Radost a tragédie: 2 scénáře evropského vývoje v roce 2013 a jejich dopad na investice

Kromě toho ale UBS počítá i se dvěma extrémnějšími scénáři:

1. Vyřešení dluhové krize v eurozóně

Pravděpodobnost: 10 %

• světové akcie +25 %

• americké státní dluhopisy: -7 %

• EURUSD: +10 %

Tři hlavní faktory, které mohou Evropu popohnat na cestě ze současného chaosu směrem k udržitelnému vyřešení krize:

1. periferní ekonomiky půjdou v irských šlépějích;

2. zlepšení globálního makroekonomického vývoje umožní eurozóně růst rychlejším tempem;

3. na dalších evropských summitech v roce 2013 dojde k průlomu směrem k reálné integraci.

V souladu s tímto pozitivním scénářem se Itálii i Španělsku podaří díky implementaci reforem na trhu práce přestat tak výrazně zaostávat v konkurenceschopnosti za Německem. Podobně to bude platit pro Francii. Úsporná opatření se promítnou v reálné ekonomice a běžný účet těchto zemí se překlopí do černých čísel (Španělsko vykázalo přebytek již v srpnu 2012, poprvé od roku 1998).

Lepší výhled globálního ekonomického růstu umožní zemím růst rychleji, než se očekávalo, a vyhnout se recesi. Ruku v ruce s tím se zvýší příjmy vlád a šance na primární přebytky. Zlepšení běžného účtu a vládního rozpočtu vyšle investorům signál, že to nejhorší je pryč, a povzbudí je k nákupům bondů periferních ekonomik, což sníží úrokové sazby v těchto zemích a dopomůže k dalšímu narovnávání rozpočtů.

Pozitivní makrodynamiku podpoří úspěchy na evropských summitech, zejména prosazení bankovní unie včetně systému společně financovaného pojištění vkladů a určitého druhu fiskálního federalismu (zavedení evropského ministerstva financí a centrální rozpočtové kontroly, což povede k systematickému přerozdělování daňových příjmů od silnějších k slabším regionům).

Koncem roku 2013 bude na stole kompletní agenda vyžadující pouhou ratifikaci národními parlamenty, aby mohly vzniknout Spojené státy evropské 1. ledna 2018 při 60. výročí Římských smluv.

Dopad na trhy

Takovýto vývoj by byl pozitivní pro slabé články eurozóny i pro finanční trhy, protože by skončilo vleklé období nejistoty. Pozitivní vývoj v Evropě by byl silným impulzem pro akciové trhy. Valuace podhodnocených evropských titulů by vzrostly, čímž by se narovnal jejich hodnotový gap vůči americkým akciím. Tento scénář by pomohl bondům periferních ekonomik a všeobecně rizikovým aktivům.

Euro by posílilo vůči hlavním světovým měnám. Po dosažení kurzu 1,30 vůči švýcarskému franku by švýcarská centrální banka zvýšila minimální limit (v současnosti 1,20) a sklízela by více než 50miliardové zisky z rezerv.

Pro tento vysoce nepravděpodobný scénář UBS doporučuje "risk-on" portfolio upřednostňující evropské akcie nad vším ostatním. Selektivně by bylo možné doporučit i evropské periferní bondy na úkor bezpečných dluhopisů jádra eurozóny (spread mezi výnosy by se zužoval). Euro by bylo mezi měnami jasným favoritem.

Erik Nielsen (UniCredit): Pesimismus spojený s Evropou je přehnaný, "smart money" nakupují na periferii

2. Nekontrolovaný odchod některé země z EMU

Pravděpodobnost: 5 %

• světové akcie: -30 %

• americké státní dluhopisy: +10 %

• EURUSD: -20 %

Riziku Grexitu v roce 2013 UBS přiřazuje jen malou pravděpodobnost. Doprovázela by ho vážná nákaza ostatních problémových ekonomik a obrovské znehodnocení kolaterálu.

Cestu k tomuto scénáři otevře rezignace současné řecké vlády, která bude mít za následek sérii voleb, jejichž výsledky znemožní vytvoření proevropské vlády. Následně Německo odmítne ustoupit ze svých podmínek a zanechá Řecko bez vnějšího financování státních výdajů. Nezbude jiná možnost než neřízený bankrot. Runy na banky a panika v ostatních periferních zemích nakonec vyvolají dominový efekt, který dotlačí i ostatní problémové země k odchodu z eurozóny.

Dopad na trhy

Scénář krajního rizika by měl na trhy extrémně negativní dopad. Většinu Evropy by poslal znovu do hluboké recese. Dramaticky by stoupla nejistota ohledně střednědobé budoucnosti Evropy.

Všechny akciové trhy by určitě prošly významnou korekcí. Riziková prémie na možnost konverze evropských periferních bondů do nových slabých měn by vylétla raketově nahoru. Investoři by požadovali kompenzaci za riziko, že mohou i další země opustit eurozónu a denominovat bondy v nových znehodnocených měnách. To by spustilo sebenaplňující se očekávání.

Samotné konverzní riziko by zvedlo výpůjční náklady těchto zemí na neudržitelnou úroveň, tudíž by některé země zůstaly "na suchu", dokud by ECB nerozhodla o nákupu neomezeného množství jejich dluhopisů.

Euro by výrazně ztratilo na hodnotě, zatímco takzvaná bezpečná aktiva jako zlato a americké státní dluhopisy by se zhodnocovaly. Ostatní evropské měny by z nepříznivého vývoje v eurozóně mohly rovněž benefitovat (nejvýrazněji britská libra, skandinávské měny, případně některé "tvrdší" měny z regionu SVE - polský zlotý nebo česká koruna -, pokud by je investoři "neházeli do jednoho pytle" s ostatními rizikovými aktivy).

Švýcarská centrální banka by musela masivně intervenovat, aby odvrátila útoky na úroveň 1,20 EURCHF. Dlouhodobý výhled by závisel na kredibilitě zbytku eurozóny. Její "trosky", i kdyby šlo pouze o silné severské země včetně Německa, by pravděpodobně prošly hlubokou recesí. Jádrové ekonomiky by se musely vyrovnat s vážnými problémy v rozvahách finančních institucí.

Tento scénář implikuje "risk-off" postoj k portfoliu, tedy vyhýbat se všemu souvisejícímu s eurem, zaměřit se na dolarová aktiva a euro-alternativy. Prioritou nebude výnos, ale ochrana investic. Teprve v pozdější fázi, jakmile se osud přeživší eurozóny vyjasní, mohou přijít v úvahu opětovné nákupy evropských aktiv.

Grexit: Co se bude dít po odchodu Řecka z eurozóny?

Omyl: Jako první opustí eurozónu Španělsko, ne Řecko! 6 důvodů

Zdroj: UBS