Evropské akcie zakončily týden smíšeně, mají za sebou nejhorší týden od poloviny června

Panevropský index STOXX Europe 600 v pátek klesl o 0,10 % na 355,51 bodu, britský benchmark FTSE 100 se zvýšil o 0,34 % na 5 842,67 bodu, francouzský CAC 40 uzavřel se ztrátou 0,69 % na 4 729,66 bodu a německý DAX oslabil o 1,09 % na 12 469,20 bodu.

Vývoj na evropských akciových trzích byl v pátek poměrně volatilní a náladu na trzích opět ovlivňovalo dění kolem šíření nemoci covid-19 v Evropě i ve světě. Po dobrém začátku akcie kolem poledne výrazně ztrácely, ale odpoledne nakonec většinu svých ztrát dokázaly umazat. Nedokázaly však navázat na růst v USA, kde investory povzbudily zprávy o stimulačním balíčku o objemu 2,2 bilionu dolarů a nakonec skončily většinou ve ztrátě. Index Stoxx Europe 600 má za sebou nejhorší týdenní výsledek od poloviny června.

Ještě hůře je na tom sektor bankovnictví, který se dostal v eurozóně na samotné dno. Investoři se bankám vyhýbají kvůli kombinaci faktorů, jako jsou klesající výpůjční náklady, růst špatných úvěrů, a v neposlední řadě i skandál s praním špinavých peněz. Index STOXX Europe 600 Banks ztratil za týden téměř 8 % a dostal se na své historické minimum. 

Za celý uplynulý týden STOXX Europe 600 klesl o 3,60 %, FTSE 100 se snížil o 2,74 %, DAX oslabil o 4,93 % a CAC 40 klesl o 5,27 %.

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Důvěra britských spotřebitelů dosáhla v září nejvyšší úrovně od březnového zavedení plošné karantény, ale stále je hluboko pod stavem před pandemií nemoci covid-19. Ukázaly to výsledky průzkumu, které v pátek zveřejnila společnost GfK. Index spotřebitelské důvěry se podle ní v září zvýšil na minus 25 bodů ze srpnových minus 27 bodů.
• Německý výrobce luxusních automobilů BMW zaplatí ve Spojených státech pokutu 18 milionů dolarů, aby urovnal obvinění z poskytování zavádějících informací o prodeji. Informovala o tom americká Komise pro cenné papíry a burzy.
• Evropská komise se rozhodla podat odvolání proti červencovému rozhodnutí soudu, které zrušilo její nařízení, aby americká společnost Apple doplatila Irsku na daních 13 miliard eur. Oznámila to v pátek místopředsedkyně komise odpovědná za hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová.
• Regulátoři by v listopadu mohli povolit obnovení provozu letadel Boeing 737 MAX, která by se tak mohla do konce roku vrátit do služby. Uvedl to v pátek podle agentury Reuters šéf Evropské agentury pro bezpečnost letectví (EASA) Patrick Ky.
• Očekávání německých exportérů se v září vyšplhala na nejlepší úroveň za téměř dva roky. Optimismus se výrazně zvýšil například v chemickém průmyslu a ve výrobě elektrických zařízení, s nárůstem zahraničních tržeb počítá rovněž automobilový průmysl. Oznámil to v pátek německý institut Ifo.

