Evropské akcie v pátek převážně rostly, od začátku listopadu přidaly přes 12 %

Panevropský index STOXX Europe 600 v pátek vzrostl o 0,01 % na 385,18 bodu, britský benchmark FTSE 100 se snížil o 0,36 % na 6 316,39 bodu, francouzský CAC 40 uzavřel se ziskem 0,33 % na 5 380,16 bodu a německý DAX posílil o 0,18 % na 13 076,72 bodu.

Akcie v Evropě pátek zahájily v minusu kvůli zvyšujícímu se počtu nových případů nemoci covid-19 a zavádění nových restriktivních opatření. "Přes všechen optimismus ohledně nové vakcíny je realita taková, že možný kandidát pravděpodobně nikdy nebude schopen zastavit to, co se v současné době děje po celé Evropě, pokud jde o prudký nárůst nových případů a hospitalizací," uvedl Michael Hewson z firmy CMC Markets UK.

V průběhu dne se však na trhy alespoň částečně vrátil optimismus, který vládl na burzách s výjimkou čtvrtka prakticky celý týden, a investoři opět sázeli na akcie a sektory, které by mohly těžit z rychlého zavedení nové vakcíny od firem Pfizer a BioNTech. Nejlepší výsledky zaznamenal finanční sektor. 

Evropské akciové indexy se díky tomu v průběhu týdne dostaly na svá osmiměsíční maxima a za poslední dva týdny si připsaly dvouciferné procentuální přírůstky.

Za uplynulý týden si index STOXX Europe 600 připsal zisk 5,13 %, FTSE 100 se zvýšil o 6,88 %, DAX posílil o 4,78 % a CAC 40 uzavřel se ziskem o 8,72 %.

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Ekonomika Evropské unie ve třetím čtvrtletí rekordně vzrostla, její růst však zaostal za očekáváním. Hrubý domácí produkt se podle páteční zpřesněné zprávy statistického úřadu Eurostat zvýšil proti předchozím třem měsícům o 11,6 %. To je o půl procentního bodu méně, než statistici odhadovali koncem října. Ve druhém čtvrtletí se ekonomika potýkala s dopady protikoronavirových opatření.
• Německo: Index velkoobchodních cen v říjnu meziročně klesl o 1,9 % (odhad: -1,6 %, září: -1,8 %).
• Slovenská ekonomika ve třetím čtvrtletí vzrostla proti předchozím třem měsícům o 11,7 % po propadu o 8,3 % ve druhém kvartálu. Tempo meziročního poklesu hrubého domácího produktu (HDP), který letos ovlivňuje zejména pandemie nemoci covid-19, se pak zmírnilo na 2,4 % z 12,1 % ve druhém čtvrtletí. Ve svém prvním odhadu to v pátek uvedl slovenský statistický úřad. Vývoj byl podle něj proti odhadům lepší.
• Letecká společnost Smartwings získala zpět část záloh ve výši téměř deset milionů dolarů od firmy Boeing za nedodané letadlo 737 MAX. Vedle toho společnost nadále po americkém výrobci vymáhá náhradu škod za nucené odstavení těchto problémových letadel. Upozornil na to v pátek server zdopravy.cz. Smartwings získaly prodloužením moratoria na splácení dluhů do konce února další čas na řešení finančních problémů. Původně mělo moratorium vypršet v závěru listopadu.
• Generální ředitel finanční skupiny Erste Bernhard Spalt v rozhovoru pro agenturu Bloomberg řekl, že očekává v souvislosti s covidem-19 v sektoru akviziční příležitosti. Erste Group Bank se chce zaměřit především na možné akvizice v Rakousku, Maďarsku, Srbsku a na Slovensku.
• Po částečné zářijové stabilizaci zaznamenal koncern Volkswagen v říjnu meziroční pokles odbytu o 4,9 %, v regionu střední a východní Evropy odbyt klesl o 7,7 %. Automobilka Škoda, která je součástí Volkswagenu, zaznamenala meziroční pokles odbytu o 6,6 %. Vyplývá to ze zprávy koncernu o dodávkách vozů zákazníkům zveřejněné v pátek.
• Maďarsko sníží daň z přidané hodnoty (DPH) na jídlo prodávané z výdejních okének na 5 %. Řekl to v pátek premiér Viktor Orbán. Daň tak bude stejná jako na jídlo v restauracích, které jsou ale teď kvůli šíření koronaviru zavřené. O snížení DPH na stravovací služby na 5 % kvůli dopadům pandemie usilují i podniky v České republice. Hlavní sazba DPH je v Maďarsku stanovena na 27 %. Snížené sazby jsou 18 % a 5 %.
• Automobilka Volkswagen plánuje do roku 2025 investice za 150 miliard eur. Z této sumy bude zhruba 73 miliard eur určeno na elektromobilitu, vývoj hybridních motorů a digitalizaci. V pátek o tom v Německu rozhodla dozorčí rada koncernu, která jednala o strategii skupiny pro nadcházejících pět let.
• Největší španělská banka Santander uzavře na domácím trhu až tisícovku poboček a zruší 4 000 pracovních míst. To odpovídá zhruba 14 procentům její celkové pracovní síly ve Španělsku. Agentuře Reuters to v pátek řekly zdroje obeznámené se situací. Dodaly, že další tisícovka zaměstnanců se v rámci španělských poboček přesune na jiné pracovní pozice.
• Turecký antimonopolní úřad vyměřil americké internetové společnosti Google pokutu 196,7 milionu lir (přes 570 milionů Kč), protože dospěl k závěru, že firma zneužívá své dominantní pozice v oblasti internetového vyhledávání. Informovaly o tom v pátek agentury AP a Reuters.

