Evropská komise chce na podporu ekonomiky dát 750 miliard eur, očekává se tvrdé vyjednávání mezi členskými zeměmi
Evropská komise plánuje nový balík fiskální pomoci o objemu 750 miliard eur, kterým chce bojovat s koronavirovou krizí. Pět set miliard má být distribuováno ve formě grantů a 250 ve formě půjček. Očekává se, že návrh spustí tvrdá vyjednávání mezi členskými zeměmi, které jsou rozdělené zvláště v pohledu na zastoupení grantů a úvěrů ve fondu obnovy.
Evropská komise chce tento projekt financovat z peněz, které si vypůjčí na finančních trzích (500 miliard) a za něž ručit budoucím sedmiletým rozpočtem o objemu 1,1 bilionu eur. Z 500 miliard eur, které mají být poskytnuty ve formě grantů, by mělo být až 310 miliard eur vynaloženo na investice související s digitalizací nebo ochranou životního prostředí.
Podle zdrojů agentury Reuters má dostat například Itálie 82 miliard eur ve formě grantů a 91 miliard eur v půjčkách, Španělsko 77 miliard eur v grantech a 63 miliard v půjčkách a Francie 39 miliard eur v grantech.
Italské dluhopisy na zprávu reagovaly poklesem výnosů na dvouměsíční minimum, stejně jako euro, které smazalo ranní ztráty a dostalo se nad úroveň 1,1 EUR/USD.
Von der Leyenová: Plán obnovy vytváří mnohé příležitosti
Šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová označila současnou krizi za klíčový okamžik pro budoucnost evropského bloku. Plán obnovy podle ní vytváří šanci, a to nejen tím, že podpoří ekonomiky, ale také investicemi do budoucnosti. "Zelená dohoda a digitalizace podpoří zaměstnanost a růst, odolnost naší společnosti a kvalitu našeho životního prostředí," řekla ve středu při prezentaci návrhu komise v Evropském parlamentu.
Unijní exekutiva navrhuje rozpočet, jehož objem zhruba odpovídá návrhu neschválenému v únoru členskými zeměmi, naplnit kromě dosavadních zdrojů i příjmy v podobě nových ekologických či digitálních daní. Členské státy si podle činitelů komise budou moci vybrat, zda chtějí do společné kasy poskytovat příjmy z emisních povolenek, nově navrhovaného cla z neekologicky vyráběných produktů, zvažované digitální daně či dalších poplatků.
Kvůli historicky největšímu společnému záchrannému plánu chce komise zvýšit strop pro takzvané vlastní zdroje rozpočtu, mezi které patří především přímé odvody členských států. Místo 1,2 % unijního hrubého národního důchodu to podle představ Bruselu budou 2 %.
Podle von der Leyenové jen navýšení rozpočtu umožní komisi využít velmi vysokého kreditního hodnocení a docílit výhodně nízkého úvěru. Brusel hodlá začít dluh splácet po skončení příštího sedmiletého období od roku 2028. Jeho maximální doba splatnosti má činit 30 let.
Překonání rozporů a dohoda, nebo růst rozdílů mezi regiony
Návrh komise do značné míry přitakává společnému podnětu největších unijních zemí, Německa a Francie, jejichž političtí vůdci minulý týden podpořili půlbilionový balík grantů. Odpor ovšem pravděpodobně vyvolá u takzvané šetrné čtyřky, tedy Nizozemska, Rakouska, Švédska a Dánska, které se obávají společného zadlužování a chtějí rozdělovat krizové fondy výhradně prostřednictvím půjček. Jako kompenzaci pro tyto státy nechala komise v novém návrhu rozpočtu slevy z plateb, z nichž v minulosti těžila zejména tato skupina čistých plátců a o jejichž zrušení v únoru usilovala většina ostatních zemí.
Podle šéfky Evropské komise musí v nastávajících vyjednáváních členské země překonat rozpory a podpořit společný plán, jinak by mohly výrazně růst rozdíly mezi evropskými regiony, o jejichž smazání unie dlouhodobě usiluje. "Tahle výzva přesahuje kohokoli z nás. Je to chvíle pro Evropu," prohlásila von der Leyenová.
Komise v novém návrhu posiluje rovněž objem fondu sloužícího ke zmírnění sociálních dopadů přechodu na čisté zdroje energie. Balík, z něhož má čerpat především Polsko, ale i další postkomunistické země včetně Česka, má místo dosavadních necelých 10 miliard eur obsahovat 40 miliard eur.
"Bez ohledu na formu pomoci (úvěry vs. dary) půjde každopádně o vznik 'mutualizovaných', tedy společných dluhů. Pokud třeba za 10 let některý stát prohlásí, že v důsledku špatné domácí ekonomické situace není schopen nadále platit do rozpočtu EU to, co by měl, budou muset jiné státy své platby navýšit, aby měla Evropská komise na splátku dluhopisů (nebo bude nutno o chybějící částku snížit jiné platby z rozpočtu komise)," podotýká ekonom Michal Skořepa z České spořitelny. "Vzhledem k tomu, že plán je zaměřen na investice, bych i já vnímal jako rozumnější směřovat peníze především do úvěrů. Vůbec ne proto, že mnohé ze států, které jsou považovány za hodně postižené, mají zároveň pověst 'rozmařilých', a tudíž si podle kritiků žádné dary nezaslouží. Stupeň postižení, který chceme solidaritou zmírnit, přece nijak nesouvisí s rozmařilostí."
Spíše jde podle Skořepy o to, že rozumné investice by si měly na sebe vydělat, tedy přinést dostatečné výnosy na úhradu splátek úvěrů použitých na realizaci těchto investic. "Viděno z jiného úhlu (který je pro mnohé v Česku nepohodlný), logika nyní navrhovaných darů pro země hodně postižené pandemií je stejná jako logika darů, které skrze různé 'evropské fondy' již léta proudí do Česka a dalších zemí hodně postižených děním před rokem 1989. I tyto peníze, pokud šly do investic, měly mít spíše formu půjček (a možná by se s nimi hospodařilo lépe). Forma darů se hodí spíše na okamžitou solidární pomoc s nezbytnými 'provozními' (neinvestičními) výdaji, jako jsou třeba náhrady mezd v rámci kurzarbeitu," dodává ekonom.
Zdroj: Bloomberg, ČTK
