Úspěšná česká inflační detektivka
Občas se (naštěstí) stane, že oficiální tvrdá data popisující ekonomickou realitu jakžtakž potvrzují nějaký konkrétní teoreticky očekávaný efekt. Stopy dvou takových efektů bylo možno vypátrat v sadě českých červencových inflačních dat.
První efekt se týká cen alkoholických nápojů a tabákových výrobků. Ty se během posledních měsíců rychle prodraly mezi kategorie spotřebitelských výdajů s nejvyšším dopadem do inflace. Růst cen v této kategorii se totiž dramaticky zvýšil.
U těchto výrobků platí ekonomická moudrost "za (téměř) vším hledej daň". Od ledna totiž v uvedené kategorii zboží platí nové, výrazně vyšší sazby spotřebních daní, přičemž staré, levnější kolky bylo možno používat (a tedy starou, nižší daňovou sazbu uplatňovat) až do konce června. A tak v posledních týdnech nabralo na obrátkách zdražování těchto produktů s tím, jak prodejci byli nuceni přejít na nové, dražší kolky.
Druhý zajímavý efekt, který lze odhalit v útrobách červencové zprávy o inflaci, se týká cen v oblasti bydlení. Hlavním tahounem je v této oblasti již řadu měsíců elektrická energie (ta loni pro domácnosti zdražila v důsledku vysokých cen komodity na mezinárodních trzích v předchozích čtvrtletích). Zajímavější ale je, že ochabl druhý donedávna silný tahoun v rámci bydlení, a to nájemné.
Ani v tomto případě není těžké vypátrat příčinu. Je jí pandemie koronaviru a z ní plynoucí pokles zájmu turistů a pracovníků ze zahraničí o ubytování v Česku. Převis nabídky kapacit bytů a domů k pronájmu měl rychlý dopad na ceny. Přímo pokles cen nájemního bydlení nastal samozřejmě jen v těch nemnoha částech Česka, kam se poptávka zmíněných klientů z ciziny soustřeďovala (zejména tedy v Praze). Průměr za celou zemi dále roste, ale zjevně pomaleji než na jaře.
