ČNB v prosinci podle očekávání potvrdila nastavení úrokových sazeb, dva členové rady hlasovali pro zpřísnění měnové politiky

Pro ponechání sazeb beze změny hlasovalo pět členů bankovní rady. Dva byli pro zvýšení sazeb, stejně jako na minulém zasedání v listopadu, kdy pro vyšší sazby zvedli ruku Vojtěch Benda a Tomáš Holub.

Prosincová debata rady byla podle guvernéra Jiřího Rusnoka podobná dvěma předchozím zasedáním. "Ta debata je o akcentu na jednotlivé stránky ekonomického vývoje a zatím převládal názor vyčkat. Chtěl bych ale zdůraznit, že ta debata je jednoznačně o tom, zda zvýšit, nebo zachovat sazby. Žádná jiná alternativa nebyla. A řekl bych, že se to postupně posouvá k tomu trendu zvýšit," uvedl guvernér.

Ke změně sazeb podle Rusnoka může rada přistoupit na jakémkoli z dalších zasedání. Příští bude začátkem února. "Pokud by se potvrdily trendy z posledních týdnů, tedy zlepšování situace v zahraničí, a pokud se současně neprojeví silně antiinflační trendy, tak pravděpodobnost zvýšení úrokových sazeb spíše narůstá," dodal.

Ekonomové: Důvodem k ponechání sazeb beze změny je nejistý vývoj ekonomiky

Ekonomové upozorňují, že důvodem k ponechání sazeb beze změny je především nejistý vývoj ekonomiky. "Na jedné straně zpomaluje růst ekonomiky, v průmyslu výroba dokonce klesá, na straně druhé je pak zvýšená inflace a přehřátý realitní trh. Toto dilema přitom zřejmě ještě pár měsíců přetrvá," uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek.

"Ačkoli aktuální úroveň inflace překračující tři procenta volá po zvýšení sazeb, laťka pro tento krok je přece jen posazena výše. Samotná inflace je z převážné míry tažená buď kolísajícími cenami potravin, nebo náklady na bydlení, na něž má v obou případech měnová politika zanedbatelný vliv," napsal analytik z UniCredit Bank Patrik Rožumberský.

"Bankovní rada jako celek nechala sazby beze změny kvůli zahraničnímu vývoji a nejistotám (zpomalování růstu evropské ekonomiky). Nadále očekáváme, že banka nechá úrokové sazby beze změny i na začátku příštího roku," doplnil analytik Petr Sklenář z J&T Banky.

"Rada se rozhodla měnovou politiku nezpřísňovat patrně jednak proto, že tuzemská ekonomika začala slábnout, což bude zmírňovat inflační tlaky, a patrně rovněž proto, že zlepšení vývoje v zahraničí bude chtít vidět i v reálných číslech. Svou roli pravděpodobně sehrála i mírně silnější koruna," napsal hlavní ekonom ING Bank pro ČR Jakub Seidler.

"Odhadujeme, že ČNB nezmění úrokové sazby ani příští rok, pokud budou přetrvávat zvýšená globální makroekonomická a protiinflační rizika. Pokud by se zlepšila situace v eurozóně natolik, že by ECB začala zvyšovat své úrokové sazby, očekávali bychom jedno zvýšení sazeb v roce 2021 i v ČR," dodali analytici z České spořitelny.

Od základní úrokové sazby se odvíjejí úroky komerčních úvěrů, lombardní sazba je míra, za kterou si obchodní banky mohou půjčovat u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Na diskontní sazbu jsou navázána například penále za nesplácené úvěry či neuhrazené daně.

Listopadová makroekonomická prognóza

V listopadové makroekonomické prognóze banka ponechala odhad růstu české ekonomiky v letošním roce na 2,6 %. Pro příští rok odhad zhoršila na 2,4 % ze srpnových 2,9 %. Pro rok 2021 ČNB aktuálně počítá s růstem ekonomiky o 2,8 %, v srpnu odhadovala růst na 3 %.

V případě inflace ČNB odhad pro čtvrté čtvrtletí příštího roku zvýšila na 2,5 %. V srpnu počítala jen s 2,1 %. Pro první čtvrtletí 2021 banka odhad zvýšila na 2,1 % z předchozích 2 %. Pokles inflace bude podle ní příští rok brzdit dopad změn u nepřímých daní.

Zároveň banka očekává slabší korunu. Průměrný kurz koruny letos bude podle listopadové prognózy 25,70 EUR/CZK, příští rok by koruna měla posílit na průměrných 25,40 EUR/CZK. V předchozí prognóze centrální banka odhadovala pro letošní rok průměrný kurz 25,50 EUR/CZK a pro příští rok 24,90 EUR/CZK. V roce 2021 by měl být podle ČNB průměrný kurz 25,10 EUR/CZK.

Během tiskové konference po konci prosincového zasedání guvernér Jiří Rusnok uvedl, že listopadové prognóze odpovídá nárůst domácích tržních úrokových sazeb v tomto a v příštím čtvrtletí následovaný jejich poklesem od poloviny příštího roku. "Bankovní rada ale vyhodnotila rizika stávající prognózy jako vychýlená ve směru nižších úrokových sazeb proti prognóze v nejbližších čtvrtletích," upozornil.

V souvislosti s riziky a nejistotami guvernér uvedl, že nejistoty týkající se zahraničního vývoje se mírně snížily. Navíc se podle něj v ekonomice ČR výrazněji projevuje předchozí zpomalení růstu zahraniční poptávky.

Inflace se podle guvernéra bude v následujících čtvrtletích pohybovat blízko tříprocentní hranice a na horizontu měnové politiky se přiblíží k dvouprocentnímu inflačnímu cíli.

Ministerstvo financí v prognóze, kterou zveřejnilo v listopadu, zhoršilo odhad růstu české ekonomiky v příštím roce, a to na 2 %. Letos nadále počítá s růstem o 2,5 %. Evropská komise pak rovněž minulý měsíc snížila odhad růstu české ekonomiky letos na 2,5 % a v příštím roce na 2,2 %. V roce 2021 by české hospodářství mělo podle Evropské komise vzrůst o 2,1 %.

Růst HDP v třetím čtvrtletí zpomalil na 2,5 %, inflace v listopadu stoupla na 3,1 %

Meziroční růst české ekonomiky v třetím čtvrtletí zpomalil na 2,5 %, oproti předchozímu čtvrtletí hrubý domácí produkt vzrostl o 0,3 %. V druhém čtvrtletí tuzemská ekonomika vykázala meziroční růst 2,8 % a mezičtvrtletně vzrostla o 0,7 %.

Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v listopadu zrychlil na 3,1 % z říjnových 2,7 %. Je to nejvyšší meziroční zdražení zboží a služeb od října 2012. Na vývoji se podepsaly zejména ceny potravin a nealkoholických nápojů a vliv na růst cen mělo nadále i vyšší nájemné, dražší elektřina a další ceny spojené s bydlením.

Zdroj: ČNB, ČTK