Data z trhu práce USA povzbudila naději na rychlý odraz ekonomiky, v květnu vzniklo 2,51 milionu míst a míra nezaměstnanosti klesla na 13,3 %

Ve Spojených státech v květnu mimo zemědělství vzniklo 2,51 milionu pracovních míst. Analytici přitom odhadovali, že ekonomika přišla o osm milionů míst po úbytku 20,69 milionu v dubnu (revidováno z 20,5 milionu). Celková míra nezaměstnanosti klesla na 13,3 % ze 14,7 %, čekal se její růst na 19,8 %. Údaje v pátek zveřejnilo ministerstvo práce USA. Data posilují víru investorů v rychlé zotavení ekonomiky po pandemii nemoci covid-19. Meziroční růst mezd v květnu zpomalil na 6,7 z 8 %.
Míra participace, vyjadřující zapojení práceschopných lidí (zaměstnaných i nezaměstnaných) na trhu práce USA, v květnu stoupla na 60,8 % z 60,2 % v dubnu. Míra nezaměstnanosti U6, která bere v úvahu také ty, kteří už hledání práce vzdali, a rovněž ty, kteří jsou zaměstnáni jen na částečný úvazek, ačkoli by chtěli pracovat na plný, se snížila na 21,2 % z 22,8 %.
V dubnu byla celková míra nezaměstnanosti nejvyšší od velké hospodářské krize z 30. let minulého století, míra participace byla naopak nejnižší od poloviny 70. let. V poválečné historii činil dosavadní rekord celkové míry nezaměstnanosti 10,8 %.
V soukromém sektoru vzniklo v květnu 3,09 milionu míst po zániku 19,72 milionu míst v dubnu (revidováno z 19,56 milionu). Očekával se úbytek zhruba 7,5 milionu míst. Zpracovatelský sektor ohlásil vytvoření asi 225 tisíc míst (odhad: -440 tisíc, duben: -1,32 milionu). Vládní sektor přišel za květen asi o 585 tisíc míst (duben: -963 tisíc).
Sektor volnočasových aktivit a pohostinství, který byl koronavirovou krizí zasažen vůbec nejtvrději a jenž v dubnu ohlásil zánik asi 7,5 milionu míst, nyní naopak informoval o tvorbě 1,2 milionu míst. Počet pracovních míst v barech a restauracích se zvýšil o 1,4 milionu. Ve stavebnictví vzniklo 464 tisíc míst, v odvětví zdravotnictví a vzdělávání 424 tisíc a v maloobchodě 368 tisíc.
Údaj o počtu zaniklých míst za březen byl revidován na 1,373 milionu z 870 tisíc. V březnu počet pracovních míst klesl poprvé od roku 2010. Květnový přírůstek 2,5 milionu pracovních míst je podle ministerstva práce nejvyšším měsíčním nárůstem od roku 1939.
Průměrná hodinová mzda se v květnu meziročně zvýšila o 6,7 %, v dubnu růst činil 8 % (revidováno ze 7,9 %). Proti dubnu mzda v květnu klesla o procento po růstu o 4,7 % v předchozím měsíci, čekal se procentní růst. Stále vysoký meziroční růst mezd potvrzuje, že nejvíce byla pandemií zasažena hůře placená místa.
Americký dolar v reakci na zveřejněná data posílil, euro k americké měně oslabilo z 1,134 pod 1,13 USD. Futures na indexy Dow a S&P 500 skokově zpevnily, futures na technologický Nasdaq Composite ale naopak klesly, i když později i ty začaly růst. Výnos 10letých vládních dluhopisů USA pak poskočil o devět bazických bodů na 0,91 %.
Analytici spekulují, že americká ekonomika už možná prošla bodem zlomu. "Květnová data jednoznačně ukázala, že hospodářství je mnohem odolnější, než jsme si mysleli. Znovuotevírání ekonomiky začalo a už se to projevuje i na trhu práce," napsala Seema Shahová z Principal Global Investors. "Pokud nepřijde druhá vlna epidemie, mohla by americká ekonomika být z nejhoršího venku," doplnil Tony Bedikian ze Citizens Bank.
"Pokud pokles míry nezaměstnanosti potvrdí také údaje v nadcházejících měsících, znamenalo by to, že pracovní trh má nejhorší za sebou, což by bylo pozitivní pro spotřebitele, spotřebu a hospodářský růst, u nějž se ve druhém čtvrtletí očekává, že dosáhne dna," konstatoval Jon Hill, stratég z BMO Capital Markets. "Akcie, úroky i dolar reagovaly růstem, zatímco zlato zlevnilo, což nám napovídá, že akciové trhy mohou v blízké budoucnosti dále posilovat."
"Část finančního trhu data hodnotí velice pozitivně – s uvolňováním plošných karanténních opatření začínají firmy opět nabírat pracovníky. Nicméně čísla nejsou tak růžová. Jedním důvodem, proč míra nezaměstnanosti nemusí tak růst, je pokles míry participace na pracovním trhu. Abyste byli statistiky označeni za nezaměstnané, musíte nejen nemít práci, ale musíte ji také aktivně hledat a být připraveni relativně rychle nastoupit do zaměstnání," upozorňuje hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil. "Během recesí často míra participace klesá, protože lidé tuší, že práci ve špatných časech nenajdou, a tak ji aktivně nehledají, případně se snaží zajistit si příjmy jinak (během recese například roste počet lidí s invaliditou, během růstu naopak klesá)."
