Energetické skupině ČEZ v prvním čtvrtletí vzrostly tržby i zisk, vedení mírně zhoršilo celoroční výhled

Provozní zisk EBITDA společnosti v prvním čtvrtletí meziročně vzrostl o 22 % na 25,9 miliardy Kč a očištěný čistý zisk se zvýšil o 34 % na 13,9 miliardy Kč. Obchodování s komoditami do zisku přispělo částkou přes dvě miliardy korun. Negativně se v hospodaření podniku projevily vyšší náklady na emisní povolenky pro výrobu elektřiny. Důvodem byl růst jejich tržních cen a nižší počet bezplatně přidělených povolenek. Na úrovni EBITDA tento negativní efekt dosáhl 1,5 miliardy Kč.

Výrazně společnosti stouply tržby v segmentu ESCO. V prvním čtvrtletí se zvýšily o 21 % na 5,1 miliardy Kč. Za celý rok očekává vedení ČEZ tržby v tomto segmentu 24,1 miliardy Kč, což by znamenalo nárůst o 11 %.

Odstavení 500 MW uhelných zdrojů

Objem výroby elektřiny z tradičních zdrojů meziročně klesl o 5 %, objem výroby elektřiny ve zdrojích z oblasti nové energetiky se naopak zvýšil o 8 %, a to zejména díky lepším povětrnostním podmínkám v Německu a Rumunsku. Na poklesu výroby z tradičních zdrojů se kromě prodloužení odstávek jaderné elektrárny Dukovany z důvodu vyššího rozsahu kontrolních prací projevil i postupný přechod skupiny ČEZ od uhlí k bezemisním zdrojům.

V meziročním srovnání ČEZ odstavil 500 MW uhelných bloků. Došlo k zavření dvou bloků o výkonu 220 MW v elektrárně Ledvice, jednoho bloku elektrárny Dětmarovice s výkonem 200 MW a výrobních bloků ve Vítkovicích o výkonu téměř 80 MW.

V letošním roce společnost očekává pokles výroby elektřiny z tradičních zdrojů o procento na 61,8 TWh. Výroba v segmentu nové energetiky by za celý rok měla stoupnout o 6 % na 2,3 TWh.

Spotřeba elektřiny na distribučním území společnosti ČEZ Distribuce meziročně zůstala stejná. Epidemie covidu-19 plně propukla až v březnu, kdy nastal pokles spotřeby, který eliminoval předchozí meziroční růst. Spotřeba u velkých podniků klesla v prvním čtvrtletí o 1,2 %, spotřeba domácností naopak vzrostla o 2,9 %. V dubnu klesla spotřeba elektřiny v ČR meziročně o 11 %.

Mírné zhoršení celoročního výhledu

"Hospodářské výsledky prvního čtvrtletí překročily naše očekávání. Těžili jsme ze střednědobého zajištění tržeb z výroby na velkoobchodních trzích, zajišťovací kontrakty v Německu nám navíc přinesly 1,4 miliardy korun vlivem zvýšení rozdílu mezi českými a německými tržními cenami elektřiny. Předpokládáme, že pandemie covidu-19 ovlivní skupinu ČEZ pouze dočasně a v omezené míře," napsal ve výsledkové zprávě generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.

"Skupina si udržuje silné finanční zdraví a zůstává stabilní společností a jistotou pro akcionáře. Jsem rád, že finanční kondice skupiny umožňuje představenstvu ČEZ navrhnout dividendu ze zisku z loňského roku 34 Kč na akcii, tedy o 10 Kč více než v loňském roce," dodal Beneš.

Výhled celoročního zisku EBITDA společnost upravila na 61-64 miliard Kč z předchozích 63-65 miliard Kč. Za loňský rok ČEZ vykázal zisk EBITDA 60,2 miliardy Kč. Na úrovni očištěného čistého zisku nyní společnost očekává za celý rok mezi 19 a 22 miliardami Kč, dosud management počítal s 21-23 miliardami Kč. Za loňský rok ČEZ vykázal očištěný čistý zisk 18,9 miliardy Kč.

