ČNB v září podle očekávání sazby nezměnila, ekonomové čekají stabilitu úroků po delší dobu

Bankovní rada České národní banky ponechala úrokové sazby beze změny. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak zůstává na 0,25 %. Sazby by měly podle ekonomů beze změny zůstat delší dobu. Členové bankovní rady hlasovali jednomyslně. 

ČNB - základní úroková sazba (v %)

Guvernér ČNB Jiří Rusnok upozornil na to, že druhá vlna pandemie představuje nejvýraznější riziko v rámci aktuální srpnové prognózy ČNB. Ta počítá letos s poklesem ekonomiky o 8,2 % a příští rok s růstem o 3,5 %. Podle guvernéra se základní scénář srpnové prognózy centrální banky zatím poměrně dobře naplňuje a odpovídá mu stabilita domácích tržních úrokových sazeb do poloviny příštího roku a poté jejich postupný nárůst.

Zároveň ale Rusnok uvedl, že pokud by se situace kolem pandemie blížila té na jaře, pak se vývoj ekonomiky přiblíží alternativnímu scénáři, který ČNB vypracovala v rámci květnové prognózy. Podle něj by s nástupem další vlny na konci letošního roku mohla česká ekonomika letos klesnout až o 13,5 % a příští rok o 1,5 %.

"Stále doufáme a nemáme nějaké důvody pro to, abychom ten alternativní scénář začali považovat za hlavní scénář. Evidentní je, že pokud se situace bude blížit té situaci na jaře, tak se tomu scénáři budeme blížit. Zatím jsme ale tomuto scénáři stále velmi vzdálení a doufáme, že nenastane," uvedl dále Rusnok.

Vedle aktuální situace kolem šíření koronaviru rada zařadila mezi další rizika a nejistoty vývoj rozpočtové politiky a skladbu nabídkových a poptávkových faktorů stojících za vývojem inflace. Rozpočtová opatření diskutovaná vládou by přitom podle Rusnoka mohla na ekonomiku působit pozitivně.

"Odchylka současného vývoje od poslední prognózy banky je malá, a proto ČNB považuje měnové podmínky za dostatečně uvolněné. S ohledem na vysoká rizika budoucího vývoje není ani přes oslabení koruny v tuto chvíli důvod pro úvahy o zvyšování úrokových sazeb. Překvapením by bylo, kdyby ČNB byla ve své komunikaci konkrétnější ohledně možné potřeby budoucího využití nekonvenčních nástrojů měnové politiky. My se kloníme k tomu, že nejpravděpodobnějším nástrojem v případě potřeby dalšího uvolnění měnových podmínek by byl kurz koruny, což se aktuálně děje i bez intervence ČNB. Ještě začátkem září započítával peněžní trh v horizontu dvou let zvýšení hlavní úrokové sazby ČNB o 50 bazických bodů, ale v průběhu září většinu těchto spekulací vymazal. My nadále počítáme se zvýšením úrokových sazeb ČNB až začátkem roku 2022. Míra nejistoty v rámci prognóz ale zůstává zvýšená," napsal ekonom Michal Brožka z Komerční banky.

"Ačkoli se rozhodnutí ČNB očekávalo, trh začíná z důvodu zhoršující se epidemiologické situace spekulovat o dalších případných krocích banky. Ačkoli se zotavení ekonomiky příchodem druhé vlny pandemie zpomalí, prozatím se nedomníváme, že by druhá vlna a navazující restrikce způsobily tak závažné škody, aby ČNB musela přistoupit k dalším nestandardním nástrojům měnové politiky," uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler. "V tuto chvíli proto nadále předpokládáme dlouhodobější stabilitu hlavních sazeb ČNB. Ta ve své květnové makroekonomické prognóze představila negativní scénář s druhou vlnou pandemie, která by způsobila propad ekonomiky v letošním roce o 13,5 % a vedla k potřebě významnějšího uvolnění měnové politiky. Vzhledem k tomu, že by ČNB v takovém scénáři opět narazila na nulovou hranici sazeb, a zavedení záporných sazeb samotná ČNB spíše dlouhodobě nevítá, bylo by potřeba měnovou politiku uvolnit pomocí nestandardních nástrojů, které však ČNB zatím nespecifikovala (v úvahu připadá kvantitativní uvolňování, obnovený kurzový závazek či různé podpůrné dodávky likvidity finančnímu systému)."

Vzhledem k probíhající druhé vlně epidemie v ČR začíná trh spekulovat, zda se situace nezačne přibližovat zmíněnému nepříznivému scénáři ČNB, a zda tak centrální banka s dalšími opatřeními v budoucnu nepřijde. "Podle našeho názoru však druhá vlna pandemie a navazující více cílené restrikce nepovedou k tak výrazným ekonomickým škodám jako na jaře, ačkoli dosavadní relativně slušné zotavování tuzemské ekonomiky zbrzdí. Pokud bychom byli svědky i mírného mezičtvrtletního propadu tuzemské ekonomiky v posledním čtvrtletí letošního roku, stále by to znamenalo celoroční propad zhruba o 7-8 %. Z toho titulu se nedomníváme, že bychom nyní směřovali k natolik negativnímu scénáři, který by znamenal v letošním roce dvouciferný propad ekonomiky," doplnil Seidler.

Dalším důvodem pravděpodobného vyčkávání centrální banky je podle něj skutečnost, že inflace zůstává v tuzemské ekonomice nad 3% hranicí a deflační rizika, která by mohla motivovat ČNB k akci, jsou prozatím vzdálená. Další uvolnění měnových podmínek zajistil kurz koruny, který v průběhu září oslabil zpět k hranici 27 EUR/CZK. "V rámci našeho stávající základního scénáře bude držet ČNB sazby na současné úrovni alespoň do poloviny příštího roku. První opatrné zvýšení sazeb jsme dosud očekávali v druhé polovině příštího roku, poslední vývoj však zvyšuje šanci, že úrokové sazby zůstanou na stávající úrovni i celý příští rok," uzavřel svůj komentář Jakub Seidler z ING.

"Osobně si myslím, že ČNB může držet úrokové sazby beze změny až do konce roku 2021 s tím, že příští pohyb úroků bude nahoru. Ovšem až v roce 2022, tedy později, než jak to vidí srpnová prognóza z dílny centrální banky," uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. Klíčové ale podle něj bude, zda se ve čtvrtém čtvrtletí letošního roku dokáže Česko vyhnout zásadnějším uzavírkám v ekonomice, protože případný opětovný propad ekonomické aktivity by byl v diskuzích centrálních bankéřů argumentem pro další uvolnění měnové politiky.

Na předchozím měnověpolitickém jednání na počátku srpna nechala rada úrokové sazby také stejné. Naposledy je změnila 7. května, kdy snížila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 0,25 %. Předtím snížila rada úrokové sazby dvakrát v březnu. Cílem bylo zmírnit dopady šíření koronaviru na ekonomiku. Naposledy byla základní úroková sazba na 0,25 % od srpna do listopadu 2017. Před pandemií v únoru byla základní sazba na 2,25 %.

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.

ČNB zatím není pod tlakem na změnu politiky, druhá vlna pandemie to však může změnit

Jan Bureš: ČNB nemá nyní důvod měnit politiku, silnější koruna by mohla vést k verbálním intervencím

Zdroj: ČNB, ČTK, Bloomberg