"Během karantény navíc více lidí odmítalo chodit na pohovory. Nebyli připraveni nastoupit do práce, protože nemohli, případně měli obavy z nákazy. Míra participace proto skokově poklesla z 63,4 % (únor) na k 60 %. 60 % lidí ve věku nad 16 let je pro statistiky na pracovním trhu. Zbytek je mimo trh, ačkoli někteří lidé ztratili práci v posledních týdnech," dodává Navrátil. "Tím to ale nekončí. Samotný úřad práce vidí velký počet lidí klasifikovaných jako zaměstnaných, kteří ale nebyli v práci takzvaně z jiných důvodů (obvykle to znamená dovolenou, ale také péči o dítě nebo jiného příbuzného). Statistici uvedli, že pokud by tito lidé byli klasifikovaní jako nezaměstnaní, míra nezaměstnanosti by nebyla 13,3 %, ale zhruba 16,3 %. Nicméně podobný problém byl již v dubnu (namísto 14,7 % mohlo jít o 19,7 %). Pokles míry nezaměstnanosti by tedy v květnu stále proběhl, ale na poněkud jiné úrovni."
"Opravdu velká zpráva o pracovním trhu. Výborně to děláte, prezidente Trumpe (žertuji, ale je to tak)!" napsal Donald Trump na Twitteru jen několik minut po zveřejnění statistiky. Později označil data za "ohromující a úžasná".
Na tiskové konferenci později Trump řekl, že data z trhu práce jsou důkazem toho, že se postupuje správně. "To, co se dnes stalo, je mimořádné," dodal. Prezident se označil za klíč k "raketovému" oživení ekonomiky, čímž podle agentury AP argumentoval pro své znovuzvolení v listopadových volbách. Podle některých ekonomů ale do listopadu míra nezaměstnanosti v USA neklesne pod 10 %. Americký prezident se během své promluvy též postavil proti tomu, že některá města a státy zachovávají karanténní opatření.
Americký viceprezident Mike Pence v rozhovoru pro CNBC konstatoval, že z údajů o pracovním trhu vyplývá, že ekonomická obnova "začíná dnes". Mimo jiné dále řekl, že prezident Trump chce snížit daň ze mzdy.
"Vývoj pracovního trhu způsobuje klasický růstový šok akciových trhů," konstatoval Patrick Leary, stratég ze společnosti Incapital. Poukázal ale na nedávné statistiky z pracovního trhu, jež za výrobní a nevýrobní odvětví dodal Institut řízení dodávek (ISM) a pro soukromý sektor organizace ADP, které vykázaly pokles počtu pracovních míst. Stav zaměstnanosti v nezemědělských sektorech považuje Leary za výjimku, která by měla být "vítána s opatrným optimismem".
Podle středečních údajů agentury ADP soukromí zaměstnavatelé v USA v květnu zrušili asi 2,76 milionu míst. Analytici v průměru odhadovali, že zaniklo asi devět milionů pracovních příležitostí po úbytku asi 19,56 milionu míst v dubnu (revidováno z -20,24 milionu).
Před dvěma měsíci pobočka Fedu v St. Louis upozornila, že dopady šíření koronaviru by mohly v USA vést k zániku až 47 milionů pracovních míst. Míra nezaměstnanosti by v takovém případě snadno překročila 30 %. V době Velké deprese v letech 1929-1933 se v USA nezaměstnanost dostala "jen" na 25 %.
Za celý rok 2019 americká ekonomika vytvořila přibližně 2,1 milionu pracovních míst. V roce 2018 v USA vzniklo mimo zemědělství zhruba 2,6 milionu míst, v roce 2017 asi 2,1 milionu pozic a v roce 2016 zhruba 2,2 milionu míst.
Růst cen v USA v dubnu zpomalil na 0,3 %, HDP v prvním čtvrtletí spadl o 5 %
Americká ekonomika v prvním čtvrtletí zaznamenala nejhlubší propad od globální finanční krize před více než deseti lety. Hrubý domácí produkt USA se v přepočtu na celý rok snížil o 5 % po růstu o 2,1 % v předešlém čtvrtletí.
USA mají za sebou rekordně dlouhou ekonomickou expanzi, která trvala od roku 2009. Ve druhém čtvrtletí, v němž se naplno projeví negativní vliv pandemie nemoci covid-19, se očekává další propad HDP, někteří ekonomové hovoří až o 40% propadu, guvernér Fedu Jerome Powell připustil pokles HDP v druhém kvartálu o 30 %.
Spotřebitelské ceny ve Spojených státech v dubnu meziročně vzrostly o 0,3 % po růstu o 1,5 % v předchozím měsíci. Jde o nejnižší roční míru inflace od října 2015. V meziměsíčním srovnání spotřebitelské ceny klesly o 0,8 % po poklesu o 0,4 % v předchozím měsíci.
V příštích měsících se ceny pravděpodobně budou meziměsíčně dále snižovat kvůli dopadům pandemie covidu-19 na poptávku. Zdražovat by ovšem mohlo nedostatkové zboží v důsledku dopadů pandemie na dodavatelské řetězce.
Problémy způsobené koronavirovou krizí jsou špatnou zprávou pro úsilí Donalda Trumpa o znovuzvolení v listopadových prezidentských volbách. Trump nyní prosazuje obnovování hospodářského života v USA, přestože země stále vykazuje vysoké přírůstky počtu případů nákazy koronavirem.
Zdroj: FXstreet.com, Bloomberg, CNBC, MarketWatch, ČTK
Aktuality