"Negativní dopad pandemie covidu-19 na provozní zisk očekáváme ve výši 3-4 miliard Kč. Vzhledem k vysokému zisku za první čtvrtletí díky ziskům z obchodování s komoditami a dodatečným přínosům zajištění výroby ale očekáváme celoroční provozní zisk před odpisy (EBITDA) na úrovni 61-64 miliard Kč a čistý zisk očištěný o mimořádné vlivy 19-22 miliard Kč. Tudíž celoroční zisk předpokládáme nyní pouze o 1-2 miliardy Kč nižší, než jsme předpokládali před vypuknutím pandemie ve světě. Skupina ČEZ si navíc udržuje silnou likvidní pozici a přiměřenou míru zadlužení. Máme nadále přístup k 37,5 miliardy korun komitovaných úvěrových rámců, z nichž jsme dosud čerpali pouze 1,1 miliardy Kč," uvedl člen představenstva a finanční ředitel ČEZ Martin Novák.

Poměr čistého dluhu k provoznímu zisku EBITDA ke konci března činil 2,59, na konci loňského prvního čtvrtletí byl 2,7. Hodnota čistého dluhu meziročně stoupla na 167,9 miliardy Kč z 143,9 miliardy Kč. Za komfortní považuje společnost poměr až na úrovni 3.

O zhodnocení hospodářských výsledků ČEZ, výhled na letošní rok a komentář toho, jak hospodaření firmy (ne)ovlivňuje slabší česká koruna, jsme požádali finančního ředitele ČEZ Martina Nováka.

Významný posun v přípravách výstavby nového jaderného bloku

"V uplynulém čtvrtletí došlo k významnému posunu přípravy nového jaderného zdroje v ČR. Vláda schválila záměr uzavřít se společností ČEZ dvě smlouvy upravující rámcové podmínky výstavby nového jaderného zdroje v lokalitě Dukovany. Zároveň vláda pověřila vicepremiéra jejich projednáním s Evropskou komisí a zadala mu úkol připravit do poloviny letošního roku zákon o opatřeních k přechodu České republiky k nízkouhlíkové energetice. To otevře možnost vlády objednat si výstavbu jaderné elektrárny za předem definovaných podmínek včetně způsobu stanovení výkupních cen elektřiny z nového zdroje," uvedl místopředseda představenstva Pavel Cyrani.

ČEZ standardně pokračuje v zajišťování tržeb z výroby ve střednědobém horizontu. Na rok 2021 měl na konci března předprodáno asi 65 % očekávané výroby za 46,30 EUR/MWh, na rok 2022 zhruba 34 % za 48 EUR/MWh, na rok 2023 asi 11 % za 46,60 EUR/MWh a na rok 2024 asi 1 % za 49,10 EUR/MWh. Vedení skupiny čeká, že ve zbytku roku ovlivní nezajištěnou produkci nižší spotové ceny elektřiny, do kterých se promítají důsledky pandemie covidu-19.

V polovině dubna vedení společnosti ČEZ navrhlo vyplatit z loňského zisku dividendu v hrubé výši 34 Kč na akcii. Pokud valná hromada rozhodne podle návrhu představenstva, bude mezi akcionáře rozděleno celkem 18,3 miliardy Kč a stát jako majoritní akcionář z toho získá přibližně 12,8 miliardy Kč. Návrh představuje 97 % čistého zisku ČEZ očištěného o mimořádné vlivy. Podle analytiků se podobná výše dividendy očekávala. Z předloňského zisku vyplatil loni ČEZ akcionářům 24 Kč na akcii, nejnižší dividendu za 12 let. Předloni byla dividenda 33 Kč na akcii.

