Nejbohatší země světa očima nejchudších
Během americké prezidentské kampaně se kandidáti při svých vystoupeních předhánějí v tom, jak lépe řešit americkou sociální politiku. Jedním z nejkontroverznějších výroků na účet chudších Američanů bylo, že pomocná ruka státu je již dnes dostačující, a proto si chudí nezaslouží tolik pozornosti jako střední třída. Posuďte sami, zda tak bohatá země jako USA poskytuje důstojné zázemí svým chudším občanům.
Začněme aktuálně. Spotřebitelská důvěra v říjnu v USA vzrostla na 72,2 bodu, čekalo se 73 bodů. Stále jde ovšem o růst. Index aktivity ve zpracovatelském sektoru ISM posílil překvapivě na 51,7 bodu, když se čekal naopak pokles na 51 bodů. Lépe dopadla i statistika týdenních žádostí o podporu v nezaměstnanosti, slibná jsou před páteční "velkou nezaměstnaností" i data ADP o tvorbě pracovních míst v soukromém sektoru.
A teď k chudobě v USA. Její definice se v tak vyspělé zemi, jako jsou Spojené státy, diametrálně liší od toho, co je považováno za chudobu například v zemích třetího světa. Mnozí z nás by možná řekli, že americká chudoba znamená, že si nebudete moci dovolit každý rok dovolenou v Karibiku nebo navštívit dvakrát týdně luxusní restauraci.
Podle United States Census Bureau byla v USA v roce 2011 chudoba definována ročním příjmem nepřevyšujícím 23 021 USD (zhruba 430 tisíc korun) pro čtyřčlennou domácnost. Na základě této definice lze za rok 2011 oficiální míru chudoby v USA určit jako 15% (zhruba 46,2 milionu lidí žilo v chudobě). Jen pro srovnání, mezi lety 2006 až 2010 činil mediánový příjem amerických domácností 52 000 USD ročně (téměř milion korun při současném kurzu).
Jaké benefity získávají chudší Američané od vlády?
Funguje hned několik sociálních programů, které mají Američanům odlehčit od břemena chudoby. Ty nejznámější zahrnují potravinové lístky a zdravotní péči prostřednictvím MediCare a MediCaid. Zatímco jde o programy pravděpodobně největší, není to zdaleka vše, co chudším Američanům ze státní pomoci náleží. Mohou využít dotovaného bydlení, finančních příspěvků pro studenty, daňových úlev (označovaných jako Earned Income Tax Credit) a podobně.
Pokud byste potravinové lístky brali jako příjem, sníží se počet lidí žijících v USA v chudobě o 4 miliony. Když zahrnete do propočtů daňové úlevy, bude z kolonky chudých vymazáno téměř 6 milionů lidí.
Navzdory vládní pomocné ruce nemají chudší Američané na růžích ustláno. Zvláště nízkopříjmové rodiny s dětmi čelí dalším problémům spojeným s chudobou, které nejsou na první pohled zřetelné. Skrytá daň za chudobu se projevuje v podobě menšího počtu pracovních příležitostí a procentuálně vyšších nákladů na péči o děti nebo kvalitní stravu.
Omezené pracovní příležitosti a horší strava
Najít práci s klasickou pracovní dobou je pro chudé často běh na dlouhou trať. Podle průzkumu provedeného Urban Institute musí mít 40 % pracujících rodičů z nízkopříjmových rodin práci s obvyklou pracovní dobou (od osmi hodin ráno do šesti večer). Nestandardní pracovní rozvrh totiž komplikuje péči o děti. Chudé rodiny cítí mnohem větší nejistotu ohledně zaměstnání než vysokopříjmové, které jsou díky dostupnosti dražšího hlídání dětí mnohem flexibilnější.
U chudých rodin s dětmi padne podle studie institutu Carsey zpravidla třetina měsíčního příjmu na náklady spojené s péčí o děti. Jak bylo zmíněno výše, existují i v této oblasti státní příspěvky. Po započtení příspěvků klesnou náklady chudých na hlídání dětí na zhruba 14 %. Oproti tomu bohatší domácnost vydá na stejné účely jen 7 % výdělku.
Přístup ke kvalitním potravinám mají chudší rovněž ztížený. Nemohou si dovolit pestrou stravu s velkým podílem čerstvé zeleniny a ovoce, a tak jim a jejich dětem chybí vitamíny a minerály. Současný životní styl plný spěchu a stresu v kombinaci s nedobrovolnou dietou má u nich negativní dopady na zdraví.
Zdroj: Investopedia
