Evropské akcie v pátek oslabily, za celý týden ale skončily v plusu

Panevropský index STOXX Europe 600 ztratil 0,78 % na 365,43 bodu, britský index FTSE 100 odepsal 1,33 % na 6 157,30 bodu, francouzský CAC 40 klesl o 0,84 % na 5 007,14 bodu a německý DAX se snížil o 0,64 % na 12 528,18 bodu.

I v pátek bylo dění na trzích ovlivňováno koronavirem, na rozdíl od čtvrtka však hrály hlavní roli rostoucí počty nakažených, zejména v USA. Opět se tak objevují pochyby ohledně rychlého zotavení globální ekonomiky.

"Strach z dalšího velkého poklesu akcií nadále pronásleduje finanční trhy. Příležitost vydělat na evropských akciích se také zdá být poněkud omezená," míní Thomas Flury z UBS Global Wealth Management.

Údaje týkající se ekonomické aktivity v Evropě sice ukazují na nečekaně rychlé zmírňování poklesu, což podporuje očekávání, že ekonomika eurozóny se ve třetím čtvrtletí vrátí k růstu, stále ale existují obavy týkající se rychlosti zotavení, hlavně když některé země opět zavádí restriktivní opatření kvůli růstu počtu nakažených nemocí covid-19.

Za celý týden index STOXX Europe 600 vzrostl o 1,98 %, britský index FTSE 100 klesl o 0,03 %, francouzský CAC 40 skončil se ziskem 1,77 % a německý DAX přidal 3,63 %.

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Spotřebitelská důvěra v Británii se koncem června vyšplhala na nejvyšší úroveň od března, kdy se v zemi začala zavádět opatření proti šíření koronaviru. Vyplývá to z průzkumu společnosti GfK. Průzkum skupiny Make UK nicméně ukázal, že čím dál více britských továren se chystá propouštět, uvedla v pátek agentura Reuters.
• Pokles podnikatelské aktivity v eurozóně se v červnu díky uvolňování opatření zavedených proti šíření koronaviru citelně zmírnil. Ukázaly to konečné výsledky průzkumu mezi nákupními manažery, o kterých v pátek informuje společnost IHS Markit. Údaje podporují očekávání, že ekonomika eurozóny se ve třetím čtvrtletí vrátí k růstu.
• Německý automobilový koncern Daimler se dohodl na strategickém partnerství s čínským výrobcem baterií Farasis Energy. V rámci dohody v čínském podniku získá zhruba tříprocentní podíl. Daimler v pátek také oznámil, že Farasis nyní staví továrnu v německém městě Bitterfeld-Wolfen, aby v budoucnu dokázal pokrýt rostoucí poptávku ze strany německých závodů Daimleru. Nová továrna by měla vytvořit až 2 000 pracovních míst.
• Čerpání peněz z evropského fondu obnovy musí být flexibilní a spravedlivé, shodují se premiéři zemí visegrádské skupiny (V4), tedy Česka, Polska, Slovenska a Maďarska. Polský premiér Mateusz Morawiecki na tiskové konferenci po pátečním jednání předsedů vlád ve Varšavě řekl, že země Visegrádu nemohou být trestány za úspěchy. Státy V4 podle něj potřebují peníze hlavně na infrastrukturu.

