Nezaměstnanost: "Dobrá" pracovní místa v Americe mizí a menší firmy neplánují nabírat zaměstnance
Americké Centrum pro ekonomický a politický výzkum (CEPR) publikovalo výzkum, podle kterého se v Americe z nabídek práce ztrácejí takzvaně "dobrá" pracovní místa. Dobrou práci centrum definuje jako takovou s platem 37 tisíc USD ročně, s placenou zdravotní péčí a s příspěvkem na penzijní pojištění od zaměstnavatele. V roce 1979 to bylo 27,4 % existujících pracovních pozic, předloni již jen 24,6 %.
Po započtení rostoucího věku pracovní síly a lepší vzdělanosti centru vyšlo, že americká ekonomika ztratila třetinu své schopnosti nabízet dobrá pracovní místa. Ekonomové z CEPR soudí, že hlavní příčinou není technologická proměna, kterou si Spojené státy za posledních třicet prošly. Kdyby tomu tak bylo, podíl dobrých míst by díky vzdělání spíše vzrostl, protože internetové a technologické firmy se o své zaměstnance starají velice dobře, jsou tím pověstné.
Podle CEPR klesla vyjednávací síla odborů, které zastupují střední a dělnické pozice ve firmách. Střední třída tak není schopná držet krok s platy a pozicemi vedení firem. Globalizace a liberalizace obchodních režimů vedla k tomu, že američtí dělníci soupeří o práci s dělníky ze zemí jako Čína nebo Mexiko, které díky rozvoji globálních dodavatelských řetězců a automatizaci výroby dokáží vyrábět složité výrobky, které dříve zvládly jen firmy z vyspělých ekonomik.
Deregulace ekonomických odvětví jako telekomunikace nebo nákladní přeprava také snížila vyjednávací sílu jejich odborů, privatizace a outsourcing velkého objemu veřejných funkcí také snížily náklady, a tedy i platy lidí na těchto pozicích.
Progresivní, v evropském chápání tedy spíše levicové centrum také soudí, že špatná, tedy slabá kontrola imigrantů dává zaměstnavatelům dost silnou pozici, aby nezvyšovali platy, protože se vždy najde dost cizinců (často i ilegálních imigrantů), kteří vezmou jakoukoli práci za tu nejnižší mzdu, aby mohli podporovat své rodiny doma.
Jen pětina malých podniků plánuje nabírat lidi
Pátý ročník ankety Hospodářské komory USA potvrdil, že většina malých a středních podniků nevidí (kvůli nejisté budoucnosti daňových a zdravotních zákonů) svoji nejbližší budoucnost příliš optimisticky. Jen necelá tři procenta z nich soudí, že nedávné potvrzení Obamových zdravotních zákonů ze strany Nejvyššího soudu USA může vést k tomu, že budou nabírat nové zaměstnance.
Dvacet sedm z každého sta oslovených soudí, že se zaměstnávání ztíží i pro ty podniky, které zatím neměly příliš potíží s úhradou zdravotních výdajů a pojištění za své zaměstnance. Není překvapením, že až 90 procent z celkového počtu 1 225 dotazovaných firem s obavami očekává rok 2013, protože stále není rozhodnuto o pokračování nebo změnách ve velkém množství daňových úlev, jejichž platnost vyprší začátkem příštího roku (fiskální útes).
Washington zatím nedokázal tuto možnost, pro kterou se vžilo také pojmenování Taxmageddon, adekvátně vyřešit. I když je veřejně známé, že americká Hospodářská komora stojí pevně na straně republikánské strany a kritizuje většinu ekonomických politik demokratického prezidenta Obamy, jsou výsledky průzkumu důležité pro pochopení toho, jak situaci vidí podniky, které jsou tvůrci většiny pracovních míst ve Spojených státech.
