Evropské akcie skončily v pátek ve ztrátě, za týden i měsíc ale posílily

Panevropský index STOXX Europe 600 ztratil 1,44 % na 350,36 bodu, britský index FTSE 100 se snížil o 2,29 % na 6 076,60 bodu, francouzský CAC 40 klesl o 1,59 % na 4 695,44 bodu a německý DAX si připsal ztrátu 1,65 % na 11 586,85 bodu.

Pozitivní zprávou dne byl vstup společnosti  JDE Peet’s na burzu v Amsterodamu, společnost tak získala 2,3 miliardy eur a i přes poměrně složité období na trzích cena její akcie vzrostla v průběhu dne o 13,8 %.

Hlavním faktorem, který ovlivňoval dění na trzích po celém světě, včetně Evropy, bylo ale očekávané vystoupení prezidenta Donalda Trumpa k situaci v Hongkongu, kde si Čína upevňuje své postavení, a USA s tím velmi nesouhlasí. Očekávaná reakce amerického prezidenta by mohla ještě vyhrotit vztahy mezi USA a Čínou a zhoršit vyhlídky na rychlé ekonomické zotavení po pandemii nemoci covid-19. Čína už se nechala slyšet, že jakékoli vměšování USA do jejích vnitřních záležitostí nezůstane bez odezvy. 

Za celý týden si index STOXX Europe 600 připsal zisk 3 % (za celý květen +3,04 %), britský index FTSE 100 vzrostl o 1,02 % (za květen +2,97 %), francouzský CAC 40 skončil se ziskem 5,74 % (za květen +2,7 %) a německý DAX přidal 4,63 % (za květen +6,68 %).

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Maloobchodní tržby v Německu se v dubnu snížily nejvíce od roku 2007, ale výrazně méně, než se čekalo. Meziměsíčně klesly o 5,3 %, čekal se ovšem pokles o 12 %. Meziroční pokles činil 6,5 %, analytici odhadovali 14,3 %. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil spolkový statistický úřad. Čísla dokládají relativní odolnost největší evropské ekonomiky v koronavirové krizi, napsala agentura Reuters.
• Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v eurozóně v květnu zpomalilo na 0,1 % z dubnových 0,3 %. Vyplývá to z rychlého odhadu, který dnes zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. Na dalším citelném zmírnění inflace, která v době koronavirového výpadku ekonomiky klesá již třetí měsíc v řadě, se podepsal hlavně nový propad cen energií.
• Hrubé domácí produkty Francie a Itálie klesly v prvním čtvrtletí ve srovnání s předchozím kvartálem v důsledku koronavirové krize shodně o 5,3 %, uvedly v pátek v konečné zprávě statistické úřady obou zemí. Francouzský údaj je lepší a italský horší, než v prvním odhadu. Analytici se přitom obávají, že propad ve druhém čtvrtletí bude v obou zemích ještě závažnější.
• Druhý největší výrobce balené kávy na světě, společnost JDE Peet's, získal z primární nabídky akcií 2,3 miliardy eur. Akcie společnosti po zahájení obchodování na burze v Amsterodamu posilují, dopoledne si připsaly 13 %, napsala agentura Reuters.
• Švédská ekonomika v letošním prvním čtvrtletí navzdory šíření koronaviru mírně vzrostla. Vyplývá to ze zpřesněných údajů švédského statistického úřadu. Tato skandinávská země k boji proti koronaviru přistupuje liberálněji než většina dalších států.