Výsledková sezóna

• Ruský ropný gigant Rosněfť se ve třetím čtvrtletí propadl do ztráty 64 miliard rublů (18,6 miliardy Kč) ze zisku 43 miliard rublů v předchozím čtvrtletí. Ke ztrátě přispěla koronavirová pandemie a slabší rubl, uvedla v pátek firma. Podnik také musel omezit těžbu, aby byla v souladu s dohodou o koordinované těžbě uzavřenou s některými dalšími producenty.

Nejdůležitější události uplynulého týdne na evropských trzích

• Evropská unie ještě v pondělí zavede cla na dovoz zboží ze Spojených států v odvetě za podporu, kterou Washington poskytoval výrobci letadel Boeing. Po pondělní videokonferenci ministrů obchodu to oznámil místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis. Cla v celkovém ročním objemu čtyř miliard dolarů začne evropský blok vybírat od úterý.
• Americká farmaceutická společnosti Pfizer a německá biotechnologická firma BioNTech hlásí úspěch s vakcínou na covid-19. Experimentální preparát ve studii zabránil 90 % nákazy. Evropské akciové indexy v reakci na zprávu rostly v pondělí ve 13.30 SEČ až o 7,5 %, futures na americké akcie přidávaly až 5,5 %.
• Vývoz z Německa se v září proti srpnu zvýšil o 2,3 %, v meziročním srovnání ale skončil poklesem o 3,8 %. V pondělí to oznámil Spolkový statistický úřad. Výsledek překonal odhady analytiků, a dává tak naději, že největší evropská ekonomika se v závěru roku vyhne dalšímu poklesu. Dovoz klesl proti srpnu o 0,1 %, meziročně pak o 4,3 %.
• Francouzská bankovní skupina Société Générale ve Francii zruší asi 640 pracovních pozic. Banka v pondělí uvedla, že nucenému propouštění se však chce vyhnout. Skupina zaměstnává v 62 zemích světa více než 138 000 lidí.
• Důvěra investorů v ekonomiku eurozóny pro listopad znovu klesla. Ukázaly to výsledky průzkumu, které v pondělí zveřejnila společnost Sentix. Analytici nicméně prognózovali hlubší pokles, plošné uzávěry proti šíření koronaviru ale nedopadly na ekonomiku tak výrazně, jak se čekalo. Index důvěry klesl na -10 bodů z říjnové hodnoty -8,3 bodu. Analytici očekávali na listopad poklesl na -15 bodů. V říjnu index oslabil poprvé po pěti měsících nepřetržitého růstu.
• Turecká lira v pondělí výrazně zpevňuje, k dolaru vykazuje nejvýraznější nárůst od loňského března. Podle analytiků jde o reakci na sobotní výměnu šéfa centrální banky a na nedělní oznámení rezignace ministra financí. Investoři teď očekávají, že změny povedou mimo jiné k vyšším úrokovým sazbám. Kolem poledne dolar k liře ztrácel více než pět procent na 8,071 liry.
• Většina německých obchodů promítla snížení daně z přidané hodnoty do spotřebitelských cen, které v průměru klesly o dvě procenta. Zjistila to v pondělí zveřejněná studie mnichovského institutu Ifo. Německá vláda snížila DPH od 1. července na půl roku, aby povzbudila spotřebu, a pomohla tak ekonomice postižené koronavirovou krizí. Česká ministryně financí Alena Schillerová stejný krok v ČR odmítla, protože by podle jejího názoru ceny v obchodech nesrazil.

