Evropské akcie uzavřely týden v minusu, nejvíce ztrácely technologie

Panevropský index STOXX Europe 600 klesl v pátek o 1,13 % na 361,93 bodu, britský FTSE 100 se snížil o 0,88 % na 5 799,08 bodu, německý DAX odepsal 1,65 % na 12 842,66 bodu a francouzský benchmark CAC 40 uzavřel se ztrátou 0,89 % na 4 965,07 bodu.

Akcie v Evropě sice otevřely v plusu a vypadalo to, že se jim podaří umazat čtvrteční ztráty, odpoledne ale nakonec přišly výprodeje a trhy, včetně zámořských, pokračovaly ve čtvrtečních propadech.

Stejně jako ve Spojených státech si i v Evropě nejvýraznější ztráty připsaly akcie z technologického sektoru, který po silném růstu zažívá propad. Na druhém konci výnosového spektra byly banky, kterým pomohla zejména dohoda o fúzi dvou španělských finančních domů - Bankia a Caixabank.

Evropským akciím nakonec k růstu nepomohla ani data z trhu práce USA, kde v srpnu mimo zemědělství vzniklo asi 1,37 milionu pracovních míst a celková míra nezaměstnanosti klesla na 8,4 % z 10,2 %.

Stále je ve hře možnost, že centrální banky budou pokračovat v uvolněné měnové politice a stimulaci ekonomik. "Rozhodnutí Fedu změnit svůj postoj k inflaci nastavilo určité podmínky. Vzhledem ke stále vysoké míře nejistoty ohledně jakéhokoli ekonomického výhledu je velmi nepravděpodobné, že by ECB změnila politický postoj na zasedání příští týden," napsal Carsten Brzeski z ING.

Za celý uplynulý týden index STOXX Europe 600 klesl o 1,86 %, FTSE 100 odepsal 2,65 %, DAX oslabil o 1,46 % a CAC 40 se snížil o 0,98 %.

Nejdůležitější páteční události na evropských trzích

• Aerolinky Virgin Atlantic se chystají kvůli nízké poptávce po leteckém cestování zrušit přes tisíc pracovních míst. Informovala o tom stanice Sky News. Zeštíhlení pracovní síly má letecká společnost podle stanice oznámit v pátek. Potvrdí-li se poslední vlna škrtání pracovních míst, Virgin Altlantic sníží řady svých zaměstnanců o celkem téměř polovinu v porovnání se zhruba 10 000 lidmi, kteří pro ni pracovali před pandemií nemoci covid-19. Letecká společnost zprávu odmítla komentovat.
• Řetězec kaváren Costa Coffee varoval, že kvůli jeho snaze vyrovnat se s propadem způsobeným pandemií nemoci covid-19 by v Británii mohlo přijít v jeho provozovnách o práci 1 650 zaměstnanců, tedy zhruba deset procent jeho pracovní síly v zemi. Firma se tak stala dalším britským řetězcem, který varuje před propouštěním.
• Slovenská ekonomika ve druhém čtvrtletí klesla meziročně o 12,1 procenta, proti prvnímu kvartálu pak o 8,3 procenta. Informoval o tom v pátek slovenský statistický úřad, který tak potvrdil svůj srpnový odhad. Výkon hospodářství, které propadlo výrazněji než v době globální finanční krize v roce 2009, ovlivnily dopady nového koronaviru. Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí klesla meziročně o 11 procent, mezičtvrtletně o 8,7 procenta.
• Objem zakázek v německém průmyslu se v červenci zvýšil ve srovnání s předchozím měsícem o 2,8 procenta - méně, než se čekalo. Oznámil to v pátek německý statistický úřad. Analytici podle agentury Reuters předpokládali, že zakázek bude o pět procent více. Znamená to, že oživení po koronavirovém šoku zřejmě zpomaluje.
• Nový šéf britské veřejnoprávní stanice BBC Tim Davie varoval zaměstnance, že s ohledem na chystaná nová pravidla budou muset mnohem více zvažovat, jak se vyjadřují na sociálních sítích. Podle něj by měla BBC dbát na to, aby její vysílání bylo objektivní a nestranné, a proto pracovníci nebudou smět na internetu otevřeně sdělovat své politické preference ani propagovat názory na veřejně probírané otázky.
• Irská společnost Ryanair, která je největším nízkonákladovým leteckým přepravcem v Evropě, si od investorů zajistila 400 milionů eur. S posílenou účetní bilancí se chce později zaměřit na vhodné příležitosti, které se objeví po koronavirové krizi.
• Španělské bankovní domy Bankia a Caixabank jednají o fúzi. Jejich spojením by mohla vzniknout největší banka ve Španělsku s aktivy za 664 miliard eur, uvedla v pátek agentura Reuters. Bankii zachraňoval po finanční krizi stát, který v ní má téměř 62procentní podíl, Caixabank je třetí největší bankou v zemi co do objemu aktiv.

