Evropské akcie v pátek umazaly část ztrát ze čtvrtka, ale za celý týden skončily v červených číslech

Panevropský index STOXX Europe 600 v pátek vzrostl o 1,26 % na 367,48 bodu, britský benchmark FTSE 100 se zvýšil o 1,49 % na 5 919,58 bodu, francouzský CAC 40 uzavřel se ziskem 2,03 % na 4 935,86 bodu a německý DAX posílil o 1,62 % na 12 908,99 bodu.

Nejistota kolem brexitu a fiskálního stimulu v USA pokračuje, stejně jako rostou počty nakažených nemocí covid-19 po celém světě. Investoři na evropských trzích v pátek ale sázeli spíše na optimismus spojený s novou potenciální vakcínou firem Biontech a Pfizer, která by mohla být autorizována už ve druhé polovině listopadu.  

K dobré náladě pomohly také výsledky firem, zejména automobilky díky nim jako sektor posílily o 3,6 %. Z jednotlivých titulů se dařilo zejména firmě thyssenkrupp, jejíž akcie posílily o téměř 11 % poté, co britská společnost Liberty Steel podala nabídku na převzetí ocelářské divizi německého konglomerátu.

Za celý uplynulý týden STOXX Europe 600 klesl o 0,78 %, FTSE 100 se snížil o 1,61 %, DAX oslabil o 1,09 % a CAC 40 klesl o 0,07 %.

Hlavní páteční události na evropských trzích

• O práci v pohostinství může kvůli zpřísněným opatřením proti šíření koronaviru v Londýně přijít až 250 000 lidí. V dopise londýnskému starostovi Sadiqu Khanovi to napsala šéfka sdružení podnikatelů v pohostinství Kate Nichollsová. Britské hlavní město chce zavést další restrikce zaměřené na setkávání lidí v devítimilionové metropoli o víkendu.
• V září meziměsíčně vzrostl počet nově registrovaných aut v Evropské unii. Registrace nových vozidel v září vzrostly v Evropské unii o 3,1 %. V srpnu klesly o 18,9 %.
• Společnost Liberty Steel, která vlastní i huť v Ostravě, učinila nezávaznou nabídku na ocelářskou divizi německého konglomerátu ThyssenKrupp. Finanční detaily firma zatím nezveřejnila. Dohoda by spojila čtvrtého a druhého největšího producenta oceli v Evropě, německé odbory jsou však proti. Uvedla to agentura Reuters.
• Italská ekonomika byla v září v hlubší deflaci, než se čekalo. Meziměsíčně spotřebitelské ceny klesly o 0,7 %, meziročně pak o 0,6 %.
• Dosavadní úpravy letadel Boeing 737 MAX jsou dostatečné na to, aby se tyto stroje do konce letošního roku mohly vrátit do vzduchu. V rozhovoru s agenturou Bloomberg to prohlásil výkonný ředitel Evropské agentury pro bezpečnost letectví (EASA) Patrick Ky. EASA je klíčový regulátor odvětví letecké dopravy v Evropě. Právě tato agentura loni na jaře vydala pokyn, kterým aerolinkám nařídila, aby stroje MAX kvůli obavám o bezpečnost okamžitě odstavily.
• Spotřebitelské ceny v eurozóně v září meziročně klesly o 0,3 %, což je nová nejnižší hodnota za čtyři roky. Ve své konečné zprávě to oznámil evropský statistický úřad Eurostat, který tak potvrdil předběžné údaje. V celé Evropské unii pak spotřebitelské ceny zpomalily růst na 0,3 %.
• Eurozóna: Obchodní bilance v srpnu +14,7 miliardy EUR (odhad: +15,1 miliardy EUR, červenec: revize níže o 0,2 miliardy na +27,7 miliardy EUR).
• Společnost Instagram v Británii přistoupila na změnu podmínek, jimiž své vlivné uživatele přinutí, aby podrobněji sdělovali, kdo je platí. Oznámil to britský regulační úřad CMA. Ten se snaží omezit skrytou reklamu, která se podle něj často objevuje právě ve videopříspěvcích těchto uživatelů, takzvaných influencerů. Vlastníkem Instagramu je americká internetová společnost Facebook.
• Německý automobilový koncern Volkswagen i česká dceřiná značka Škoda Auto v září po koronavirovém propadu zvýšily odbyt. Skupina Volkswagen prodala 933 600 aut, což je meziročně o 3,3 % více, Škoda Auto pak odbyt zvýšila o 2,6 % na 104 600 vozů. Koncern to uvedl v tiskové zprávě.
• Letecká společnost British Airways dostala od britského úřadu pro ochranu osobních údajů pokutu 20 milionů liber za to, že neochránila osobní a finanční údaje o více než 400 000 zákaznících. Pokuta je zatím největší, jakou kdy britský úřad vyměřil, uvedla v pátek agentura Reuters. Kvůli koronaviru je to ale výrazně nižší částka, než jakou úřad původně navrhl.
• Francie chystá program úvěrů pro malé a střední podniky v objemu 20 miliard eur. Firmám půjčí banky, které pak 90 procent úvěrů nabídnou k prodeji institucionálním investorům. Za zbytek se zaručí stát, čímž riziko ztráty bankám klesne na dvě miliardy eur. Cílem opatření je zabránit vlně krachů malých a středních firem, které byly už před koronavirovou krizí zatíženy vysokými dluhy.