• Míra nezaměstnanosti v Británii v tříměsíčním období do konce září vystoupila na 4,8 %, což znamená čtyřleté maximum. V předchozím tříměsíčním období do konce srpna činila 4,5 %. Oznámil to v úterý britský statistický úřad. O práci přišlo za třetí čtvrtletí rekordních 314 000 lidí.
• Důvěra investorů a analytiků v německou ekonomiku v listopadu klesla více, než se čekalo. Druhá vlna koronaviru a částečné uzavření ekonomiky s cílem zastavit šíření nemoci covid-19 zvýšily nejistotu ohledně dalšího výhledu největší evropské ekonomiky. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky v úterý zveřejnil institut ZEW. Index důvěry se propadl na 39 bodů z 56,1 bodu v předchozím měsíci. Analytici oslovení agenturou Reuters čekali pokles indexu jen na 41,7 bodu.
• Míra nezaměstnanosti ve Francii ve třetím čtvrtletí vystoupila na devět procent, a dostala se tak nejvýše za dva roky. Oznámil to v úterý francouzský statistický úřad (INSEE), podle něhož jde o nejvyšší čtvrtletní nárůst zaznamenaný od roku 1975. Ve druhém čtvrtletí nezaměstnanost činila 7,1 %.
• Evropská unie získá z prodeje speciálních dluhopisů dalších 14 miliard eur. Jde o druhé kolo nabídky dluhopisů, s jejichž pomocí chce unie řešit dopady koronavirové krize na zaměstnanost. Zájem o dluhopisy byl mimořádný, stejně jako v prvním kole v říjnu. Investoři nabídli 140 miliard eur, tedy desetkrát tolik, než kolik chce unie získat. S odkazem na manažery emise to v úterý uvedla agentura Reuters.
• Výkony slovenského průmyslu v září už jen mírně zaostaly za stejným obdobím loňského roku, stavebnictví naopak prohloubilo propad a zaznamenalo nejhoršího výsledky za poslední téměř čtyři roky. Informoval o tom v úterý slovenský statistický úřad. Oba sektory letos negativně ovlivnily dopady pandemie covidu-19.
• Pandemie covidu-19 negativně ovlivnila 54 % evropských firem. Čeští podnikatelé počítají v příštím roce s výrazným poklesem obratu. Vyplývá to z letního průzkumu přední světové úvěrové pojišťovny Euler Hermes mezi více než tisícovkou podniků ve 14 zemích.
• Evropská komise (EK) zahájila s americkou internetovou společností Amazon řízení kvůli porušování pravidel hospodářské soutěže. Exekutiva Evropské unie dospěla k závěru, že technologický gigant zneužívá svého silného postavení na trhu ve vztahu k obchodníkům, kteří své zboží prodávají jeho prostřednictvím. Oznámila to v úterý místopředsedkyně komise Margrethe Vestagerová.
• Majetek šéfa francouzské skupiny LVMH Bernarda Arnaulta v pondělí přesáhl 100 miliard dolarů. Díky pondělnímu růstu akciových trhů vlivem zprávy o nadějné vakcíně proti koronaviru posílily také akcie zmíněného francouzského výrobce luxusního zboží. Je to poprvé, co majetkem přesahujícím 100 miliard dolarů disponuje pět jednotlivců, uvedla agentura Bloomberg s odvoláním na svůj žebříček miliardářů.
• Státy Evropské unie se po více než dvouměsíčním vyjednávání dohodly s Evropským parlamentem na parametrech budoucího sedmiletého rozpočtu a fondu pomoci ekonomikám zasaženým koronavirovou krizí. Oznámilo to v úterý německé předsednictví EU, které za státy vedlo rozhovory. Dohodu na balíku o celkovém objemu přes 1,8 bilionu eur musí potvrdit členské země i plénum europarlamentu, aby mohly být fondy k dispozici již od ledna.