Hlavní události uplynulého týdne na evropských trzích

• Francouzská vodárenská a energetická firma Veolia nabízí 2,9 miliardy eur za koupi podílu 29,9 % v menší konkurenční firmě Suez od plynárenské a elektrárenské firmy Engie. Pokud s nabídkou uspěje, podá Veolia formální nabídku na zbytek společnosti, řekl novinářům generální ředitel Antoine Frérot. Hodnota firmy Suez, včetně dluhu, je podle něj kolem 20 miliard eur.
• Hrubý domácí produkt Itálie se ve druhém čtvrtletí propadl o 12,8 %. Po poklesu o 5,4 % v prvním kvartálu se v předběžném odhadu počítalo s propadem o 12,4 %. Jde o nejstrmější propad v historii měření, které se provádí od roku 1960. V meziročním srovnání HDP Itálie ve druhém čtvrtletí klesl o 17,7 %, přičemž předběžný odhad počítal s propadem o 17,3 %. V pondělí to uvedl italský statistický úřad ISTAT.
• Švýcarská potravinářská společnost Nestlé koupí zbývajících 74,4 % akcií v americké biofarmaceutické firmě Aimmune Therapeutics. Do svého portfolia tak dostane významný přípravek na léčbu alergie na arašídy. Transakce celou firmu ohodnocuje na 2,6 miliardy USD.
• Spotřebitelské ceny v Německu podle předběžných údajů v srpnu meziročně stagnovaly.Přestože je to po červencovém poklesu cen o 0,1 % zlepšení, inflace nesplnila očekávání analytiků, kteří očekávali růst cen o 0,1 %. Meziměsíčně se ceny v červenci snížily o 0,1 %, což je po červencovém poklesu o 0,5 % zlepšení a je to také lepší, než očekávali analytici (-0,2 %).
• Vyjednávání mezi Británií a Evropskou unií o vztazích po britském odchodu z evropského bloku uvázla na mrtvém bodě kvůli "neústupnému a nerealistickému přístupu" Londýna. Prohlásil to v pondělí podle agentury Reuters francouzský ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian.
• Turecká ekonomika klesla ve druhém čtvrtletí nejvíce za posledních deset let. Vedla si ale lépe, než čekali analytici, protože vládě se pomocí stimulačních opatření podařilo zmírnit škody způsobené koronavirovou pandemií, i když za cenu destabilizace domácí liry. Hrubý domácí produkt klesl meziročně o 9,9 % po růstu o 4,5 % v prvních třech měsících roku. Oznámil to v pondělí turecký statistický úřad.
• Bulharský antimonopolní úřad začal znovu zkoumat záměr skupiny ČEZ prodat majetek za 335 milionů eur bulharské pojišťovací a finanční skupině Eurohold. Informovala o tom v pondělí agentura Reuters. Správní soud v červenci zrušil rozhodnutí úřadu, který v říjnu loňského roku prodej Euroholdu zablokoval.
• Ruská vláda zlepšila odhad letošního vývoje ekonomiky. Nově předpokládá, že díky vyšším cenám ropy hrubý domácí produkt klesne o 3,9 procenta, zatímco dosud očekávala pokles o 4,8 procenta. Podle agentury Reuters to vyplývá z upraveného odhadu ministerstva hospodářství zveřejněného v pondělí.
• Polská ekonomika v letošním roce kvůli koronavirové krizi klesne o čtyři procenta. Předpověděla to v pondělí podle agentury PAP polská vicepremiérka Jadwiga Emilewiczová. Dodala, že to bude nejlepší výsledek v rámci členských zemí Evropské unie.
• Německá vláda zlepšila výhled vývoje ekonomiky na letošní rok. Nově odhaduje, že hrubý domácí produkt kvůli koronaviru klesne o 5,8 % místo dosud očekávaných 6,3 %. I tak to bude nejvýraznější propad od konce druhé světové války. V době vrcholu finanční krize před více než deseti lety německá ekonomika klesla o 5,7 %. Oživení v příštím roce pak bude slabší, než vláda čekala. Nový odhad v úterý představil ministr hospodářství Peter Altmaier.
• Spotřebitelské ceny v eurozóně v srpnu klesly o 0,2 %, o měsíc dříve o 0,4 % vzrostly. V rychlém odhadu to v úterý uvedl evropský statistický úřad Eurostat. Inflace se dostala do záporných hodnot poprvé od roku 2016. Rychlý odhad neobsahuje data za celou Evropskou unii. Analytici v anketě agentury Reuters předpovídali, že ceny meziročně vzrostly o 0,2 %.
