Co musíte ráno vědět (18. prosince)

1. Americké akciové indexy ve čtvrtek díky naději na koronavirovou pomoc uzavřely na nových maximech

Všechny tři hlavní americké akciové indexy ve čtvrtek uzavřely na novém rekordu. Mezi investory roste optimismus, že se podaří schválit zákon o koronavirové pomoci. Náladu zlepšuje také vývoj kolem vakcíny proti covidu-19. Index Dow stoupl o 0,49 % na nové zavírací maximum 30 303,37 bodu, širší S&P 500 přidal 0,58 % na nové zavírací maximum 3 722,48 bodu (absolutní rekord posunul na 3 725,12 bodu) a index technologického trhu Nasdaq Composite se zvýšil o 0,84 % na nové zavírací maximum 12 764,75 bodu (absolutní rekord posunul na 12 765,25 bodu). Index volatility VIX klesl o 2,53 % na 21,93 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA se zvýšil o jeden a půl bazického bodu na 0,936 %.

2. Evropské akcie ve čtvrtek opět posílily, pomohl jim zejména Fed

Akcie na západoevropských trzích pokračují v růstu, jediným indexem v minusu byl ve čtvrtek opět britský FTSE 100, který klesl tento týden už potřetí. Panevropský index STOXX Europe 600 přidal 0,30 % na 397,28 bodu, britský FTSE 100 se snížil o 0,30 % na 6 551,06 bodu, francouzský CAC 40 posílil o 0,03 % na 5 549,46 bodu a německý DAX uzavřel se ziskem 0,75 % na 13 667,25 bodu.

3. Pražská burza pokračuje v růstu, index PX ve čtvrtek poprvé od začátku března uzavřel nad 1 000 bodů

Pražská burza pokračuje v růstu, ve čtvrtek počtvrté v řadě posílila a index PX uzavřel poprvé od 4. března nad hodnotou 1 000 bodů. Více než tři procenta přidaly akcie energetické společnosti ČEZ, rostly také cenné papíry bank.

4. Očekávané události

V pátek rozhodnou o nastavení měnové politiky japonská a ruská centrální banka, v zemi vycházejícího slunce také bude zveřejněna míra inflace a v Rusku postupně statistiky HDP, z maloobchodu a trhu práce. V Evropě bude nejsledovanější německý index podnikatelské nálady Ifo a dále britské maloobchodní tržby, německé výrobní ceny a španělská obchodní bilance. Ve Spojených státech uzavřou týden údaje o běžném účtu a předstihové indikátory. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

5. ČNB na prosincovém zasedání ponechala sazby beze změny, od druhé poloviny příštího roku podle ekonomů porostou

Bankovní rada České národní banky na čtvrtečním měnověpolitickém jednání ponechala úrokové sazby beze změny. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak zůstává na 0,25 %. Podle ekonomů by mohly sazby začít růst v druhé polovině příštího roku. Prosincového zasedání se zúčastnilo všech sedm členů rady a všichni byli pro ponechání sazeb beze změny.

6. Inflace v EU v listopadu podle finálních dat klesla na 0,2 %, eurozóna zůstala v deflaci

Meziroční míra inflace v Evropské unii v listopadu klesla na 0,2 % z říjnových 0,3 %, oznámil ve čtvrtek statistický úřad Eurostat. Naproti tomu eurozóna je i nadále v deflaci, ceny tam proti stejnému období loni klesly o 0,3 %. To je stejný výsledek jako v říjnu a odpovídá to předběžné zprávě, kterou statistický úřad za eurozónu vydal zhruba před dvěma týdny. Meziměsíčně ceny v EU i v eurozóně klesly o 0,3 %.

7. Bank of England na prosincovém zasedání potvrdila nastavení měnové politiky

Britská centrální banka na prosincovém měnověpolitickém zasedání rozhodla podle očekávání o ponechání základní úrokové sazby na 0,1 %. Program skupování aktiv zůstal po listopadovém navýšení jeho objemu na 895 miliard liber ze 745 miliard liber rovněž beze změny. Ponechání sazby beze změny podpořilo všech devět účastníků zasedání.

8. Google čelí v USA další hromadné antimonopolní žalobě

Skupina 38 amerických států a teritorií ve čtvrtek podala hromadnou žalobu na internetovou společnost Google, kterou obviňuje z porušení antimonopolních pravidel a zneužití pozice na trhu. Podle agentury Reuters se jedná již o třetí takovou stížnost za tento podzim. Autoři žaloby přitom žádají o spojení jejich stížnosti s tou, kterou v říjnu podalo americké ministerstvo spravedlnosti.

9. Japonsko chystá kvůli pandemii rozpočet v rekordním objemu

Japonsko plánuje na příští finanční rok základní rozpočet v rekordním objemu 106,61 bilionu jenů (22,1 bilionu Kč). Rekordní bude už devátým rokem a nyní počítá i s rezervou pěti bilionů jenů na budoucí dopady koronavirové pandemie. S odvoláním na vládní zdroje to ve čtvrtek uvedla agentura Kjódó. Fiskální rok v Japonsku začíná v dubnu.