Nejdůležitější události uplynulého týdne na evropských trzích

• Akcie německé finanční společnosti Wirecard, která v důsledku účetního skandálu bojuje o přežití, zahájily týden prudkým růstem. Těží ze spekulací o zájemcích, kteří by mohli převzít některé části podniku. Dopoledne akcie přidávaly až 216 procent. Později sice o část zisků přišly, krátce po poledni však stále vykazovaly nárůst na více než dvojnásobek.
• Německo od 1. července na půl roku sníží daň z přidané hodnoty (DPH), aby podpořilo ekonomiku zasaženou koronavirovou krizí.Vyšší sazba klesne z 19 na 16 procent, snížená ze sedmi na pět procent. Rozhodl o tom dnes Spolkový sněm, který schválil část souboru opatření na podporu ekonomiky. Odpoledne by ho měla podpořit i Spolková rada.
• Airbus v příštích dvou letech sníží produkci a dodávky o 40 procent oproti původnímu plánu a propustí tisíce lidí. Německému deníku Die Welt to řekl šéf společnosti Guillaume Faury. Evropský výrobce letadel reaguje na koronavirovou krizi, která na měsíce drasticky omezila mezinárodní lety. Masivní pokles zájmu o létání pak snížil poptávku po nových strojích ze strany leteckých společností. Dříve přitom Airbus uváděl, že výrobu sníží jen o třetinu.
• Známky hospodářského oživení v eurozóně i v celé Evropské unii posilují. Ukazatele důvěry v ekonomiku totiž za červen vykázaly dosud nejprudší nárůst, očekáváním ale nedostály. Vyplývá to ze zprávy, kterou v pondělí zveřejnila Evropská komise.
• Diplomatické vztahy mezi Washingtonem a Berlínem v poledních letech výrazně ochladly. Neshody ohledně výdajů na obranu, energetické infrastruktury, G7 a obchodu se nadále prohlubují. Německý ministr zahraničí v neděli varoval, že vztahy mezi oběma zeměmi už nikdy nebudou jako dříve.
• Ukazatel ekonomické nálady na Slovensku v červnu klesl na novodobé minimum, výrazně se zhoršil po začátku pandemie nemoci covid-19, která v zemi propukla v březnu. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil slovenský statistický úřad.
• Mnichovský soud jmenoval insolvenčního správce německé finanční společnosti Wirecard, která se v důsledku účetního skandálu dostala do existenčních potíží.Firma vyhlásila insolvenci minulý týden, krátce poté, co se ukázalo, že jí chybí zhruba 1,9 miliardy eur, které vykazovala ve svém účetnictví.
• Meziroční růst spotřebitelských cen v Německu v červnu zrychlil na 0,8 procenta z květnových 0,5 procenta. Zůstal však hluboko pod cílovou úrovní Evropské centrální banky. Vyplývá to z předběžných údajů harmonizovaných s metodikou výpočtu Evropské unie, které v pondělí zveřejnil německý statistický úřad.
• Britská ekonomika v prvním čtvrtletí letošního roku, tedy v období, než se plně projevil vliv pandemie nemoci covid-19, klesla nejvíce od roku 1979. Hrubý domácí produkt se od ledna do března snížil v porovnání s předchozím čtvrtletím o 2,2 procenta. Vyplývá to z konečných údajů, které v úterý zveřejnil britský statistický úřad ONS. Konečné údaje jsou o něco horší než předběžné z konce května, které počítaly s poklesem o dvě procenta.
• Německá bankovní společnost Commerzbank zvažuje, že propustí dalších sedm tisíc ze svých zhruba 40 tisíc zaměstnanců. K tomu se chystá uzavře až 400 z celkových přibližně 1000 poboček. S odkazem na firemní zdroje o tom v úterý informoval list Börsen-Zeitung. Přesný rozsah úsporných opatření zatím není znám, protože část vedení nevěří, že by takové škrty byly proveditelné, poznamenala k tomu agentura Bloomberg.
• Bulharský regulátor udělil místním společnostem ČEZ pokutu ve výši 4,4 milionu leva (60 milionů Kč) za zneužití dominantního postavení na trhu. V roce 2016 měl ČEZ podle regulátora uzavřít smlouvu s platební společností Fast Pay, kterou následně vypověděl a předjednal tak, že na ní Fast Pay nerealizovala žádný zisk. Fast Pay pak byla podle stížnosti donucena smlouvu podepsat, aby neztratila velkou část svých klientů. ČEZ jakékoliv pochybení odmítá a pravděpodobně se odvolá.
• Norské nízkonákladové aerolinky Norwegian Air stornovaly u Boeingu zakázku za zhruba deset miliard dolarů. Po americkém výrobci budou navíc požadovat odškodné za to, že letadla 737 MAX nemohla do vzduchu. Firma se sídlem v Oslu to uvedla ve svém úterním sdělení.
• Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v eurozóně v červnu zrychlilo na 0,3 procenta z květnových 0,1 procenta.Největší podíl na tom měl růst cen potravin, alkoholu a tabáku, vyplývá z rychlého odhadu, který v úterý zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. V červnu začaly evropské země rušit omezení, jejichž cílem bylo zabránit šíření nemoci covid-19.