• Míra nezaměstnanosti v zemích Evropské unie se v červenci zvýšila o 0,1 procentního bodu na 7,2 %. Oznámil to v úterý evropský statistický úřad Eurostat. Na vzestupu je nezaměstnanost i v zemích platících eurem, kde se zvýšila o 0,2 procentního bodu na 7,9 %. Červenec byl přitom měsícem, kdy mnoho členských zemí unie částečně uvolnilo koronavirová omezení. Nejnižší nezaměstnanost byla nadále v České republice.
• Počet lidí bez práce v Německu v srpnu podle předběžných a sezónně přepočtených údajů klesl zhruba o 9 000 na 2,915 milionu. Oznámil to v úterý spolkový úřad práce. Lidí bez práce tak ubylo už druhý měsíc po sobě. Míra nezaměstnanosti zůstala na 6,4 %. Největší evropská ekonomika se tak vzpamatovává z dopadů, které způsobila pandemie covidu-19.
• Aktivita ve zpracovatelském sektoru eurozóny v srpnu podle finálního indexu nákupních manažerů od společnosti IHS Markit pokračovala v růstu. Jeho tempo se proti červenci snížilo, ale jen nepatrně.
• Podmínky v českém zpracovatelském sektoru vykazují nadále zhoršení, avšak méně výrazné než v červenci. Index nákupních manažerů ve výrobě v srpnu stoupl na 49,1 bodu z 47 bodů v červenci, informovala v úterý společnost IHS Markit. Index je tak nejvýše od konce roku 2018. Úroveň 50 bodů je předělem mezi růstem a poklesem aktivity.
• Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí klesla meziročně o 11 % a mezičtvrtletně o 8,7 %. Je to nejhorší výsledek od vzniku samostatné České republiky. Na výsledku se negativně podepsal především pokles zahraniční poptávky. Vyplývá to ze zpřesněného odhadu, který v úterý zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Koncem července statistici odhadli meziroční pokles na 10,7 % a mezikvartální na 8,4 %.
• Německý dodavatel automobilových součástek Continental se kvůli negativním dopadům koronaviru rozhodl rozšířit svůj restrukturalizační program. Oznámila to v úterý firma. Dodala, že restrukturalizační opatření se dotknou více než 30 000 pracovních míst, která budou upravena, přesunuta či zrušena.
• Maloobchodní tržby v Německu v červenci v reálném vyjádření klesly o 0,9 %, a pokračovaly tak v poklesu z předchozího měsíce, kdy se po zpřesnění údajů snížily o 1,9 %. Oznámil to ve středu německý statistický úřad. Je to překvapivý výsledek, ekonomové totiž počítali s růstem. Vývoj naznačuje, že výdaje domácností k zotavení největší ekonomiky v Evropě patrně nepřispívají tak, aby se po koronaviru ve třetím čtvrtletí dostavil předpokládaný silný růst.
• Deficit státního rozpočtu Slovenska se za prvních osm měsíců letošního roku meziročně více než zdvojnásobil a dosáhl bezmála 3,99 miliardy eur. Informovalo o tom ve středu slovenské ministerstvo financí. Bilanci slovenského rozpočtu, jehož plánovaný schodek na tento rok parlament změnou zákona v červenci výrazně zvýšil, ovlivnily dopady pandemie covidu-19.
• Výdaje norské vlády ve druhém čtvrtletí poprvé za 25 let překonaly celkové příjmy. Rozpočtový deficit 83 miliard norských korun (210 miliard Kč) způsobila pandemie nemoci-19, která prudce snížila daňové příjmy a ceny ropy, což je hlavní vývozní položka této skandinávské země. Vláda naopak zvyšovala výdaje, aby ochránila ekonomiku. Vyplývá to z údajů, které ve středu zveřejnil norský statistický úřad.
• Finanční ústav Danske Bank čelí novému vyšetřování, které zahájil dánský úřad pro regulaci finančního sektoru (FSA) a v němž se angažuje i hospodářská policie. Ukázalo se, že největší dánská bankovní společnosti mohla regulátora klamat ohledně nápravy chybného vymáhání dluhů. Úřad dal bance lhůtu do 10. září, aby odpověděla na otázky spojené s kauzou - například, kdy poprvé na věc přišla. Uvedla to ve středu agentura Bloomberg.