Analytici: Výsledky jsou nad odhady trhu, ve hře zůstává mimořádná dividenda

"ČEZ oznámil výsledky, které jsou na všech úrovních výrazně nad odhady trhu. Rozdíl oproti naší projekci je především ve vyšším zisku z tradingu. Průměrné zajištěné prodejní ceny vzrostly oproti stavu ke konci minulého roku, k čemuž přispělo zvýšení spreadu mezi cenou elektřiny v Německu a v ČR. Zveřejněné informace jsou z našeho pohledu pozitivní, čísla jsou výrazně nad projekcí trhu, očekávané dopady pandemie covidu-19 jsou relativně malé a předprodaná cena elektřiny je i přes současné nízké ceny relativně vysoká a nadále indikuje solidní růst hospodaření v dalších letech," říká analytik Milan Lávička z J&T Banky.

"Společnost na jedné straně zvýšila očekávaný výsledek v tradiční výrobě elektřiny o 0,5-1,5 miliardy Kč, na straně druhé ovšem snížila výhled v rámci distribuce. Výhled je tak u zisku EBITDA 2 % a u čistého zisku asi 8 % pod konsenzem trhu. Vynikající výsledky za první čtvrtletí a nižší výhled pro letošní rok jsou tak mírně protichůdné. Očekávali bychom proto zdrženlivou reakci ceny akcií," napsal analytik Petr Bártek z České spořitelny.

Rozšířený komentář analytika Petra Bártka

"Bez položky zobrazující rozdíl mezi německou a českou cenou elektřiny by byl zisk EBITDA mírně vyšší než naše odhady. Rizika související s dostavbou jaderné elektrárny jsou z našeho pohledu minimální. Vláda by měla v Bruselu prodiskutovat smlouvy, které v případě realizace projektu dávají ČEZ možnost put opce a navíc zaručují výkupní ceny elektřiny vyrobené v nové jednotce. Investice spojené s výstavbou nového jaderného zdroje budou v příštích deseti letech zanedbatelné, a to v celkové částce 2,5 až 4 miliardy korun," doplnil analytik Bohumil Trampota z Komerční banky.

"Dividendová politika může získat i další zajímavý rozměr, a to v podobě mimořádné dividendy v souvislosti s plánovaným prodejem zahraničních aktiv. V nejzazší fázi je divestice rumunských aktiv, jejíž dokončení je zatím plánováno (pokud proces nebude zkomplikován koronavirovou krizí) na konec letošního roku. Za rumunská aktiva by ČEZ mohl získat kolem 30 miliard Kč (zhruba 56 Kč na akcii), a jak již dříve naznačil management společnosti, část tohoto příjmu by mohla být použita na výplatu mimořádné dividendy. Její úroveň ve výši alespoň 10 Kč na akcii bychom neviděli jako nereálnou, celková dividenda vyplacená v roce 2021 by se pak mohla vychýlit až k 50 Kč na akcii," poznamenal analytik z Fio banky Jan Raška.

Novák: Počítáme s prodejem převážné části rumunských aktiv do konce roku

Finanční ředitel ČEZ Martin Novák v rozhovoru s ČTK potvrdil, že ČEZ stále počítá s prodejem převážné části rumunských aktiv do konce roku. Plán podle něj platí navzdory tomu, že v Rumunsku byl během epidemie covidu-19 vyhlášen nouzový stav, během něhož tamní vláda pozastavila převody většinových podílů ve společnostech národního energetického systému. "V prodejním procesu ale pokračovat lze. Může se stát, že poskytneme účastníkům trochu více času. Mluvíme třeba o týdnech, nemluvíme o půl roce," řekl Novák. Místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani v polovině března uvedl, že z 19 nezávazných nabídek firma vybrala do dalšího kola devět.

ČEZ podle dřívějších informací zvažuje v Rumunsku prodej sedmi firem, nechá si pouze ty, které se zabývají aktivitami v moderních energetických službách (ESCO), a část obchodu (tradingu). Firma do možného prodeje zařadila společnosti Distributie Energie Oltenia, Ovidiu Development, Tomis Team, MW Team Invest, CEZ Vanzare, TMK Hydroenergy Power a CEZ Romania.