• Šéfka Evropské centrální banky Christine Lagardeová ve středečním prohlášení uvedla, že oživení ekonomiky je spíše nejisté a bude záležet na tom, jak brzo se podaří novou vakcínu rozšířit mezi lidi. ECB podle ní ještě sníží náklady na půjčky bankám a upraví svůj program nákupů aktiv v souvislosti s pandemií.
• Evropská unie by neměla učinit z fondu obnovy trvalý nástroj, pokud členské státy nepřenesou rozpočtovou suverenitu do Bruselu. Uvedl to ve středu výbor nezávislých ekonomických poradců německé vlády. Fond obnovy v objemu 750 miliard eur má evropským ekonomikám pomoci dostat se z krize způsobené opatřeními proti šíření nového koronaviru.
• Rozhovory Británie a Evropské unie o budoucích vztazích po brexitu budou nejspíš pokračovat i příští týden. Prohlásil to ve středu irský ministr zahraničí Simon Coveney a stejnou informaci s odvoláním na zdroj z britské strany přinesla i stanice BBC. Vyjednavači se přitom podle posledních prohlášení chtěli dohodnout do poloviny listopadu. Jednání ale dál váznou mimo jiné v otázce rybolovu či hospodářské soutěže.
• Čínská společnosti TikTok, která provozuje stejnojmennou aplikaci pro sdílení krátkých videí, bude mít v Irsku na začátku příštího roku 1 100 zaměstnanců. Letos v lednu jich tam bylo 20 a teď zhruba 900. Představují tak skoro polovinu z 2 000 lidí, kteří pro čínskou společnost v Evropě pracují. V Dublinu sídlí od ledna její středisko, které se zabývá regulačními záležitostmi v Evropě, Africe a na Blízkém východě. Uvedla to ve středu agentura Reuters.
• Německý výrobce luxusních vozů BMW ve středu představil sportovně-užitkový vůz na elektřinu, který má konkurovat americké Tesle. Zahájení výroby plánuje počátkem roku 2022 ve Spojených státech. Šéf firmy Oliver Zipse na videokonferenci také uvedl, že chce, aby elektrovozy tvořily třetinu prodaných vozů BMW do roku 2025 a polovinu prodeje do roku 2030.

