Evropské akcie ve čtvrtek zlevnily, pod nulou je držela slabá ekonomická data
Obchodování na západoevropských akciových trzích ve čtvrtek skončilo v minusu. Investoři vyhodnocovali finální srpnové indexy nákupních manažerů nebo data z evropského maloobchodu. Nejslabší výkon podaly technologie, jejich dílčí index se svezl téměř o čtyři procenta.
Panevropský index STOXX Europe 600 klesl o 1,4 % na 366,08 bodu, britský FTSE 100 se snížil o 1,52 % na 5 850,86 bodu, německý DAX odepsal 1,4 % na 13 057,77 bodu a francouzský CAC 40 uzavřel se ztrátou 0,44 % na 5 009,52 bodu.
STOXX Europe 600 - 3. září 2020, zdroj: Google
Z makrodat věnovali investoři pozornost především finálním srpnovým indexům nákupních manažerů. Ty ukázaly, že růst podnikatelské aktivity v eurozóně v srpnu zpomalil a v sektoru služeb se téměř zastavil.
"Růst podnikatelské aktivity podniků působících v sektoru služeb po celé eurozóně se téměř zastavil. To posílilo obavy, že oživení začalo ochabovat na pozadí pokračujících restrikcí souvisejících s covidem-19," upozornil ekonom IHS Market Chris Williamson. "Nejnovější údaje stále vysílají znepokojivý signál, že oživení ztratilo téměř veškeré tempo," dodal.
Eurozóna - kompozitní PMI (srpen 2020), zdroj: tradingeconomics.com
Zveřejněna byla i zpráva o vývoji maloobchodních tržeb. Jejich růst v červenci zpomalil, ačkoli se naopak čekalo jeho zrychlení. Meziročně se tržby maloobchodních prodejců zvýšily o 0,4 % po růstu o 1,3 % v červnu.
Hlavní čtvrteční události na evropských trzích
- Tempo růstu podnikatelské aktivity v zemích platících eurem v srpnu kleslo. Ukázal to finální index nákupních manažerů od společnosti IHS Markit. Kompozitní ukazatel za výrobu a sektoru služeb se snížil na 51,9 bodu z 54,9 bodu v červenci. Předběžný výsledek byl 51,6 bodu a nyní se čekalo jeho potvrzení. Klíčová je úroveň 50 bodů, která je předělem mezi pásmem růstu a poklesu aktivity. Údaje signalizují, že cesta k úplnému zotavení ekonomiky z koronavirové krize nebude jednoduchá.
- Řecká ekonomika klesla ve druhém čtvrtletí ve srovnání s předchozími třemi měsíci o 14 %, což je nejvíce od roku 1995, kdy se tyto údaje začaly zveřejňovat. Recese se tak v zemi ještě prohloubila. Ukázaly to údaje, které ve čtvrtek zveřejnil statistický úřad ELSTAT.
- Tempo růstu maloobchodních tržeb v eurozóně v červenci kleslo na 0,4 % z 1,3 % v červnu. Čekalo se přitom zrychlení růstu na 3,5 %. Meziměsníčně maloobchodní tržby v evropském měnovém bloku klesly o 1,3 % po růstu o 5,3 % v červnu (revidováno z +5,7 %), čekal se pokles tempa růstu na 1,5 %.
- Pandemie nemoci covid-19 by mohla zvýšit atraktivitu Polska z pohledu zahraničních investorů a posílit pozici země jako regionálního lídra z hlediska přímých zahraničních investic. Agentuře PAP to řekla prozatímní šéfka polské agentury pro investice a obchod (PAIH) Gražyna Ciurzyńská.
- Francouzská vláda ve čtvrtek představila podrobnosti svého stimulačního plánu v hodnotě 100 miliard eur, který má během dvou let odstranit negativní hospodářské dopady koronavirové krize. Plán zahrnuje veřejné investice, dotace i snižování daní.
- Nezaměstnanost v Česku se v srpnu nezvýšila, zůstala na červencové míře 3,8 %. Lidí bez práce meziměsíčně ubylo zhruba o 600 na 279 078, což je nejvyšší srpnová hodnota za poslední tři roky. Výsledky ve čtvrtek na tiskové konferenci oznámila ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Meziročně míra nezaměstnanosti stoupla o 1,1 procentního bodu. Loni na konci srpna bylo bez práce o 74 289 lidí méně než letos.
Zdroj: CNBC, Reuters, MarketWatch
Aktualita pro rok 2026
Doporučujeme
Aktuality
