou mít zamýšlené výsledky.

Nový makroekonomický výhled

V nové prognóze centrální banka eurozóny proti výhledu ze září zhoršila odhad růstu HDP v příštím roce. Letos by se měl produkt podle ECB zvýšit o 1,2 % (zářijová prognóza: +1,1 %) a v roce 2020 by měl stoupnout o 1,1 % (zářijová prognóza: +1,2 %). Výhled pro rok 2021 banka ponechala na 1,4 %. V roce 2022 by pak ekonomika měla vzrůst rovněž o 1,4 %.

Inflace by letos měla podle ECB dosáhnout 1,2 % (proti zářijové prognóze beze změny), příští rok by měl růst cen mírně zpomalit na 1,1 % (zářijová prognóza: 1 %), v roce 2021 by se ceny měly podle centrální banky zvýšit o 1,4 % (zářijová prognóza: 1,5 %) a v roce 2022 by měly stoupnout o 1,6 %.

Tisková konference Christine Lagardeové

Christine Lagardeová během tiskové konference uvedla, že ekonomika eurozóny směřuje k pomalému oživení. Současně řekla, že má v plánu dokončit už dříve avizované posouzení činnosti centrální banky, včetně zvážení změny některých základních bodů, například inflačního cíle či způsobu boje se změnami klimatu, do konce příštího roku. "Strategická revize musí být komplexní, musí prozkoumat všechny otázky," uvedla.

Evropská centrální banka původní program kvantitativního uvolňování ukončila loni v prosinci. Prostřednictvím nákupů dluhopisů do evropské ekonomiky napumpovala nově natištěné peníze v hodnotě 2,6 bilionu eur. Původně se předpokládalo, že letos by mohla začít se zvyšováním úroků, zhoršující se ekonomické podmínky ovšem obnovily tlak na uvolňování měnové politiky.

Mario Draghi byl v čele Evropské centrální banky od roku 2011. Christine Lagardeová donedávna působila jako šéfka Mezinárodního měnového fondu, v minulosti rovněž řídila francouzské ministerstvo financí.

Růst HDP eurozóny v třetím čtvrtletí zůstal na 1,2 %, inflace v listopadu činila 1 %

Tempo růstu ekonomiky eurozóny proti předchozím třem měsícům se v třetím čtvrtletí udrželo na úrovni 0,2 %, v celé Evropské unii stouplo na 0,3 %. V meziročním srovnání se ekonomika eurozóny v třetím čtvrtletí zvýšila o 1,2 %, a její růst se tak rovněž shodoval s hodnotou za druhý kvartál. V celé EU meziroční růst zůstal rovněž na hodnotě z druhého čtvrtletí, kdy činil 1,4 %.

Tempo meziročního růstu cen v eurozóně v listopadu stouplo na 1 % z 0,7 % v předchozím měsíci. Meziroční jádrová inflace, tedy inflace očištěná o volatilní ceny energií a potravin, se v listopadu zvýšila na 1,3 % z říjnové úrovně 1,1 %.

Na ekonomiku eurozóny mají negativní vliv napětí v mezinárodních obchodních vztazích, přetrvávající nejistota kolem odchodu Velké Británie z Evropské unie i zpomalování růstu čínské ekonomiky.

Zdroj: ECB, ČTK