Evropské akcie začaly týden silným růstem

Panevropský index STOXX Europe 600 přidal 1,67 % na 367,97 bodu, britský FTSE 100 vzrostl o 2,39 % na 5 937,40 bodu, německý DAX skončil se ziskem 2,01 % na 13 100,28 bodu a francouzský CAC 40 se zvýšil o 1,79 % na 5 053,72 bodu.

Farmaceutickým firmám se v pondělí dařilo díky zprávě, že Austrálie chce první dávky vakcíny proti koronaviru obdržet už v lednu díky spolupráci se společností CSL. Ta bude vyrábět jednu vakcínu vyvinutou podnikem AstraZeneca a Oxfordskou univerzitou a pak také tu, kterou vyvinula ve spolupráci s University of Queensland. Akcie firmy AstraZeneca díky tomu vyskočily o 3,89 %. Posilovaly také akcie firmy Sanofi (+2,35 %), která tvrdí, že vakcína, kterou vyvíjí ve spolupráci se společností GlaxoSmithKline (+4,24 %), by se měla prodávat za méně než 10 eur.

Automobilový sektor posiloval poté, co analytici JPMorgan prohlásili, že celkový výhled v evropském automobilovém sektoru je po jejich setkáních s vedoucími představiteli odvětví pozitivní. Menší kaňkou na informaci je článek deníku Handelsblatt, podle kterého už německý automobilový sektor přestává být tahounem nejsilnější evropské ekonomiky.

Podporou pro trhy byla také data týkající se čínského zahraničního obchodu. Podle nich čínský vývoz v srpnu vzrostl nejvíce za téměř půldruhého roku, což je známkou toho, že stále více obchodních partnerů Číny znovu otevírá své ekonomiky.

"Čínské zprávy o vývozu trhům pomohly, stejně jako to, že byly zavřeny trhy v USA, odkud se na konci minulého týdne do Evropy dostal medvědí sentiment," řekl Connor Campbell ze společnosti Spreadex.

Nejdůležitější pondělní události na evropských trzích

• Růst průmyslové výroby v Německu v červenci proti předchozímu měsíci zpomalil na 1,2 % z červnových 9,3 %. Oznámil to v pondělí spolkový statistický úřad. Údaje signalizují, že nelze očekávat rychlý návrat produkce na úrovně z období před příchodem koronavirové krize.
• Společnost PFNonwovens Holding bude jediným akcionářem výrobce netkaných textilií PFNonwovens. Její jednatelé 4. září schválili navýšení svého podílu nad 90 % a zahájení procesu vytěsnění minoritních akcionářů. V regulatorním oznámení to v pondělí uvedl člen představenstva firmy Marian Rašík.
• Spojené království: Ceny domů podle dat banky Halifax v srpnu meziměsíčně vzrostly o 1,6 % (odhad: +0,3 %, červenec: +1,7 %). Za tři měsíce do konce srpna se ceny domů meziročně zvýšily o 5,2 %. Čekal se 6% růst po zvýšení o 3,8 % v předchozím tříměsíčním období.
• Důvěra investorů v ekonomiku eurozóny v září pátý měsíc za sebou vzrostla. Zůstává ovšem na nízké úrovni, což naznačuje, že ekonomika se stále nachází v recesi. Vyplývá to z výsledků průzkumu, které v pondělí zveřejnila společnost Sentix. Index důvěry vzrostl na -8 bodů ze srpnových -13,4 bodu. Překonal tak očekávání analytiků, kteří jeho hodnotu odhadovali v průměru na -10,5 bodu.
• Německý automobilový sektor zasáhla koronavirová krize více než jiná odvětví a jeho dosavadní problémy ještě prohloubila. Sektor tak po mnoha letech přestane být tahounem ekonomiky, uvádí studie německého hospodářského institutu (IW), o které píše deník Handelsblatt. Dopady nejvíce pociťují menší dodavatelé.
• Peníze z evropských fondů Slovensko plánuje v příštím sedmiletém rozpočtovém období využít zejména na inovace, ekologii, infrastrukturu, vzdělávání a rozvoj regionů. Novinářům to v pondělí řekla vicepremiérka Veronika Remišová, jejíž úřad v zemi koordinuje čerpání peněz z EU. Vláda zatím nepředstavila záměry, jak využít několik miliard eur z nového unijního fondu obnovy.
• Na akciovou burzu v Londýně se chystá realitní fond Home REIT, který chce pomoci financovat bydlení bezdomovcům.V rámci primární veřejné nabídky akcií plánuje získat kolem 250 milionů liber (7,4 miliardy Kč) a pokud bude zájem, zvýší nabídku až na 300 milionů liber. Investorům nabízí roční výnos alespoň 7,5 procenta.
• Počet firemních bankrotů v Německu v srpnu pokračoval v poklesu. Celkem vyhlásilo platební neschopnost 697 společností, o 22 procent méně než v červenci a o 26 procent méně než ve stejném měsíci loni. Vyplývá to ze studie německého výzkumného institutu IWH. Pokles způsobilo zmírnění pravidel insolvenčního práva kvůli koronavirové krizi.
• Podpora běloruského rublu vyšla tamní centrální banku v srpnu během protestů po prezidentských volbách na 1,4 miliardy dolarů z rezerv zlata a deviz. Vyplývá to z údajů centrální banky, které byly zveřejněny v pondělí. Rezervy jí v minulém měsíci klesly o 15,7 procenta na 7,5 miliardy dolarů.

Zdroj: CNBC, MarketWatch, Reuters