Kostelec 2023: Co a proč (spolu)rozhodne o příští podobě evropské energetiky?
Energie je základ všeho, připomněla nejen Evropanům válka na Ukrajině. Společně s tím také připomněla význam bezpečnosti a stability energetických dodávek a naivitu spojenou s přechodem na zelenou budoucnost. V důsledku nastartovaného bolestivého návratu do reality dojde k překreslení globálních energetických map, k urychlené transformaci evropského průmyslu a k dalším změnám, které se dotknou každé firmy i domácnosti.
Podrobnosti budou diskutovat špičkoví domácí i zahraniční experti na energetiku, průmysl a geopolitiku na pátém ekonomickém fóru "Kostelec" na Novém zámku rodu Kinských v Kostelci nad Orlicí. V rámci přípravy na fórum nabízíme zamyšlení účastníků a fanoušků "Kostelce" nad klíčovými tématy týkajícími se budoucnosti energetiky. V poslední anketě se respondenti zaměřili na to, jaké faktory se budou podílet na podobě energetiky zítřka.
Michal Šnobr (investor, nejvýraznější tvář aktivistické skupiny akcionářů ČEZ)
Válka na Ukrajině naplno ukázala, že jsme v Evropě propásli patnáct, možná dvacet let, kdy se v energetice neudělala žádná zásadní změna. Německá Energiewende, energetická politika Bruselu ani kroky jednotlivých členských zemí totiž nevedly k rozvoji energetiky. Portfolio zdrojů známé z 80. a 90. let, vybudované energetickými matadory, se tak v zásadě nezměnilo. Většinu elektřiny nám nadále, na západě i na východě kontinentu, dodávají ty samé elektrárny. Naposledy jsme rozvíjeli jaderné zdroje. Od té doby nejsme, na rozdíl od jiných částí světa, schopni postavit žádný velký projekt.
V minulé dekádě jsme propadli iluzi, že všechno vyřeší obnovitelné zdroje. Ony mnohé vyřeší – je to pozitivní trend –, ale jde o doplňkový zdroj, vedle kterého musí nadále existovat klasická energetika. To se naplno ukázalo během loňské energetické krize.
Napříště je proto potřeba počítat s tím, že ceny elektřiny zůstanou na mnohem vyšších úrovních, než na jaké jsme byli zvyklí v předchozí dekádě, a že budeme ještě dlouho válčit s tím, abychom si zajistili stabilní dodávky plynu (který bude ještě dlouho klíčovou komoditou evropské energetiky).
Pavel Farkač (manažer rozvojových a transformačních projektů, Sev.en Energy)
Evropská energetika má určitě potenciál být jednoho dne zásobena bezemisními zdroji. Fosilní paliva budou hrát podpůrnou roli v akumulaci a celkově budou mít pouze doplňkovou úlohu. Za jeden z nejdůležitějších faktorů pro dosažení takové podoby energetiky považuji tempo transformace, které budou vyžadovat politici. Transformace energetiky směrem k její dekarbonizované, udržitelné podobě může totiž skončit úspěchem jedině tehdy, když udrží v dostatečném množství cenově dostupné energie.
Pokládám za férové, objektivní a vyvážené, abychom na jednu stranu přijali myšlenku, že energetika se má dekarbonizovat a obnovitelné zdroje mají přibývat, na druhou stranu ale není možné v horizontu deseti ani patnácti let od evropské energetiky očekávat, že se docela zbaví fosilních paliv. Jisté ale je, že se stále více domácností, podniků a obcí bude o energetiku aktivně zajímat, budou chtít být autonomní v její výrobě. To celkové fungování sektoru zásadně pozmění.
Klaudie Mrkusová (odborná referentka pro inovace, Generální ředitelství Evropské komise pro energetiku)
Jedním z nejdůležitějších faktorů, které rozhodnou o podobě evropské energetiky zítřka, bude rychlost realizace projektů v oblasti obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkových technologií. Evropská komise se v tomto ohledu snaží být co nejvíce nápomocná. Od publikace návrhu Zelené dohody a balíčku Fit for 55 přišla s nezbytnými plány, strategiemi a nařízeními pro transformaci evropské energetiky.
