Evropské akcie zakončily týden poklesem, za celý týden si ale připsaly zisky

Panevropský index STOXX Europe 600 klesl v pátek o 0,52 % na 368,80 bodu, britský FTSE 100 se snížil o 0,61 % na 5 963,57 bodu, německý DAX odepsal 0,48 % na 13 033,20 bodu a francouzský benchmark CAC 40 uzavřel se ztrátou 0,26 % na 5 002,94 bodu.

Nejvíce v pátek ztrácely letos nejvýnosnější sektory technologií a zdravotní péče, naopak největší zisky si připsaly bankovní tituly, které těžily z růstu výnosů u amerických i evropských dluhopisů. Může za to právě čtvrteční projev šéfa americké centrální banky.

"Pokud se Fedu podaří dosáhnout nastolených cílů, je nepravděpodobné, že by úrokové sazby nějak výrazněji poklesly. Hodnotové akcie, jako jsou finance, by měly začít překonávat růstové akcie, jako jsou technologie, které čelí rostoucím rizikům," tvrdí analytici BCE Research.

Negativní vliv na náladu investorů měla také makrodata. Zhoršení spotřebitelské nálady v Německu například vyvolává pochyby, jestli jsou výdaje domácností v největší evropské ekonomice dostatečně silné, aby podnítily oživení. Růst nových případů nemoci covid-19 by navíc mohl zpomalit ekonomické ožívání.

"Domníváme se, že je dnes aktuální přerušené zotavení ve tvaru písmene V. To znamená, že se dočkáme výrazného oživení, avšak na úroveň z roku 2019 se nedostaneme dříve než za rok nebo dva," míní Francis Ellison ze společnosti Columbia Threadneedle Investments.

Za celý uplynulý týden index STOXX Europe 600 vzrostl o 1,02 %, FTSE 100 odepsal 0,64 %, DAX posílil o 2,10 % a CAC 40 se zvýšil o 2,25 %.

Nejdůležitější páteční události na evropských trzích

• Nálada německých spotřebitelů se na konci léta zhoršila, vyplývá z průzkumu, který v pátek zveřejnil institut GfK. Přispělo k tomu hlavně očekávání slabších příjmů. Index nálady spotřebitelů na měsíc září se podle institutu snížil na minus 1,8 bodu z předchozích minus 0,2 bodu. Pokles indexu tak vyvolává obavy, zda jsou výdaje domácností v největší evropské ekonomice dostatečně silné na to, aby se hospodářství mohlo dál zotavovat z koronovirového šoku.
• Ekonomická nálada podnikatelů a spotřebitelů na Slovensku se v srpnu druhý měsíc po sobě zlepšila, nadále však zaostává za loňskem i za obdobím do letošního března, kdy v zemi vypukla pandemie nemoci covid-19. Vyplývá to z údajů, které v pátek zveřejnil slovenský statistický úřad.
• Ekonomická nálada v eurozóně se v srpnu opět zvýšila více, než se čekalo. Vyplývá to z pátečních údajů Evropské komise. Souhrnný index ekonomické nálady se v srpnu zvýšil na 87,7 bodu z červencových 82,4 bodu (revidováno z 82,3 bodu). Analytici očekávali růst na 85 bodů.
• Americká společnost Amazon si do své evropské flotily doručovacích vozů objednala 1 800 elektrických dodávek Mercedes-Benz. Americký internetový obchod v pátek také uvedl, že chce být do roku 2040 uhlíkově neutrální. Pro Mercedes jde o největší zakázku tohoto druhu v dosavadní historii podniku.
• Německá vláda se chystá revidovat směrem vzhůru svoji prognózu ekonomického růstu pro letošní rok. Podle nového odhadu by ekonomika měla klesnout o méně než šest procent místo nyní očekávaných 6,3 procenta. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na zdroj z vládní koalice. Ministr hospodářství Peter Altmaier by měl představit revidovaný výhled příští týden.

