Attila Gyurcsik (Concorde Securities): ČEZ doplatil na politický populismus. Není první ani poslední

Krizí unavení voliči + populističtí lídři = zaděláno na problém. ČEZ se o tom přesvědčil v Bulharsku, Deutsche Telekom na to nedávno doplatil v Maďarsku a další firmy, respektive sektory, může něco podobného zanedlouho potkat také. Zejména pokud je pro ně obtížné narychle zvednout kotvy a popojet o trh dál, říká hlavní akciový analytik Concorde Securities Attila Gyurcsik. Proto v případě veřejných služeb, telekomů a bank radí opatrnost.
Začátek roku byl ve znamení návratu k fundamentům. Nedávné události, třeba problémy ČEZ, ale připomněly význam politického rizika. Jakou mu radíte věnovat pozornost?
To, co teď zažívá ČEZ, se stalo nedávno německým utilitám v Maďarsku. Naše vláda se k nim nezachovala přátelsky. Oznámila, že sníží cenu energií pro domácnosti o 10 %, náklady přitom měli nést operátoři. Jinými slovy, ČEZ není výjimkou z pravidla, ale spíše potvrzením trendu. Firmy přitom nemají možnost podobným tlakům uniknout. Nemohou se sebrat a jednoduše utéct ze země, kde mají svá aktiva. Když se vlády ujme populistická vláda, která má pocit, že může zvýšit svou popularitu tím, že tyto společnosti "potrestá", že jim v praxi sníží zisk, udělá to.
To se ale netýká jen energetických firem. V Maďarsku se pod tlak dostaly i další sektory.
Přesně tak. Magyar Telekom, který patří do skupiny Deutsche Telekom, platí poslední tři roky zvláštní vysokou daň. Jde o ekvivalent zhruba poloviny jeho zisku. Také se nemůže sebrat a opustit zemi. Stejně jako banky; ty v Maďarsku platí suverénně nejvyšší daně v celé Evropě, a celý sektor právě proto generuje výrazné ztráty. Zjednodušeně řečeno, to, co se teď děje ČEZ v Bulharsku, se v Maďarsku děje mnohým zahraničním společnostem od roku 2010.
Právě proto se mnozí investoři vyhýbají Maďarsku velkým obloukem. Přicházejí o něco?
V posledních několika letech šlo vysledovat, že existují sektory, které vláda "nenávidí". K nim patří zmíněné banky, telekomy a utility. Na druhou stranu jsou tu ale sektory, kterým vláda fandí, jako třeba farmacie, která se dočkala od vlády nemalé pomoci. Stejně tak vláda fandí výrobcům. To je jeden z důvodů, proč například právě maďarské farmaceutické firmy považujeme za hodně zajímavé.
Populismus se projevuje i bojem Budapešti s vnějším nepřítelem, tedy s Bruselem a mezinárodními institucemi. To komplikuje půjčku od MMF, což investory znervózňuje.
Podle mě je málo pravděpodobné, že se nakonec Maďarsko s MMF dohodne. Jedině pokud se globální ekonomika opět dostane do velkých problémů, případně pokud to v Evropě opět začne bouřit – to by Maďarsko donutilo se s fondem dohodnout. To je ale krizová varianta, která počítá s událostí podobnou kolapsu Lehman Brothers. Pak by výnosy z dluhopisů šly prudce nahoru a financování by se prodražilo, takže by se Maďarsko asi neobešlo bez pomoci. Pokud bude pokračovat bahnění se kupředu, pokud budou investoři nadále ochotni alespoň trochu riskovat, Maďarsko půjčku od MMF nebude potřebovat.
Přesto, spory s mezinárodními institucemi investory znervózňují. Podle vás zbytečně?
Co se tahanic s Bruselem týče, myslím si, že vše do značné míry závisí na tom, jak se podaří vyřešit spory o výši deficitu. To je klíčová otázka. Je potřeba mít na paměti, že tu v roce 2014 budou volby. Pokud se Maďarsku letos podaří ukončit řízení, které s ním kvůli nadměrnému schodku vede Brusel, je možné, že vláda přece jen o něco uvolní fiskální opasky. Pokud se to nestane, budou nejspíše banky, telekomy a utility nadále pod tlakem. Budou totiž muset platit, aby se vláda před volbami zalíbila voličům. Jsou tu například plány na další snížení cen energií, které vláda určitě nebude platit ze svého, to půjde z kapes utilit. To nejsou spekulace a fámy, to řekli přímo zástupci vlády.
Bude i proto maďarský index BUX na konci roku patřit v regionu mezi poražené?
Nerad mluvím o indexech. BUX je v podstatě o čtyřech sektorech. OTP má největší váhu, MOL také indexem výrazně hýbe. Je tedy lepší mluvit o sektorech, možná v některých případech o jednotlivých titulech. V tomto smyslu bych řekl, že mezi vítěze budou v Maďarsku patřit zmíněné farmaceutické firmy. Jde o defenzivní tituly, jimž se ve volatilním prostředí daří. Navíc mají solidní fundamenty, a proto by nakonec mohly být tím nejlepším i v rámci celého regionu.
Kterým sektorům nebo firmám naopak nefandíte?
Nám se teď moc nezamlouvají energetické společnosti. Downstream má stále velké problémy, ropné firmy tak budou mít velké probémy dosáhnout letos slušných výsledků. Současné prostředí ovlivněné recesí nebo pomalým růstem jim prostě bude komplikovat život. Stejně tak nejsem velkým optimistou při pohledu na bankovní tituly ve středoevropském regionu. Polské banky jsou totiž podle mě stále moc drahé a jejich cenová prémie není opodstatněná, i když jsou jejich fundamenty asi nejsilnější. Obecněji pak nyní v bankovním sektoru jako takovém moc hodnoty nevidíme.