Průmysl na ústupu aneb Co mají (také) společného vyspělé a rozvíjející se ekonomiky?
Časy se mění. Jak rozvíjející se, tak rozvinuté ekonomiky zažívají obdobný trend smršťování průmyslového sektoru, píše analytička z České spořitelny Nicole Gawlasová.
Podíl průmyslu na vytvářené přidané hodnotě postupně klesá. Nejvýrazněji se tento trend vyjevuje při srovnání 80. let 20. století a současnosti. Velká část zemí zažila pokles o více než 10 procentních bodů. V USA za zachování pracovních míst v odvětví bojuje Donald Trump, který své celní války vede i z tohoto důvodu.
Na důležitosti naopak získávají služby. Na jednu stranu lze hovořit o pozitivním vývoji, protože země nezůstávají pouze montovnami. Obecně také platí, že bohatší země nakupují více služeb.
Na druhou stranu však tento vývoj má i nepříznivé důsledky. Mimo jiné:
- Globální trend poklesu průmyslové výroby není ničím pozitivním pro země, jejichž prosperita se od tohoto sektoru odvíjí.
- Má to dopady na trh práce, které v důsledku prohlubují příjmové nerovnosti.
Druhým uvedeným bodem se často zabývá Mezinárodní měnový fond. Ten uvádí, že ztratí-li práci méně kvalifikovaní lidé, kteří předtím pobírali poměrně slušné mzdy (reflektující náročnost povolání) v průmyslu, budou nuceni akceptovat zaměstnání ve službách, kde získají mzdu nižší, a tak se budou vzdalovat vysokopříjmovým skupinám obyvatel.
Nicméně na vývoj počtu pracovních míst může mít obdobný vliv nejen pokles průmyslové produkce, ale také automatizace výroby. Nadále rostoucí mzdy, které pro firmy znamenají růst nákladů, tento vývoj jen podporují.
Zdroj: Česká spořitelna