10. Soud v Německu odmítl žalobu v dieselgate jako promlčenou

Majitelé naftových aut, kteří o emisních podvodech koncernu Volkswagen věděli už v roce 2015, ale žalobu se rozhodli podat až v roce 2019 či později, se náhrady škod domáhat nemohou. Takové žaloby ve čtvrtek německý Spolkový soudní dvůr označil za promlčené. Podle nejvyššího německého soudu se tak na emisní skandál vztahuje tříletá promlčecí lhůta.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

BONUS

Oslavy 50 let kazí Airbusu koronavirová krize

Výrobce letadel Airbus byl založen před 50 lety, 18. prosince 1970, jako francouzsko-německé konsorcium, k němuž se pak přidali Španělé a poté i Britové. Samotný Airbus je součástí Airbus Group, která se původně jmenovala EADS. Konsorcium vyrábí kromě dopravních letadel i kosmické a obranné systémy, vojenské letouny a vrtulníky. Airbus loni poprvé o roku 2011 překonal amerického konkurenta Boeing a stal se světovou jedničkou ve výrobě letadel. Nyní společnost stejně jako její konkurenty zasáhla pandemie nemoci covid-19.

Airbus Industrie bylo původně konsorcium evropských leteckých firem, které chtěly konkurovat velkým americkým společnostem jako Boeing a McDonnell Douglas. V roce 1967 britská, francouzská a německá vláda podepsaly memorandum o porozumění a v květnu 1969 byl představen projekt prvního letounu konsorcia, kterým byl Airbus A300. V témže roce ale od projektu odstoupila britská vláda, která se však v roce 1978 vrátila.

První Airbus A300 vzlétl v roce 1972 a plánem zakladatelů konsorcia bylo ovládnout minimálně 30 % trhu. Tehdy vládnul mezi výrobci letadel s velkou převahou americký Boeing. První širokotrupý evropský letoun A300 létá dodnes a celkem se ho do roku 2007, kdy byla jeho výroba ukončena, vyrobilo před 560 kusů.

Velký úspěch přišel s modelem A320, který se stal základem pro celou skupinu verzí se stejnou konstrukcí, ale rozdílnou kapacitou - menší A318 a A319 a větší A321. Letoun A320 byl představen v březnu 1984, poprvé vzlétl v února 1987 a v dubnu 1988 byl pravidelně nasazen společností Air France. Těchto letounů se dosud vyrobilo kolem 10 000. Letouny A319 a A320 mají ve své flotile i České aerolinie.

Další milník znamenala výroba Airbusu A380, který byl odpovědí na stroj 747 zvaný Jumbo Jet konkurenční americké společnosti Boeing. Airbus A380 je nyní největším letounem pro přepravu osob, jehož kapacita je při uspořádání kabiny ve třech třídách kolem 520 míst, v případě jediné, ekonomické třídy, je kapacita až 840 míst. Jeho výroba má kvůli nezájmu zákazníků ovšem skončit už příští rok.

V roce 2000 společnost Airbus prošla reorganizací. Vznikla společnost EADS, která spojila francouzské, německé a španělské aktivity v letecké výrobě s cílem vytvořit protiváhu americkým leteckým a zbrojním gigantům a seskupit zdroje k vývoji obřího letounu A380. V polovině minulého desetiletí se ale začaly projevovat negativa neustálých odkladů projektu A380 a sílících sporů mezi francouzskými a německými akcionáři. V roce 2013 se hlavní akcionáři dohodli na rozsáhlých změnách vlastnické struktury. V jejich rámci se omezily podíly Francie a Německa na 11 % pro každou vládu a podíl akcií skupiny na veřejném trhu se dostal na 73 %. Následující rok valná hromada akcionářů oficiálně potvrdila změnu jména společnosti z původního názvu EADS na Airbus Group.

Stejně jako další firmy z oboru i Airbus Group, který k loňskému roku zaměstnával 135 000 lidí, zasáhla pandemie nemoci covid-19. Samotný Airbus, který sídlí ve francouzském Toulouse, se kvůli koronavirové krizi a plánovému zrušení 15 000 pracovních míst propadl ve třetím čtvrtletí letošního roku do ztráty 767 milionů eur. Ve stejném období loni firma naopak vykázala zisk, a to 989 milionů eur. Tržby se meziročně snížily o 27 % na 11,2 miliardy eur. Provozní zisk bez mimořádných nákladů klesl o 49 % na 820 milionů eur.

Airbus za devět měsíců dodal zákazníkům 341 letadel, o 40 % méně než loni. Firma letos zatím získala objednávky na 379 letadel, po odečtení zrušených objednávek však má čisté objednávky pouze na 300 letadel. Za celý loňský rok získal Airbus v čistém vyjádření 768 objednávek.

Airbus nyní také zaměstnává obchodní válka s americkým konkurentem Boeing. Evropská unie minulý měsíc zavedla cla na dovoz zboží z USA v odvetě za podporu, kterou Washington poskytoval Boeingu. Evropská cla jsou zatím posledním krokem v transatlantickém sporu o pomoc výrobcům letadel, který se táhne už 16 let. USA už dříve zavedly cla na evropské zboží kvůli subvencování Airbusu. Světová obchodní organizace koncem října povolila celní odvetu ze strany EU.