• Aerolinky Scandinavian Airlines (SAS) dostanou od svých většinových akcionářů na přežití koronavirové krize 14,25 miliardy švédských korun (přes 36 miliard korun).Výměnou se zavázaly v příštích letech výrazně snížit provozní náklady a zrušit pět tisíc pracovních míst. Letecká společnost to uvedla ve svém úterním sdělení.
• Letecká společnost Air France plánuje do dvou let propustit více než 7500 lidí. Reaguje tím na nebývalý pokles poptávky po létání vyvolaný koronavirovou krizí. S odkazem na zdroje v odborových organizacích o tom v úterý informuje web BFM TV spolu s agenturou AFP. Firma nyní zaměstnává asi 45 tisíc lidí.
• Britský premiér Boris Johnson plánuje zmírnit negativní dopady pandemie na ekonomiku zvýšenou výstavbou. V projevu, při kterém měl před sebou nápis Build Build Build (Stavět, stavět, stavět), například slíbil, že vláda urychlí investice do infrastrukturních projektů za pět miliard liber. Řekl, že právě teď je vhodný čas na to, aby Britové byli ambiciózní a věřili ve svou zemi.
• Počet nezaměstnaných v Německu se v červnu v důsledku koronavirové krize zvýšil o dalších 69 tisíc a dostal se na celkových 2,943 milionu.Nezaměstnanost se zvýšila na 6,4 %, což je o dvě desetiny procenta méně, než byly odhady analytiků. Informoval o tom ve středu německý úřad práce, podle něhož je v meziročním srovnání nezaměstnaných o 637 tisíc více.
• Německý automobilový koncern Volkswagen zastavil plány na výstavbu nové továrny v Turecku, která měla vyrábět i škodovky.Firma ve středu podle agentury DPA oznámila, že za jejím rozhodnutím je propad poptávky v důsledku koronavirové krize.
• Německá ekonomika se z krize způsobené šířením koronaviru postupně dostane, ovšem na loňskou úroveň se vrátí až ke konci příštího roku.Předpověděl to ve středu německý hospodářský institut Ifo. V letošním třetím čtvrtletí se podle jeho odhadů hrubý domácí produkt (HDP) Německa zvýší o 6,9 %, ve čtvrtém o 3,8 %.
• Irský nízkonákladový letecký přepravce Ryanair hodlá zrušit asi 3 500 pracovních míst, pokud se nedohodne se zaměstnanci na snížení mezd.Oznámil to ve středu šéf podniku Michael O'Leary. Ryanair podle svých internetových stránek zaměstnává přes 19 tisíc lidí. Odvětví letecké přepravy nyní po celém světě čelí negativním dopadům koronavirové krize. Podle O'Learyho by se mohlo potýkat s problémy ještě jeden či dva roky.
• Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru v Německu v červnu dosáhl 45,2 vodu po květnových 36,6 bodu. Analytici čekali zlepšení jen na 44,6 bodu. Hodnota pod 50 body ovšem nadále znamená, že manažeři firem čekají spíše zhoršování situace.
• Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru v eurozóně vzrostl na 47,4 bodu z květnových 39,4 bodu. To je lepší výsledek, než předpovídali analytici, kteří v anketě agentury Reuters v průměru čekali vzestup indexu na 46,9 bodu. Hodnota pod 50 body ale stále znamená očekávání dalšího zhoršení situace.
• Švédský výrobce osobních automobilů Volvo Cars svolává ke kontrole téměř 2,2 milionu aut, která byla vyrobena mezi lety 2006 a 2019. Důvodem jsou možné problémy s bezpečnostními pásy. Pro Volvo je to největší svolávací akce tohoto druhu, informovala ve středu agentura Reuters.
• Telekomunikační operátor Nordic Telecom loni zvýšil tržby o 140 milionů na 433 milionů korun. Firma se zároveň z předchozí ztráty dostala do provozního zisku 18 milionů korun. Růst tržeb výrazně ovlivnilo dokoupení 50 procent ve společnosti Libli.
• Míra nezaměstnanosti v Evropské unii v květnu stoupla na 6,7 procenta z dubnových 6,6 procenta. Nejnižší zůstala v České republice, ačkoli zde vzrostla o 0,2 procentního bodu na 2,4 procenta. Vyplývá to z čtvrtečních údajů statistického úřadu Eurostat.
• Německý Spolkový sněm ve čtvrtek schválil druhou úpravu letošního státního rozpočtu kvůli opatřením souvisejícím s koronavirovou krizí. Zadlužení Německa by se tak v letošním roce mělo zvýšit o rekordních 218 miliard eur napsala agentura DPA.
• Poté, co ve středu německé a rakouské úřady prohledaly sídla společnosti Wirecard, přinesla Deutsche Bank o den později informaci, že uvažuje o finanční podpoře. Firma na sebe podala návrh na insolvenci, kterou soud v Mnichově potvrdil. Deutsche Bank je jednou z konsorcia 15 bank, kterým Wirecard dluží asi 1,6 mld. EUR.
• Další čtyři dny rozhovorů mezi vyjednavači Londýna a Evropské unie o podobě budoucích vztahů nepřinesly žádný průlom ve složitých jednáních. Vyplývá to ze čtvrtečních prohlášení obou stran, které po prvním vyjednávacím kole od dohodnutí intenzivnějšího harmonogramu hovořily o přetrvávajících významných neshodách. Tento stav platí pět měsíců po formálním odchodu Británie z EU a půl roku před koncem přechodného období brexitu.

Zdroj: CNBC, MarketWatch

Aktualita pro rok 2026