Do čeho by česká vláda měla investovat? V této oblasti hluboce zaostáváme
Česká republika je v e-governmentu 39. nejlepší na světě. Pokud člověk nemá ambice být na špici, tak takové umístění nemusí znít špatně. Platí to ale jen do chvíle, než zjistíme, že jsme na pozici mezi Běloruskem a Bahrajnem. Nejlepší v Evropské unii jsou Dánsko (1.), Estonsko (3.) a Finsko (4.).
E-government není jen o digitální komunikaci s úřady. Pozor, digitální opravdu neznamená, že pošlu daňové přiznání přes datovou schránku. Znamená, že stát na základě jemu známých dat mi nabídne předvyplněné přiznání přes aplikaci, já je pouze zkontroluji, případně opravím, podepíši a schválím. Ne, to není sci-fi, to je popis situace v Estonsku.
E-government je také o schopnosti využívat data a informace, kterými stát disponuje, k dobrému rozhodování, které například zachraňuje životy. Pandemie covidu-19 ukazuje, jak to funguje, na příkladu takzvané excess mortality (tato nadúmrtnost udává, o kolik lidí zemřelo více v daném období ve srovnání s dlouhodobým průměrem). Srovnání se zmíněnými státy s rozvinutým e-governmentem leccos naznačuje, i když samozřejmě nemusí jít hned o kauzalitu.
Když vláda připravuje Národní plán obnovy a odolnosti, tak by nemalá část peněz (z) Evropské unie měla být alokovaná právě na vystavění a rozvoj kvalitního e-governmentu. Odolnost, jeden z cílů fondů EU, totiž elektronizace státní správy (a s ní související zvýšená efektivita na obou stranách vztahů občan-stát a firma-stát) může jedině zvýšit. Dokud nepřijde blackout, ale i to je zodpovědnost vlády.
Aktuality