Deník E15 v polovině ledna uvedl, že o rumunská aktiva ČEZ už dříve projevily zájem například rumunská státní distribuční a dodavatelská společnost Electrica nebo největší výrobce energie v Rumunsku, firma Hidroelectrica. Prodej je v souladu s novou strategií ČEZ schválenou loni v červnu. Ta počítá s postupným prodejem aktiv v Bulharsku, Rumunsku, Turecku a částečně také v Polsku. Výjimku tvoří firmy zaměřené na ESCO, které chce ČEZ rozvíjet doma i v zahraničí.

"V Polsku počítáme s dokončením prodeje uhelných aktiv v příštím roce, na tom se nic nemění," řekl Martin Novák. Zahájení prodejního procesu polských uhelných aktiv (elektrárny Elcho a Skawina) a ostatních firem (mimo ESCO) je podle něj předběžně plánováno na druhou polovinu roku. "Významné zpoždění kvůli covidu-19 zatím nepředpokládáme," uvedl. V Turecku společnost průběžně monitoruje zájem především lokálních investorů, žádná jednání ale zatím nepostoupila do závazné fáze.

Složitější je situace v Bulharsku. ČEZ i bulharská firma Eurohold tam loni v listopadu podaly každý za sebe správní žalobu proti rozhodnutí bulharského antimonopolního úřadu, který v říjnu zablokoval prodej tamních aktiv ČEZ Euroholdu. Jednání soudu bylo kvůli pandemii několikrát odročeno. "Teď je odročeno někdy na druhou polovinu května," upřesnil Martin Novák.

Do konce roku chce ČEZ odstavit dalších 440 MW uhelných zdrojů

ČEZ plánuje, že ještě letos odstaví dalších 440 MW kapacity v elektrárně Prunéřov I. Společnost tak chce pokračovat v plánech, které počítají s tím, že do roku 2040 odstaví většinu svých uhelných zdrojů.

Vizi postupného odklonu od uhlí představila firma loni na podzim. ČEZ tehdy uvedl, že instalovaný výkon jeho uhelných zdrojů v Česku klesne postupně do roku 2040 z 6,2 GW na 0,7 GW, což je výkon nového bloku v elektrárně Ledvice. Ředitel klasické energetiky Ladislav Štěpánek tehdy řekl, že z trojice nových nebo obnovených severočeských hnědouhelných elektráren Ledvice, Tušimice a Prunéřov počítá společnost s nejdelším provozem právě u Ledvic. Tušimice a Prunéřov budou podle současných plánů odstaveny kolem roku 2037.

Martin Novák nyní řekl, že na těchto plánech nic nemění ani současná pandemie. "Kvůli covidu-19 je celosvětově spíše více energie než méně. Ke zpomalení by mohlo dojít jedině v případě, že by byla obrovská poptávka po energii a nebyla na evropském trhu nabídka. A to rozhodně ten případ není," uvedl.

ČEZ v oblasti uhelné energetiky také mimo jiné nevyužil do konce roku 2019 opci, aby zůstal majitelem hnědouhelné elektrárny Počerady, která leží mezi městy Louny a Most. Se svým instalovaným výkonem 5krát 200 MW patří Počerady k největším tuzemským uhelným elektrárnám.

Novým majitelem elektrárny Počerady bude nejpozději od začátku roku 2024 skupina Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače. Podle Nováka se aktuálně neuskutečňují jednání o jejím případném dřívějším převodu. "Zatím to běží, jak to bylo dohodnuto, a žádné změny tam nejsou," řekl.

ČEZ je největší tuzemskou energetickou firmou. Majoritním akcionářem je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 % akcií. Loni společnosti klesl čistý zisk o 45 % na 10,5 miliardy korun a tržby se jí snížily o 10 % na 184,5 miliardy korun. Skupina má 32 200 zaměstnanců.

Zdroj: ČEZ, ČTK