Nejdůležitější události uplynulého týdne na evropských trzích

• Německá ekonomika v prvním čtvrtletí klesla kvůli koronavirové krizi proti předchozím třem měsícům o 2,2 %, nejvíce od globální finanční krize v roce 2009. Ve své konečné zprávě to v pondělí uvedl spolkový statistický úřad, který tak potvrdil předběžné údaje. Protože v předchozím čtvrtletí vykázala největší evropská ekonomika pokles o 0,1 %, je nyní v recesi, která se obvykle definuje jako dvě čtvrtletí ekonomického poklesu za sebou.
• Evropská komise ve středu představí bezprecedentní plán podpory hospodářství spjatý s budoucím sedmiletým rozpočtem Evropské unie. Návrh, na jehož základě má unie vyplatit ze společné kasy státům zasaženým pandemií covidu-19 stovky miliard eur, určí na příštích několik měsíců ráz složitých vyjednávání mezi členskými zeměmi. Političtí vůdci se již před dlouho očekávaným zveřejněním konkrétních čísel rozdělili do několika názorově odlišných skupin, jejichž představy se liší hlavně v jedné věci: zda má EU peníze dávat, či půjčovat.
• Britská automobilka Jaguar Land Rover kvůli dopadům koronaviru jedná s vládou o finanční pomoci za více než jednu miliardu liber. Informují o tom britská média, která se odvolávají na zdroje obeznámené se situací. Firma sama to ale nepotvrdila, její mluvčí pouze uvedla, že firma je s vládou pravidelně v kontaktu a baví se s ní o široké škále témat.
• Německý koncern Volkswagen musí zákazníkům, kteří mají auto dotčené manipulací s emisemi, vyplatit za jejich vůz náhradu. Výrobce ale může výkupní částku snížit podle počtu kilometrů, které zákazník autem ujel. Dnes o tom rozhodl německý nejvyšší soud v Karlsruhe.
• Podnikatelská nálada v Německu se v květnu mírně zlepšila, a zastavila tak propad z předchozích dvou měsíců. V pondělí to uvedl hospodářský institut Ifo, jehož index vystoupil z dubnových 74,2 na 79,5 bodu. Podnikatelé sice ještě hůř hodnotí současnou situaci, díky uvolňování opatření zavedených proti šíření koronaviru se ale výrazně zlepšila očekávání do dalších měsíců.
• Rusko se rozhodlo zavést dočasný zákaz dovozu ropných produktů do země, který by měl trvat do konce září. Zákaz bude podle agentury Interfax zahrnovat benzín, letecký petrolej a vysoce kvalitní naftu.
• Letecká společnost Lufthansa se s německou vládou rámcově dohodla na několikamiliardové státní pomoci. S odkazem na zdroje z německé vlády to v pondělí uvedla agentura DPA. Lufthansa těžce doplácí na koronavirovou krizi, dohoda je podle zdrojů v rámci záchranného plánu, který připravila vláda. Ještě ji ale musí schválit řídící výbor německého státního fondu ekonomické stabilizace, řídící orgány Lufthansy a Evropská komise.
• Nálada spotřebitelů v Německu se po pandemii zotavuje. Index důvěry na měsíc červen sice zůstal v záporném pásmu, ale zvýšil se z rekordně nízké květnové úrovně. Ukázaly to výsledky průzkumu, které v úterý zveřejnil německý institut GfK.
• Druhý největší výrobce balené kávy na světě, společnost JDE Peet's, stanovil orientační cenové rozpětí pro primární veřejnou nabídku svých akcií. Podle ní by tržní hodnota společnosti mohla dosáhnout až 16 miliard eur. JDE je jednou z mála velkých firem, která je ochotna vstoupit na akciový trh od vypuknutí koronavirové krize, uvedla v úterý agentura Reuters.
• Pesimismus, který vlivem karanténních opatření v dubnu panoval mezi německými vývozci, tento měsíc díky otevírání ekonomik mírně opadl. Index důvěry, který je založen na průzkumu mezi zhruba 2 300 výrobci, sice za květen rekordně vzrostl, zůstává ale záporný. Uvedl to v úterý mnichovský ekonomický institut Ifo.