• Spotřebitelské ceny v Německu podle finálních údajů v říjnu meziročně klesly o 0,2 %. Jde o stejný údaj jako v září a taktéž údaj shodný s rychlým odhadem. Meziměsíčně ceny v říjnu vzrostly o 0,1 %, což je po zářijovém poklesu o 0,2 % zlepšení.
• Britská ekonomika ve třetím čtvrtletí stoupla ve srovnání s předchozími třemi měsíci o rekordních 15,5 %, a dostala se tak z recese způsobené šířením koronaviru. Oznámil to ve čtvrtek britský statistický úřad. Návrat k růstu přišel po šestiměsíčním poklesu, který způsobila první plošná karanténa. Rekordní růst v uplynulém čtvrtletí ale zatím nesmazal propad způsobený pandemií. Ekonomika je stále o 8,2 % níže.
• Meziroční míra inflace na Slovensku v říjnu dosáhla 1,6 %, zatímco v září, kdy ceny zboží a služeb rostly nejpomaleji od léta 2017, činila 1,4 %. Vyplývá to ze čtvrtečních údajů slovenského statistického úřadu. V České republice byla říjnová inflace vyšší než na Slovensku, spotřebitelské ceny ale snížily tempo meziročního růstu na 2,9 % ze zářijových 3,2 %.
• Eurozóna: Průmyslová výroba v září meziročně klesla o 6,8 % (odhad: -5,8 %, srpen: -6,7 %). Meziměsíčně se průmyslová výroba v zemích platících eurem v září snížila o 0,4 %. Čekal se 0,7% růst po 0,6% zvýšení v srpnu. V celé Evropské unii průmyslová výroba meziměsíčně stagnovala, meziročně pak klesla o 5,8 %. Pokles v eurozóně způsobil prudký propad výroby zboží dlouhodobé spotřeby.
• Německá biofarmaceutická společnost CureVac z Tübingenu stojí před zahájením třetí, tedy poslední fáze testování vakcíny proti koronaviru SARS-CoV-2. Ve čtvrtek to zahraničním korespondentům řekl šéf firmy Franz-Werner Haas. Odhaduje, že schvalovací proces vakcíny by mohl začít v prvním čtvrtletí nadcházejícího roku.
• Skupina 165 firem a sdružení vyzvala Evropskou komisi, aby proti americké společnosti Google zaujala tvrdší postoj. V dopise eurokomisařce pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerové tvrdí, že technologický gigant při vyhledávání na internetu upřednostňuje své služby. Google, který je součástí společnosti Alphabet, toto tvrzení odmítá.
• Ekonomika zemí střední a jihovýchodní Evropy letos klesne o 4,5 procenta. V roce 2021 by měl region přidat 3,1 a následující rok 3,3 procenta, ale některé země se na předkrizovou úroveň nevrátí ani v roce 2022. Vyplývá to ze studie, kterou ve čtvrtek zveřejnil Vídeňský institut pro mezinárodní ekonomická srovnání (WIIW).
• Hrubý domácí produkt Ruska se v letošním třetím čtvrtletí meziročně snížil o 3,6 procenta kvůli negativním dopadům pandemie covidu-19 a nízkým cenám ropy. Hospodářský pokles nicméně výrazně zpomalil z osmi procent ve druhém kvartálu. Vyplývá to z předběžných údajů, které ve čtvrtek zveřejnil ruský statistický úřad.

Výsledková sezóna v uplynulém týdnu

• Německému výrobci sportovního oblečení a obuvi Adidas ve třetím čtvrtletí klesl provozní zisk o 12 procent na 794 milionů eur, překonal ale odhady. Firma v úterý uvedla, že v posledních třech měsících čeká navzdory návratu k růstu v Číně další pokles tržeb, a to v důsledku nové vlny koronaviru v Evropě. Místo drahé sportovní obuvi šly v časech koronavirové krize na odbyt spíše podložky na jógu a koupací pantofle.

• Provozní zisk největší německé energetické společnosti E.ON klesl za prvních devět měsíců letošního roku o deset procent na 2,7 miliardy eur. Firma ve středu také uvedla, že trhy se z koronavirové krize zotavily rychleji, než se čekalo, a potvrdila dosavadní výhled hospodaření na celý rok.

• Německému průmyslovému koncernu Siemens v uplynulém fiskálním roce klesl čistý zisk o čtvrtinu na 4,2 miliardy eur. Firma ve čtvrtek uvedla, že za poklesem je koronavirová krize, podniku se ovšem i tak podařilo vykázat solidní výsledky, hlavně díky poslednímu fiskálním čtvrtletí, kdy se do nich příznivě promítlo oddělení energetické části Siemens Energy. Finanční rok Siemensu skončil v září.
• Italské pojišťovně Generali klesl za první tři čtvrtletí letošního roku čistý zisk o 40 % na 1,3 miliardy eur. Důvodem byly mimořádné náklady související mimo jiné s koronavirovou pandemií, provozní zisk naopak mírně vzrostl. Vyplývá to ze čtvrtečního sdělení společnosti.

Zdroj: CNBC, MarketWatch, Reuters