6 velkých trendů, které budou ovlivňovat globální ekonomiku

Deglobalizace

Globalizace dosáhla svého vrcholu v uplynulé dekádě a nyní je patrné, že digitalizace a preference lokální výroby mohou stát za jejím zpomalováním, stejně jako napětí mezi USA a Čínou.

Další prosazování ekonomického nacionalismu, cel, měnových intervencí a dotací a omezení kapitálových toků mohou vést k ekonomickému zpomalování. Vytvoření takzvané "křemíkové opony" mezi východem a západem by mohlo vést k zavádění dvojích standardů a některé regiony, například Evropa, by tak byly nuceny si "vybírat stranu".

Stejně jako v případě globalizace se nakonec vyprofilují vítězové a poražení. Změna dodavatelských řetězců může vést k růstu výdajů na infrastrukturu v některých rozvíjejících se zemích, také může dojít k růstu investic do nových technologií. Země, které se spoléhají na domácí spotřebu, na tom mohou být nejlépe.

Technologie

Čtvrtá průmyslová revoluce povede k lokalizaci dodavatelských řetězců. Složitá zařízení, jako jsou samořízená auta, se stanou samozřejmostí a souběh nových technologií, jako jsou 5G, velká data a umělá inteligence, povede k tomu, že budeme mít "inteligentní všechno". Některé technologie, jako jsou například kvantové počítače a pokroky v genové terapii, mohou redefinovat hranice lidských možností.

Pozitivním dopadem může být větší dlouhodobý růst, celkové zlepšení životní úrovně a velké zisky pro investory do rychle rostoucích odvětví. Nebezpečí pak vězí v narušení stávajících obchodních modelů, problémech způsobených potenciálním zrušením globálních technologických standardů a v sociálních a politických důsledcích nezaměstnanosti způsobené technologickým pokrokem. Společnost McKinsey odhaduje, že do konce 20. let může přijít o práci až 800 milionů lidí.

Přerozdělování bohatství

Zaměstnaní lidé se stále méně podílejí na ekonomické produkci. V USA se poprvé od 30. let 20. století vyrovnalo bohatství horních 0,1 % se jměním 90 % "nejchudších". Důvody jsou mimo jiné nižší sazby daně z příjmů právnických osob, automatizace, rozvoj globálních dodavatelských řetězců a rychlý růst největších firem.

V příštím desetiletí by se ale koncentrace bohatství měla přeměnit na přerozdělování bohatství. Levicové strany v zemích jako USA a Velká Británie navrhují stále radikálnější předpisy pro řešení nerovnosti v příjmech a bohatství. To, zda koncentrace bohatství a jeho akceptace veřejností dosáhly svého limitu, se ukáže po nejbližších volbách, ale investoři by se měli připravit na růst daní, větší regulaci a antimonopolní opatření. Stále větší důraz bude kladen na zavádění vyšších minimálních mezd a větší výdaje na sociální zabezpečení.

Monetární politika

V poslední dekádě narostl vliv měnové politiky, která se posunula od tradičního stanovování úrokových sazeb k "nekonvenčním" programům nákupů aktiv.

Centrální bankéři se začínají více soustředit na řízení domácí ekonomiky a podporu stárnoucí populace, takže lze očekávat posun k tomu, co známý investor Ray Dalio nazval "monetární politika 3". Fiskální politika by tak měla ve spolupráci s měnovou politikou převzít větší roli při stimulaci hospodářství. V extrémním případě by pak centrální banky poskytovaly nově vytištěné peníze přímo spotřebitelům a vládám. Mohlo by to vést k růstu spotřeby, vládních výdajů a hospodářského růstu, ale také skončit výraznou inflací. V jednotlivých regionech se výsledky opatření mohou výrazně lišit.

Demografické změny

V následující dekádě odejde do důchodu více lidí, než bude těch, kteří nastoupí do pracovního procesu, a to jak v bohatých, tak méně rozvinutých zemích. Počet lidí v produktivním věku dosáhne vrcholu v letech 2020 až 2025.

To bude tlačit na nižší tempo růstu HDP a bude to vyvolávat otázky týkající se vládního financování. Současně bude v mnoha rozvíjejících se zemích pokračovat rychlý růst populace, což by mělo podporovat tamní ekonomiky. Země, které těží z "demografické dividendy", například Indie, by se měly snažit vytvořit dostatečný počet pracovních míst, aby zmírnily riziko sociálních nepokojů nebo zhoršení globálních migračních problémů. Celkově by demografické změny mohly vést u spotřebitelů k růstu preferencí udržitelných produktů. Generace mileniálů, která se zajímá o udržitelnost více než generace předešlé, se v nové dekádě stane nejvíce vydělávající skupinou na světě.

Environmentální opatření

Růst průměrné teploty, extrémní počasí a obavy o kvalitu ovzduší přispěly v uplynulé dekádě k nárůstu pocitu ekologické krize, který povede v příští dekádě k akcím zaměřeným na zlepšení situace.

Preference zákazníků se posunou k udržitelnějším produktům, "zelené" strany by mohly ve volbách získávat na podpoře a podílet se na vládnutí a technologický pokrok pomůže čisté energii stát se konkurenceschopnou ve srovnání s fosilními palivy.

Investoři by měli uvedené trendy sledovat, ale vzhledem k nejistému vývoji a růstu dalších environmentálních rizik by měli být ostražití. Týká se to zejména investic do dlouhodobých hmotných aktiv, jako jsou reality, veřejné služby a infrastruktura.

Zdroj: UBS