Výsledková sezóna

• Německý automobilový koncern Daimler ve třetím čtvrtletí vykázal díky nečekaně rychlému zotavení trhu zisk před zdaněním a úroky (EBIT) 3,07 miliardy eur, a výrazně tak překonal odhady analytiků. Daimler čeká solidní výsledek i v posledním čtvrtletí za předpokladu, že nedojde k dalším plošným karanténám. Předchozí dva kvartály měla automobilka kvůli dopadům pandemie nemoci covid-19 provozní ztrátu.
• Výsledky Volvo ve 3Q: Upravený provozní zisk 7,22 miliardy SEK (odhad: 5,91 miliardy SEK)

Nejdůležitější události uplynulého týdne na evropských trzích

• Švýcarská vláda v pondělí zlepšila výhled letošního vývoje domácí ekonomiky. Státní úřad pro hospodářské záležitosti (SECO) předpověděl, že hrubý domácí produkt se sníží o 3,8 %. V červnovém výhledu přitom počítal s propadem až o 6,2 %.
• Na evropském trhu se zemním plynem bude v příštím roce nadále panovat převis nabídky nad poptávkou, který tlačí dolů ceny. Předpověděl to v pondělí ruský plynárenský gigant Gazprom, na jehož tržbách se evropský trh podílí více než polovinou. Za nadbytkem suroviny v Evropě podle firmy stojí dodávky zkapalněného zemního plynu (LNG) ze Spojených států.
• Britská centrální banka zvažuje možnost snížit úrokové sazby pod nulu. Chce tak pomoci britské ekonomice vzpamatovat se z koronavirové krize. Banka v pondělí rozeslala britským finančním domům dopis s dotazem, jak jsou na možnost nulových či negativních úroků připraveny. Základní úroková sazba je v Británii od března na rekordním minimu 0,1 %.
• Globální dohoda o digitální dani, která by se dotkla zejména firem Alphabet, Apple, Facebook, Amazon i dalších, se zatím odkládá. Důvodem je pandemie covidu-19, ale také neshody mezi Evropskou unií a Spojenými státy, uvedla v pondělí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Novým cílem je polovina roku 2021.
• Evropská unie připravuje seznam až 20 velkých internetových firem, které budou čelit novým a přísnějším pravidlům. Cílem je omezit jejich tržní sílu, uvedl list Financial Times s odvoláním na informované zdroje. Na seznamu by mohly být firmy jako Facebook, Apple, Amazon a Alphabet.
• Koronavirová krize zatím neměla negativní dopady na platební morálku německých spotřebitelů. Agentuře DPA to řekl prezident německého svazu spořitelen Helmut Schleweis. Poukázal rovněž na rostoucí míru úspor.
• Spotřebitelské ceny v Česku v září zpomalily meziroční růst na 3,2 % ze srpnových 3,3 %. Nahoru je tlačil především dražší alkohol a tabák a zdražily i některé potraviny jako uzeniny nebo cukr. Vyšší ceny byly také za vodné, stočné a elektřinu. Naopak opět klesly ceny za poštovní služby a telekomunikace. Z potravin byla levnější zelenina. Informoval o tom v pondělí Český statistický úřad (ČSÚ).
• Míra nezaměstnanosti v Británii v tříměsíčním období do konce srpna vystoupila na 4,5 %, zatímco v předchozím tříměsíčním období do konce července činila 4,1 %. Oznámil to v úterý britský statistický úřad. V srpnu přitom ještě platila vládní pandemická pomoc. Analytici podle agentury Reuters s růstem nezaměstnanosti počítali, ale pouze na 4,3 %.
• Spotřebitelské ceny v Německu podle finálních údajů v září meziročně klesly o 0,2 %. Meziměsíčně se ceny v září snížily také o 0,2 %. V obou případech jde o horší údaje než v srpnu, a inflace je také horší, než čekali analytici. Finální zpráva zveřejněná v úterý tak potvrdila předběžné údaje z konce září.
