Ekonomika vs. měnové války: Kdo má rád slabý dolar?
Oslabování amerického dolaru většinu amerických firem a investorů příliš netrápí. S opatrnými americkými spotřebiteli a omezenou vládní poptávkou se totiž na americkém trhu moc příležitostí k růstu nenabízí, a tak se zraky manažerů upírají především k rozvíjejícím se trhům.
Příležitosti pro americký export
To vzhledem k velikosti USA a amerických firem znamená především soustředění se na Čínu a Indii, kde rostoucí střední třída do světového spotřebního koše přidává biliony dolarů ročně, a firmy z USA chtějí z tohoto koláče získat co největší díl.
Dalším cílem je stále častěji Afrika, kde se po dlouhých desetiletích objevuje stabilní ekonomický růst. Díky postupujícím tržním reformám se tam zlepšuje i prostředí pro investory.
Poklesu hodnoty dolaru nahrává i měnová politika Fedu, jehož rozvaha se od doby ekonomické krize rozrostla ze 700 miliard na 2,7 bilionu dolarů. Ani náznaky z posledních dnů navíc zatím nic nemění na tom, že Fed s nákupy cenných papírů bude pokračovat. Do ekonomiky se tak dostane další velké množství dolarů.
Měnové války: V čele kritiků USA je Brazílie
Jiné země tento vývoj sledují s podezřením, protože slabý americký dolar podporuje poptávku po americkém zboží. Již se stává tradicí, že například Brazílie vždy, když dolar výrazněji oslabí, mluví o americké měnové válce.
Slabý dolar vyhovuje také hotelům a restauracím, turisté se totiž v Americe cítí bohatší a více utrácejí.
Pro americké zaměstnance ale slabý dolar příliš radosti neznamená. Stagnují mzdy a vyšší inflace snižuje reálnou hodnotu platů. Na druhou stranu ale Američané mají práci, což hodnotí jako výhodu oproti Evropě, kde silné euro naopak komplikuje život vývozcům.