Nejdůležitější události uplynulého týdne na evropských trzích

• Cena akcií britské banky HSBC se v pondělí na hongkongské burze propadla na nejnižší úroveň za čtvrt století po zprávách médií, že firma podobně jako některé další přední finanční instituce po téměř dvě desetiletí prováděla převody velkého množství podezřelých peněz. HSBC je největší evropskou bankou z hlediska objemu aktiv.
• Francouzská telekomunikační společnost Iliad podala nabídku na převzetí polského mobilního operátora Play za 2,2 miliardy eur. Oznámila to v pondělí firma. Dodala, že již uzavřela dohodu o koupi 40procentního podílu v polském podniku od dvou klíčových akcionářů.
• Německá bankovní společnost Deutsche Bank v pondělí zlepšila výhled světové ekonomiky pro letošní i příští rok. Předpověděla, že globální hospodářství se již do poloviny příštího roku vrátí na úroveň z období před příchodem koronavirové krize.
• Zadlužení Německa kvůli zvládnutí koronavirové krize dosáhne 80 procent hrubého domácího produktu. V pondělí to na hospodářské konferenci východoněmeckých spolkových zemí prohlásil ministr financí Olaf Scholz. Jen letos se očekává, že poměr zadlužení vůči výkonu ekonomiky vzroste z loňských 60 na 75 procent.
• Ožívání německé ekonomiky by mělo do konce roku pokračovat, ale asi zpomalí, protože nové zakázky přibývají pomaleji a sektor služeb je pod tlakem kvůli opatřením proti šíření koronaviru. Ve své pravidelné měsíční zprávě to v pondělí uvedla německá centrální banka.
• Britský premiér Boris Johnson prý opět uvažuje o uzavření ekonomiky. Rychlý růst počtu nových případů onemocnění covid-19 ohrožuje oživení ekonomiky a je hrozbou pro miliony lidí, kteří by mohli skončit v izolaci.
• Německá letecká společnost Lufthansa i přes masivní státní podporu propustí kvůli koronavirové krizi více zaměstnanců na plný úvazek než dosud plánovaných 22 000. Na zemi zůstane natrvalo nejméně 150 letadel z původních 760 strojů. Aerolinky to uvedly v pondělním sdělení. V aktuálním čtvrtletí se firma chystá odepsat zhruba 1,1 miliardy eur.
• Výrobce letecké techniky Airbus chce do roku 2035 jako první na světě sestrojit osobní letadlo na vodíkový pohon. Šéf podniku Guillaume Faury to uvedl v pondělním vydání deníku Le Parisien - Aujourd'hui en France. Potřeba k tomu podle něj budou investice v desítkách miliard eur.
• Ekonomický institut Ifo zlepšil výhled vývoje hrubého domácího produktu Německa pro letošní rok. Nově očekává, že se největší evropská ekonomika kvůli dopadům koronavirové krize sníží jen o 5,2 %, zatímco dříve odhadoval propad o 6,7 %.
• Guvernér Bank of England Andrew Bailey uvedl, že zkušenost se zápornými sazbami v jiných zemích je smíšená. Jejich efektivita je závislá na struktuře bankovního systému a načasování takového nastavení úroků.
• Deutsche Bank v nejbližší době uzavře 20 % svých poboček v Německu. Podle agentury Reuters to uvedl jeden z představitelů banky.
• Maďarská centrální banka na svém zářijovém zasedání podle očekávání ponechala úrokové sazby beze změny. Depozitní sazba je tak nadále na úrovni -0,05 % a základní úrok na 0,60 %.
• Britský provozovatel hotelů a restaurací Whitbread zruší až 6 000 pracovních míst, což odpovídá 18 procentům jeho celkové pracovní síly. Reaguje tak na negativní dopady koronavirové krize na cestovní ruch a pohostinský průmysl. Oznámila to v úterý podle agentury Reuters firma, která vlastní například hotely Premier Inn a restaurace Beefeater.
• Spotřebitelská důvěra v eurozóně se v září opět mírně zvýšila. Index důvěry vzrostl ze srpnových -14,7 bodu na -13,9 bodu, přičemž trh očekával prakticky stagnaci na -14,6 bodu. Vyplývá to z předběžné zprávy, kterou v úterý zveřejnila Evropská komise.
• Společnost Kingfisher vykázala za první pololetí růst očištěného zisku před zdaněním na 415 milionů GBP (odhad: 361 milionů GBP).
• PMI Francie (září, předběžné hodnoty): průmysl 50,9 bodu (odhad: 50,5 bodu, srpen: 49,8 bodu), služby 47,5 bodu (odhad: 51,5 bodu, srpen: 51,5 bodu), kompozitní 48,5 bodu (odhad: 51,9 bodu, srpen: 51,6 bodu).
• PMI Německa (září, předběžné hodnoty): průmysl 56,6 bodu (odhad: 52,5 bodu, srpen: 52,2 bodu), služby 49,1 bodu (odhad: 53,0 bodu, srpen: 52,5 bodu), kompozitní 53,7 bodu (odhad: 54,1 bodu, srpen: 54,4 bodu).
• PMI eurozóny (září, předběžné hodnoty): průmysl 53,7 bodu (odhad: 51,9 bodu, srpen: 51,7 bodu), služby 47,6 bodu (odhad: 50,5 bodu, srpen: 50,5 bodu), kompozitní 50,1 bodu (odhad: 51,7 bodu, srpen: 51,9 bodu).