• Německá centrální banka vyzvala finanční ústavy v Německu, aby se připravily na vlnu insolvencí. Koronavirová krize totiž ohrožuje slabší podniky a mohla by mít i nepříznivé dopady na trh s nemovitostmi, který doteď zažíval boom, uvedla v úterý Deutsche Bundesbank, jak zní oficiální název centrální banky.
• Důvěra investorů a analytiků v další vývoj německé ekonomiky v říjnu kvůli obavám z růstu počtu případů nákazy koronavirem, možného brexitu bez dohody a kvůli nejistotě před americkými prezidentskými volbami klesla více, než se čekalo. Ukázaly to výsledky průzkumu, které v úterý zveřejnil institut ZEW. Jeho index důvěry klesl na 56,1 bodu ze zářijových 77,4 bodu.
• Německý výrobce luxusních vozů Audi plánuje vytvořit v Číně s místní automobilkou FAW společnou firmu na výrobu elektromobilů. Produkci by měl nový podnik zahájit v roce 2024. Šéf Audi Markus Duesmann v úterý uvedl, že rozhodnutí podtrhuje důležitost čínského trhu a vývoj inovací přímo na místě. Uvedla to agentura DPA.
• Mezinárodní měnový fond zlepšil výhled vývoje globální ekonomiky na letošní rok. Nyní čeká pokles o 4,4 %, zatímco v červnu počítal s propadem o 5,2 %. Proces zotavení z pandemie ale bude proti původním předpokladům složitější a potrvá déle, uvedl fond v podzimní prognóze. Za zlepšením výhledu je zejména příznivější vývoj ve druhém čtvrtletí v některých vyspělých zemích, vývoj v rozvojových zemích naopak zaostává.
• Polský vicepremiér Jaroslaw Kaczyński, který je považován za nejmocnějšího politika ve své zemi, pohrozil, že Varšava vetuje konečné schválení finančního balíku EU na pomoc ekonomikám a dlouhodobý unijní rozpočet. V rozhovoru pro pravicový list Gazeta Polska Codziennie řekl, že to udělá, pokud EU nepřestane Polsko vydírat kvůli jeho snaze hájit svou kulturní identitu.
• Evropská unie může uvalit cla na dovoz zboží ze Spojených států v hodnotě až čtyř miliard dolarů ročně jako odvetu za subvence, které Washington poskytoval americkému výrobci letadel Boeing. Oznámila to v úterý Světová obchodní organizace (WTO). Potvrdila tak předchozí informace médií.
• Francouzská vláda vyčlení na přímé půjčky malým firmám až 100 milionů eur. Chce pomoci podnikům poškozeným koronavirovou krizí, které nedosáhnou na bankovní úvěry, uvedlo v úterý podle agentury Reuters francouzské ministerstvo financí.
• Slovenská vláda ve středu schválila návrh státního rozpočtu na příští rok, který předpokládá mírné zlepšení hospodaření státu. Bilanci veřejných financí nadále ovlivní negativní dopady pandemie nemoci covid-19. Jde o první rozpočet vlády premiéra Igora Matoviče, která nastoupila do úřadu po únorových parlamentních volbách.
• Průmyslová výroba v Evropské unii v srpnu podle sezónně přepočtených údajů vzrostla o jedno procento, v zemích eurozóny pak o 0,7 %. Oznámil to ve středu evropský statistický úřad Eurostat. Je to citelné zpomalení proti červenci, výsledek je ale zhruba v souladu s odhady analytiků. V České republice výroba v srpnu klesla podle Eurostatu o 0,9 %. Vliv mají stále dopady koronaviru.
• Největší evropská ekonomika se bude z pandemie nemoci covid-19 zotavovat mnohem pomaleji, než se původně čekalo. V letošním roce by mohla klesnout o 5,4 %, uvedly ve středeční předpovědi přední německé ekonomické instituty. V dubnu čekaly v letošním roce snížení hrubého domácího produktu o 4,2 %.
