ČNB podle očekávání ponechala úrokové sazby beze změny, rozhodnutí bylo jednomyslné

Potvrzení nastavení měnové politiky ČNB se očekávalo, mimo jiné kvůli nedávným komentářům některých představitelů centrální banky. Člen bankovní rady Vojtěch Benda v druhé polovině května řekl, že nevidí důvody pro další snižování sazeb, guvernér Jiří Rusnok v polovině června upozornil, že další snížení úroků by mohlo poškodit finanční sektor, a pro setrvání sazeb na stávajících úrovních se poté vyslovil i viceguvernér ČNB Marek Mora.

Během tiskové konference Jiří Rusnok řekl, že základní scénář květnové prognózy centrální banky se do značné míry naplňuje a odpovídá mu po květnovém poklesu domácích tržních sazeb jejich předpokládaná stabilita v následujících čtvrtletích. Dále Rusnok uvedl, že diskuze o nekonvenčních nástrojích měnové politiky pravděpodobně zůstane v hypotetické rovině. Zdůraznil, že ČNB měla na rozdíl od jiných centrálních bank výhodu předchozí vysoké úrovně sazeb, jejichž snížením došlo k výraznému uvolnění měnové politiky.

ČNB - základní úroková sazba

Na květnovém zasedání ČNB rozhodla o snížení dvoutýdenní repo sazby o 75 bazických bodů na 0,25 %, lombardní sazby o procentní bod na 1,00 % a ponechání diskontní sazby na 0,05 %. Před měsícem rovněž ČNB vydala novou prognózu, podle které tuzemská ekonomika letos klesne o 8 %.

Předtím ČNB naposledy snížila základní sazbu na konci března, a to o 0,75 procentního bodu na 1,00 %. Předtím bankovní rada sazbu snížila na mimořádném zasedání 16. března o půl procentního bodu z 2,25 %. Cílem uvolňování měnové politiky je zmírnění dopadů situace způsobené epidemií nemoci covid-19 na české firmy, podnikatele i domácnosti.

"Pozice ČNB je vcelku čitelná. Zásoba konvenčních nástrojů došla a do experimentů se bankovní radě příliš nechce. Úrokové sazby ještě řadu měsíců zůstanou poblíž nuly," řekl hlavní ekonom Deloitte David Marek.

Podle hlavního ekonoma CZECH FUND Lukáše Kovandy si ponecháním sazeb beze změny nechala ČNB manévrovací prostor pro případ dalšího nečekaného zhoršení ekonomických podmínek, například v souvislosti s možnou druhou vlnou pandemie covidu-19.

Analytici: Sazby již možná dosáhly dna

"Poslední data z české ekonomiky byla relativně v souladu s očekáváním centrální banky, což naznačuje, že se ekonomika prozatím neodchyluje od základního scénáře," poznamenal hlavní ekonom ING Bank pro ČR Jakub Seidler. Poslední ekonomický vývoj tak prozatím podle něj nevyžaduje dále uvolňovat měnovou politiku. "Dosud jsme předpokládali, že se sazby ČNB v druhé polovině roku nakonec dostanou k nulové hodnotě, poslední komentáře centrálních bankéřů ale naznačily, že by sazby mohly na současné úrovni setrvat i delší dobu," dodal.

"Je možné, že úrokové sazby již dosáhly svého dna, nikoli však z toho důvodu, že měnovou politiku nebude potřeba dále uvolňovat. Hlavním důvodem by zde mohly být zejména nepříznivé dopady velmi nízkých, nebo přímo nulových úrokových sazeb na stabilitu finančního sektoru," doplnil ekonom z Komerční banky Martin Gürtler.

Podle analytika z finanční skupiny Natland Petra Bartoně nelze případné další snížení sazeb ČNB očekávat do doby, dokud se nepotvrdí, že vysoké vládní výdaje nevedly k růstu inflace.

Standardně by nedávný pokles úroků ČNB podpořil úvěrový trh, banky si však podle analytiků v současné situaci budou vybírat, komu půjčí, aby omezily rizika nárůstu objemu nesplácených úvěrů.

"Problémem pro společnosti v poslední době není cena úvěru, ale spíše nemožnost úvěr samotný či úvěr v požadovaném objemu získat. Máme dokonce od klientů informace, že v některých případech banky žádají o dofinancování firem či projektů z vlastních zdrojů," upozornil partner v PwC Česká republika Jan Brázda.

Prognóza: HDP letos klesne o 8 %, inflace se rychle dostane do tolerančního pásma

Podle květnové prognózy čeká letos ČNB pokles ekonomiky o 8 %. Příští rok by ekonomika měla stoupnout o čtyři procenta. I přes obnovení růstu se ale ekonomika do konce roku 2021 podle banky nedostane na úroveň před pandemií.

Podle alternativního scénáře vývoje české ekonomiky, který počítá s pomalejším opadnutím první vlny pandemie koronaviru a zároveň s nástupem další vlny na konci roku, by mohla česká ekonomika letos klesnout až o 13,5 % a příští rok o 1,5 %. Další, méně negativní, scénář ČNB počítá s déle trvající pandemií a rovněž delšími negativním dopady v zahraničí. Podle něj by česká ekonomika letos klesla o 10,1 % a příští rok by stoupla o 3,2 %.

Loni růst tuzemské ekonomiky zpomalil na 2,5 % z 2,8 % v roce 2018. Loňský růst českého hospodářství byl nejslabší od roku 2016, kdy činil 2,4 %, česká ekonomika si ovšem vedla lépe než EU jako celek.

Nejvýrazněji by se ekonomika měla propadnout ve druhém čtvrtletí. Druhé pololetí už by se podle ekonomů mělo nést ve znamení oživení mezičtvrtletního růstu.

Celková inflace by podle banky měla rychle klesnout do tolerančního pásma kolem dvouprocentního inflačního cíle a na horizontu měnové politiky se bude nacházet v blízkosti dvou procent. Ve druhém i třetím čtvrtletí 2021 čeká ČNB inflaci 2,1 %.

Kurz koruny by podle banky měl kvůli nepříznivému ekonomickému vývoji zůstat poblíž aktuálních hodnot. Letos by měl být v průměru 26,90 EUR/CZK a příští rok 27,50 EUR/CZK.

V polovině června centrální banka zveřejnila výsledky zátěžových testů českého bankovního sektoru. Ten je podle nich nadále odolný vůči možným nepříznivým šokům a do koronavirové krize vstoupil v dobré kondici. V základním scénáři ekonomického vývoje, který odpovídá květnové prognóze ČNB, by podle zátěžových testů neměla problémy většina tuzemských bank či poboček zahraničních ústavů.

Nedávno diskutované využití netradičních nástrojů měnové politiky, jako jsou například devizové intervence, podle analytika z Raiffeisenbank Víta Hradila nyní není zapotřebí. "Pohyby české měny zdaleka nedosahují nebezpečné intenzity, která by si žádala umělou stabilizaci, a likvidity je na českém finančním trhu dostatek, čímž odpadá nutnost masivnějších nákupů aktiv," uvedl.

Zdroj: ČNB, ČTK