• PMI Spojeného království (září, předběžné hodnoty): průmysl 54,3 bodu (odhad: 54,1 bodu, srpen: 55,2 bodu), služby 55,1 bodu (odhad: 56,0 bodu, srpen: 58,8 bodu), kompozitní 55,7 bodu (odhad: 56,3 bodu, srpen: 59,1 bodu).
• Propad HDP Španělska ve druhém čtvrtletí byl lehce mírnější, než se čekalo. Meziročně hrubý domácí produkt země spadl o 21,5 % (odhad: 22,1 %), mezikvartálně hospodářský výkon klesl o 17,8 % (odhad: -18,5 %). V prvním čtvrtletí se HDP snížil meziročně o 4,2 % a mezičtvrtletně o 5,2 %.
• Spotřebitelská důvěra v Německu se zvyšuje, její růst je však pomalejší, než se předpokládalo. Vyplývá to z údajů institutu GfK, které tak podkopávají naděje, že výdaje domácností zajistí rychlé oživení německé ekonomiky. Index spotřebitelské nálady GfK dosáhl pro říjen -1,6 bodu po -1,7 bodu v září, čekalo se ale zlepšení na -1 bod.
• Německo, které ve středu zřejmě označí celou Českou republiku za epidemicky rizikovou oblast, nestojí o uzavření hranic. V rozhovoru s televizí ZDF to prohlásil šéf úřadu německé kancléřky Helge Braun a stejný názor má i Richard Brunner z německé Obchodní a hospodářské komory (IHK). Brunner považuje české pendlery za důležité a jako možnou cestu k zachování výjimky, která pro dojíždějící za prací stále platí, vidí jejich častější testování na koronavirus.
• Výrobce užitkových automobilů Traton, který patří do německé skupiny Volkswagen, se dohodl, že bude spolupracovat s americkou technologickou společností TuSimple na vývoji samořízených nákladních vozů. Oznámily to ve středu firmy. Traton v rámci dohody o partnerství získal ve společnosti TuSimple menšinový podíl.
• Německo pro příští rok kvůli koronavirové krizi počítá s rozpočtovým schodkem 96,2 miliardy eur. Příslušný návrh ministra Olafa Scholze ve středu schválila německá vláda. Za dluhovou brzdu tak Německo, které bylo v posledních letech zvyklé na přebytky, zatáhne v roce 2022. Do černých čísel se ale rozpočet nevrátí ani do roku 2024, kdy Scholz hovoří o schodku pět miliard eur.
• Slovensko do konce letošního roku prodlouží program poskytování pobídek firmám a živnostníkům na udržení zaměstnanosti kvůli dopadům nemoci covid-19. Rozhodla o tom ve středu vláda. Již jednou prodloužený systém dotací měl původně skončit v závěru září. Nezaměstnanost na Slovensku se po propuknutí koronaviru začala rychleji zvyšovat, v srpnu se naopak letos poprvé snížila.
• Podnikatelská nálada v Německu se v září zlepšila, ale její růst nenaplnil očekávání. Její index, který sestavuje mnichovský institut Ifo, vystoupil na 93,4 bodu ze srpnových 92,5 bodu. Zaostal tak za odhadem analytiků, kteří očekávali růst na 93,8 bodu. Odhady analytiků nenaplnil ani dílčí index očekávání, který ukazuje výhled na nejbližších šest měsíců. Ten stoupl na 97,7 bodu, přičemž se očekával růst na 98 bodů.
• Evropská centrální banka (ECB) ve čtvrtek poskytla komerčním bankám další peníze z programu levných dlouhodobých úvěrů. Finanční ústavy si v rámci třetího kola programu půjčily celkem 174,5 miliardy eur. Rozpětí odhadů analytiků se pohybovalo mezi 10 a 200 miliardami eur. Ve druhém kole ECB bankám půjčila celkem 1,308 bilionu eur.
• Nový program na podporu pracovního trhu přímo navýší mzdy zaměstnanců, kteří kvůli zhoršeným podmínkám na trhu musí omezit svou pracovní dobu. Umožní jim to udržet si práci namísto toho, aby byli propuštění. Program začne fungovat v listopadu a měl by trvat šest měsíců. Vláda zároveň varuje, že ne každá firma může být zachráněna.
• Soud v německém Braunschweigu dnes rozhodl o zahájení soudního řízení proti bývalému šéfovi koncernu Volkswagen Martinovi Winterkornovi. Má se v něm objasnit, zda je Winterkorn odpovědný za tržní manipulaci ve skandálu kolem falšování údajů o emisích naftových motorů automobilky.
• Maďarská centrální banka ve čtvrtek překvapivě zvýšila svou týdenní depozitní sazbu o 0,15 procentního bodu na 0,75 procenta. Snaží se tak zabránit růstu inflačních rizik. Maďarský forint díky jejímu kroku posílil z pětiměsíčních minim vůči euru, napsala agentura Reuters.
• Německá automobilka Volkswagen odškodní částkou 36 milionů realů (149 milionů korun) své bývalé zaměstnance v Brazílii, kteří kvůli spolupráci firmy s armádou čelili pronásledování v době vlády vojenské junty v letech 1964 až 1985. S odvoláním na automobilku o tom ve čtvrtek informovala agentura Reuters.

Zdroj: CNBC, MarketWatch, Reuters