• Evropská centrální banka připravuje mimořádné plány na to, jak by realizovala svůj program nákupů dluhopisů za biliony eur bez Deutsche Bundesbank, tedy německé centrální banky, pokud by nejvyšší soud v Německu Bundesbank donutil systém opustit. Agentuře Reuters to řekly čtyři zdroje obeznámené se situací. Bundesbank je hlavním účastníkem programu nákupů.
• Evropská komise chce naplnit příští sedmiletý rozpočet a budoucí fond pokrizové obnovy ekonomik také s pomocí nových ekologických daní a poplatků. Podle unijních činitelů bude návrh chystaný na středu počítat s tím, že do společné unijní kasy budou mířit například příjmy z nové daně z nerecyklovaných plastů či z prodeje emisních povolenek.
• Francouzská ekonomika by ve druhém čtvrtletí mohla kvůli koronaviru klesnout ve srovnání s předchozími třemi měsíci o 20 %. Vyplývá to z odhadu, který ve středu zveřejnil francouzský statistický úřad INSEE. Druhá největší ekonomika eurozóny se tak ve druhém čtvrtletí zřejmě propadne do recese, když v prvním čtvrtletí se hrubý domácí produkt snížil o 5,8 %.
• Šéfka ECB Christine Lagardeová v rámci svého středečního vystoupení připomněla, že scénář s mírným poklesem evropské ekonomiky v roce 2020 nejspíše nebude aktuální. Zároveň se snažila ubezpečit, že po odeznění pandemie covid-19 bychom se neměli dočkat dluhové krize.
• Evropská komise plánuje nový balíček fiskální pomoci o objemu 750 miliard eur, kterým chce zabránit nejhlubší recesi v historii. Pět set miliard má být distribuováno ve formě grantů a 250 ve formě půjček. Očekává se, že návrh spustí tvrdá vyjednávání mezi členskými zeměmi, které jsou rozdělené zvláště v pohledu na zastoupení grantů a úvěrů ve fondu obnovy.
• Počet firem nebo zemí, kterým hrozí snížení ratingu, stoupl na rekordní maximum. Může za to pandemie způsobená koronavirem. Vyplývá to z analýzy ratingové agentury S&P Global.
• Ekonomická nálada v Evropě i v eurozóně vykázala v květnu mírné zlepšení, čemuž pomáhá uvolňování restriktivních opatření kvůli pandemii covid-19. Pod dubnovém rekordním propadu však analytici očekávali ještě lepší čísla.
• Německá ekonomika letos klesne kvůli dopadům pandemie patrně o 6,6 %, zatímco v roce 2021 vzroste o 10,2 %. Uvedl to ve čtvrtek vlivný hospodářský institut Ifo. Firmy v průměru očekávají, že jejich provoz se po přísných karanténních opatřeních ve druhém čtvrtletí vrátí do normálu za devět měsíců. Podle tohoto scénáře největší evropská ekonomika ve druhém kvartálu klesne o 12,4 %.
• Ekonomická nálada na Slovensku v květnu, kdy země již zaznamenala výrazný pokles nových případů infekce koronavirem, pokračovala v poklesu. Tříměsíční klouzavý průměr souhrnného indexu ekonomické nálady se po úpravě o sezonní vlivy snížil na nejnižší úroveň za posledních 11 let. Informoval o tom ve čtvrtek slovenský statistický úřad.
• Britská nízkonákladová letecká společnost easyJet oznámila, že plánuje propustit asi třetinu svých zaměstnanců kvůli negativním dopadům pandemie covid-19, která doléhá na odvětví cestovního ruchu.
• Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v Německu v květnu dále zpomalilo na 0,5 % z dubnových 0,8 %. Vyplývá to z předběžných údajů harmonizovaných s metodikou výpočtu Evropské unie, které ve čtvrtek zveřejnil německý statistický úřad. Inflace v Německu se tak ještě více vzdálila od cíle Evropské centrální banky.
• Polská centrální banka dnes překvapivě snížila svou základní úrokovou sazbu na pouhých 0,1 % z dosavadních 0,5 %. Snaží se tak zmírnit dopady koronaviru na ekonomiku. Analytici podle agentury Reuters předpokládali, že banka úroky ponechá beze změny.

Zdroj: CNBC, MarketWatch, Reuters