Hlavní události uplynulého týdne na evropských trzích

• Francouzská odnož Facebooku souhlasila, že doplatí státu na daních více než 100 milionů eur. Částka se vztahuje na příjmy, které provozovatel sociální sítě vytvořil ve Francii do roku 2018 a nepřiznal je francouzským daňovým úřadům. Na svém webu o tom v pondělí s odkazem na dokumenty, do nichž měl možnost nahlédnout, informoval francouzský list Capital.
• Maloobchodní řetězec Tesco vytvoří v Británii dalších 16 tisíc stálých pracovních pozic. Nové zaměstnance potřebuje, protože mu díky koronaviru významně vzrostlo podnikání on-line. Firma, která od začátku pandemie v zemi vytvořila už 4 000 nových stálých pracovních míst, to uvedla v pondělním sdělení.
• Přechodné snížení daně z přidané hodnoty (DPH) k většímu růstu spotřeby v Německu nevedlo. Výraznější impuls ekonomice by přinesly vyšší jednorázové bonusy na děti nebo velkorysejší podpora pro lidi, kteří kvůli koronaviru přešli na práci v režimu kurzarbeit. Zjistil to v pondělí zveřejněný průzkum zadaný institutem IMK nadace Hanse-Böcklera, ze kterého na svém webu cituje list Handelsblatt.
• Německá ekonomika se v letošním druhém čtvrtletí propadla ve srovnání s předchozími třemi měsíci o 9,7 %. Ve své konečné zprávě to v pondělí uvedl spolkový statistický úřad. Údaj je sice lepší, než tvrdily předběžné údaje z konce července (-10,1 %), ale i tak jde o jeden z nejhorších propadů od roku 1970, kdy se začaly čtvrtletní údaje sledovat.
• Daniel Křetínský posílil prostřednictvím investičního fondu Vesa Equity svou pozici v britské společnosti Royal Mail, kterou založil Jindřich VIII. roku 1516. Z původních 5 %, která koupil v květnu, svou pozici navýšil až na současných 13 %. Aktuálně je tak největším akcionářem firmy. Křetínský bude podle analytiků chtít docílit redukce nákladů a restrukturalizace společnosti.
• Podnikatelská nálada v Německu se v srpnu dál zlepšovala. Její index, který sestavuje mnichovský institut Ifo, vystoupil na 92,6 bodu z červencových 90,4 bodu.Překonal tak odhad analytiků, kteří očekávali růst na 92,2 bodu. Za odhadem naopak zaostal dílčí index očekávání, který ukazuje výhled na nejbližších šest měsíců. Ten stoupl na 97,5 bodu, přičemž se očekával růst na 98 bodů.
• Negativní očekávání Slováků ohledně jejich finanční situace či vývoje nezaměstnanosti se v létě zmírnila. Vyplývá to z výsledků červencového průzkumu slovenského statistického úřadu. Ekonomická nálada obyvatel země se výrazně zhoršila letos na jaře po potvrzení prvního případu nákazy koronavirem na Slovensku. Pandemie nemoci covid-19 již ovlivnila výkon slovenské ekonomiky a přispěla k růstu nezaměstnanosti.
• Finská státní letecká společnost Finnair plánuje zrušit až 1 000 pracovních míst, což odpovídá zhruba 15 procentům její celkové pracovní síly. Oznámila to v úterý firma, která se podobně jako konkurenti potýká s negativními dopady pandemie nemoci covid-19 na leteckou přepravu.
• Německá finanční společnost Wirecard propustila v Německu 730 lidí, tedy více než polovinu svých zaměstnanců, a ukončila smlouvu zbylým členům představenstva. Informovala o tom v úterý agentura Reuters s odvoláním na insolvenčního správce podniku. Firma se zhroutila v důsledku rozsáhlého účetního skandálu. Insolvenční řízení bylo oficiálně zahájeno v úterý, napsala agentura Reuters.
• Německá vládní koalice se v úterý pozdě večer dohodla prodloužit opatření proti dopadům pandemie nemoci covid-19 na největší evropskou ekonomiku. Týká se to například kurzarbeitu a zmrazení pravidel insolvence.
• Běloruská vláda žádá Rusko o finanční pomoc. Bělorusko nejen že nemá z čeho vyplácet peníze na důchody, ale nemá ani na splátky zahraničního dluhu. Vede proto jednání s ruskými bankami o refinancování půjček, které si u nich vzalo, informoval podle webu listu Rzeczpospolita běloruský ministr financí Juryj Seliverstau.
• Rakouské pojišťovnické skupině Vienna Insurance Group spadl v letošním prvním pololetí zisk před zdaněním o 21,8 % na 201,2 milionu eur. Na úrovni čistého zisku vykázala VIG za prvních šest měsíců letošního roku výsledek 126,3 milionu eur. Loni za první pololetí reportovala zisk 151 milionů eur, meziročně se tak výsledek zhoršil o 16,3 %. Výsledky ovlivnily odpisy majetku za téměř 120 milionů eur, o kterých VIG informovala už začátkem měsíce.
• Norská ropná a plynárenská firma Equinor sníží výrazně počet zaměstnanců ve Spojených státech, Kanadě a Británii. Nutí ji k tomu nízké ceny ropy a snaha udržet se v zisku. Počet zaměstnanců v těchto zemích by měl klesnout o zhruba 20 procent a počet dodavatelů o polovinu. Agentuře Reuters to řekl mluvčí společnosti.
• Švýcarská ekonomika se ve druhém čtvrtletí kvůli koronavirové krizi propadla proti předchozím třem měsícům o rekordních 8,2 procenta. Vyplývá to z údajů Státního úřadu pro hospodářské záležitosti (SECO).
• Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA) ve čtvrtek oznámila, že v týdnu od 7. září zahájí v kanadském městě Vancouver zkušební lety dopravního letadla Boeing 737 MAX. Tento stroj byl až do loňska nejprodávanějším dopravním letadlem Boeingu, po dvou tragických nehodách z let 2018 a 2019 ale nesmí do vzduchu. Boeing pak začal usilovat o novou certifikaci stroje.
• Evropská komise zaplatila britské firmě AstraZeneca 336 milionů eur, aby si tak zajistila nejméně 300 milionů dávek případné očkovací látky proti nemoci covid-19, kterou společnost vyvíjí. Uvedl to ve čtvrtek mluvčí komise.

Výsledková sezóna v uplynulém týdnu

• Britský výrobce leteckých motorů Rolls-Royce Holdings v prvním pololetí kvůli koronavirové krizi vykázal provozní ztrátu 1,67 miliardy liber po zisku 203 milionů liber před rokem. Firma ve čtvrtek také uvedla, že hodlá prodat svou španělskou divizi ITP Aero a další aktiva, aby tak získala minimálně dvě miliardy liber.
• Ruská ropná společnost Lukoil se ve druhém čtvrtletí letošního roku propadla do ztráty 18,7 miliardy rublů (5,5 miliardy Kč) ve srovnání se ziskem 181,2 miliardy rublů ve stejném období loni. Mohly za to nízké ceny ropy, oznámila ve čtvrtek společnost.

Zdroj: CNBC, MarketWatch, Reuters