• To nejhorší z koronavirové krize teprve přijde, ačkoliv žádná bezprostřední hrozba pro finanční stabilitu kvůli pandemii teď nehrozí. Uvedl to ve středu německý úřad pro regulaci finančního sektoru BaFin.
• Světová ekonomika se do stavu před koronavirovou krizí bude vracet velmi dlouho.Ožívání bude probíhat krok za krokem a bohužel ne ve všech sektorech, upozornil ve středu šéf Deutsche Bank Christian Sewing.
• Soud v Londýně ve středu schválil záchranný plán letecké společnosti Virgin Atlantic za 1,2 miliardy liber.Plán má zajistit, aby firma přežila koronavirovou krizi a mohla dál fungovat, uvedla ve středu agentura Reuters. Podnik už dříve odhadl, že pokud plán nevyjde, dojde mu na konci září hotovost. Rekapitalizaci schvalují všichni věřitelé společnosti.
• Eurozóna: Index výrobních cen v červenci meziročně klesl o 3,3 % (odhad: -3,4 %, červen: -3,7 %) a meziměsíčně stoupl o 0,6 % (odhad: +0,5 %, červen: +0,7 %).
• Spojené království: Index cen domů Nationwide v srpnu meziročně vzrostl o 3,7 % (odhad: +2 %, červenec +1,5 %) a meziměsíčně se zvýšil o 2 % (odhad: +0,5 %, červenec: +1,8 %).
• Tempo růstu podnikatelské aktivity v zemích platících eurem v srpnu kleslo. Ukázal to finální index nákupních manažerů od společnosti IHS Markit. Kompozitní ukazatel za výrobu a sektoru služeb se snížil na 51,9 bodu z 54,9 bodu v červenci. Předběžný výsledek byl 51,6 bodu a nyní se čekalo jeho potvrzení. Klíčová je úroveň 50 bodů, která je předělem mezi pásmem růstu a poklesu aktivity. Údaje signalizují, že cesta k úplnému zotavení ekonomiky z koronavirové krize nebude jednoduchá.
• Řecká ekonomika klesla ve druhém čtvrtletí ve srovnání s předchozími třemi měsíci o 14 %, což je nejvíce od roku 1995, kdy se tyto údaje začaly zveřejňovat. Recese se tak v zemi ještě prohloubila. Ukázaly to údaje, které ve čtvrtek zveřejnil statistický úřad ELSTAT.
• Tempo růstu maloobchodních tržeb v eurozóně v červenci kleslo na 0,4 % z 1,3 % v červnu. Čekalo se přitom zrychlení růstu na 3,5 %. Meziměsníčně maloobchodní tržby v evropském měnovém bloku klesly o 1,3 % po růstu o 5,3 % v červnu (revidováno z +5,7 %), čekal se pokles tempa růstu na 1,5 %.
• Pandemie nemoci covid-19 by mohla zvýšit atraktivitu Polska z pohledu zahraničních investorů a posílit pozici země jako regionálního lídra z hlediska přímých zahraničních investic. Agentuře PAP to řekla prozatímní šéfka polské agentury pro investice a obchod (PAIH) Gražyna Ciurzyńská.
• Francouzská vláda ve čtvrtek představila podrobnosti svého stimulačního plánu v hodnotě 100 miliard eur, který má během dvou let odstranit negativní hospodářské dopady koronavirové krize. Plán zahrnuje veřejné investice, dotace i snižování daní.
• Nezaměstnanost v Česku se v srpnu nezvýšila, zůstala na červencové míře 3,8 %. Lidí bez práce meziměsíčně ubylo zhruba o 600 na 279 078, což je nejvyšší srpnová hodnota za poslední tři roky. Výsledky ve čtvrtek na tiskové konferenci oznámila ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Meziročně míra nezaměstnanosti stoupla o 1,1 procentního bodu. Loni na konci srpna bylo bez práce o 74 289 lidí méně než letos.

Výsledková sezóna v uplynulém týdnu

• Ruské plynárenské společnosti Gazprom ve druhém čtvrtletí klesl čistý zisk meziročně o více než polovinu na 149,2 miliardy rublů (44,5 miliardy Kč). Firma v pondělí také uvedla, že trh s ropou a zemním plynu se ale již zotavuje z dopadů pandemie nemoci covid-19.
• Ruská vlajková letecká společnost Aeroflot ve druhém čtvrtletí vykázala kvůli omezení cestování vinou šíření nového typu koronaviru čistou ztrátu 35,8 miliardy rublů (10,6 miliardy Kč). Objem osobní přepravy Aeroflotu přitom klesl o 88,8 procenta, protože většina zahraničních letů byla kvůli pandemii pozastavena. Ve stejném období loni měl Aeroflot čistý zisk 6,9 miliardy rublů.

Zdroj: CNBC, Reuters, MarketWatch

Aktualita pro rok 2026