Součástí mnoha z nich je urychlení povolovacích řízení pro výstavbu nových elektráren i pro modernizaci stávajících zařízení a v neposlední řadě pro výstavbu výrobních závodů na komponenty čistých technologií. Klíčové bude, jak rychle se těchto cílů a plánů budou moci chopit investoři, developeři, velké energetické či průmyslové společnosti, ale také orgány státní správy jednotlivých zemí.
Raffaella Tenconi (analytička, Alternative Perspectives)
Umělá inteligence (AI) udělala během posledních šesti měsíců vývojový skok, což potvrzují ChatGPT a konkurenční produkty, které začaly být běžně používány. Na základě toho lze očekávat, že by měla zrychlit také adopce AI v oblasti energetiky. Na druhou stranu, a to se týká zejména investic do energetických sítí a obecněji kapitálových statků, baterií a dalších článků relevantních dodavatelských řetězců, je potřeba výrazně "přitopit pod kotlem".
V této souvislosti se obáváme, že se brzdou stane stávající restriktivní politika Evropské centrální banky a Fedu. Pro trhy i širší veřejnost je nečitelná, a může tak vést k úvěrové krizi, která by přiškrtila investiční aktivitu ve všech oblastech, tedy včetně umělé inteligence. Další brzdou jakýchkoli inovací spjatých s AI pak určitě bude nedostatek kvalifikovaných pracovních sil, potřeba stále sofistikovanější kybernetické ochrany a v neposlední řadě nutnost představit skutečně robustní regulatorní rámec. Přesto (nejen) v Evropě nejde o otázku zda, ale kdy ke spojení AI a energetiky dojde.
Jan Plecháček (výkonný ředitel, CAN SUPERCONDUCTORS)
Do podoby energetiky zítřka určitě promluví vysokoteplotní supravodiče. Díky svým unikátním elektrickým a magnetickým vlastnostem budou game changerem pro celý energetický trh, tedy výrobu, distribuci i spotřebu. Supravodiče umožní využití energie z jaderné fúze, čemuž nasvědčují již nyní desítky soukromých fúzních projektů. Stejně tak je zajímavé sledovat supravodiče pro větrnou energii, konkrétně supravodivé generátory pro velké větrníky dalších generací, které budou mít ve srovnání se současnou technologií poloviční hmotnost a větší výkon. A do třetice je dobré pozornost věnovat supravodivým omezovačům proudu a přípojnicím, které přispějí k výrazným úsporám a kvalitě sítě.
A to není vše. Setrvačníky se supravodivým ložiskem bez tření, určené pro rychlé krátkodobé ukládání a výdej energie, budou využívány pro vyrovnávání kolísání sítě. Pokud totiž objem energie z obnovitelných zdrojů poroste současným tempem, bude mnoho sítí do roku 2030 přetíženo. I v tomto případě jsou (vysokoteplotní) supravodiče řešením.
David Kučera (generální sekretář, PXE)
Podle zkušeností z roku 2022 bude klíčovou roli hrát cena elektrické energie a zemního plynu. Pokud se jejich úrovně budou držet v pro veřejnost přijatelných mezích, politici nebudou mít zájem "řešit energetické krize", a pak snad lze očekávat rozumný vývoj. O strukturální podobě evropské energetiky by v takovém případě rozhodlo čistě tržní prostředí a nejefektivnější postupy při zabezpečování energetických potřeb v rámci daných omezení, zejména ochrany životního prostředí.
Pokud se ovšem ceny energií nebudou vyvíjet směrem příznivým pro spotřebitele, politici budou cítit potřebu se v sektoru stále intenzivněji angažovat, aby si udrželi přízeň voličů a aby předešli i potenciálním masovým nepokojům. Obávám se, že pak by nad zdravým tržním vývojem zvítězil populismus.