• Meziroční míra inflace na Slovensku v září zůstala na srpnové úrovni 1,4 %, kdy ceny zboží a služeb rostly nejpomaleji od léta 2017. Vyplývá to ze středečních informací slovenského statistického úřadu. V České republice byla zářijová inflace nadále vyšší než na Slovensku, spotřebitelské ceny ale zpomalily tempo meziročního růstu na 3,2 % ze srpnových 3,3 %.
• Rakousko plánuje kvůli pandemii na letošní rok deficit rozpočtu 9,5 % hrubého domácího produktu. Pod limit 3 %, který stanovují rozpočtová pravidla Evropské unie, se má schodek vrátit v roce 2023. Vyplývá to z návrhu, který ve středu představil ministr financí Gernot Blümel. Je to mnohem horší plán, než s jakým počítá na letošní rok česká vláda, a zhruba v souladu s tím, co na letošek chystá Slovensko.
• Slovensko zvýší stávající finanční pobídky a zavede nový program pomoci podnikatelům na kompenzaci negativních dopadů pandemie nemoci covid-19. Oznámili to ve středu premiér Igor Matovič a ministři sociálních věcí a dopravy. Bratislava kvůli dřívějšímu skokovému nárůstu počtu nakažených koronavirem znovu zpřísňuje karanténní omezení. Podnikatelé už dříve požadovali zvýšení pomoci od státu, čerpání vyčleněného balíku peněz na tento účel už na jaře zaostalo za očekáváními.
• Irská nízkonákladová letecká společnost Ryanair kvůli nové vlně cestovních omezení, která začaly zavádět evropské vlády, sníží plánovanou zimní kapacitu o třetinu. Firma očekává, že v době platnosti zimního letového řádu bude fungovat na 40 procentech loňské kapacity, i když původně počítala se snížením pouze na 60 procent. Uvedla to agentura Reuters.
• Rusko: Průmyslová výroba v září meziročně stagnovala (odhad: -5,9 %, srpen: -7,2 %).
• Francie: Spotřebitelská inflace v září mírně zaostala za odhady. Meziročně spotřebitelské ceny ve Francii stagnovaly, čekal se růst o 0,1 %. V srpnu vzrostly o 0,2 %.
• Německá obchodní společnost METRO, která provozuje velkoobchody Makro, odmítla nabídku na převzetí od investiční společnosti EP Global Commerce (EPGC) českého miliardáře Daniela Křetínského a slovenského investora Patrika Tkáče. Ve čtvrtečním sdělení ji označila za nedostatečnou. EPGC se neúspěšně pokusila převzít Metro už loni, a to za 5,8 miliardy eur. Nyní je s podílem 29,9 % největším akcionářem firmy.
• Spojené státy oslovily Evropskou unii s nabídkou řešení vleklého sporu kolem subvencování výroby letadel. Washington podle nabídky odstraní odvetná cla, která kvůli sporu uvalil na francouzská vína, skotské a irské whisky i další evropské produkty, pokud evropský výrobce letadel Airbus splatí pomoc získanou od evropských vlád v hodnotě miliard dolarů. Informovala o tom ve čtvrtek agentura Reuters s odvoláním na své zdroje.

Výsledková sezóna v uplynulém týdnu

• Britský internetový prodejce módního oblečení Asos v uplynulém finančním roce zčtyřnásobil zisk před zdaněním na 142,1 milionu liber. V čase pandemie nemoci covid-19 těžil z velkého růstu poptávky po on-line nákupech, z menšího množství vráceného zboží i ze snížených nákladů. Obavy do budoucna mu ale dělá nárůst nezaměstnanosti mezi jeho cílovou zákaznickou skupinou mladých lidí kolem 20 let, uvedla firma ve svém středečním sdělení. Akcie Asosu proto na zveřejnění výsledků zareagovaly poklesem o sedm procent.
• Výsledky ASML Holding ve 3Q: Čistý zisk 1,06 miliardy eur (loni: 626,8 milionu eur), tržby 3,96 miliardy eur (loni: 2,99 miliardy eur).
• Výsledky TomTom ve 3Q: Čistá ztráta 67 milionů eur (loni: -43,4 milionu eur), tržby 147,9 milionu eur (loni: 164,2 milionu eur).

Zdroj: CNBC, MarketWatch, Reuters