Přehled vývoje české ekonomiky v říjnu

Makrodata v ČR zveřejněná v říjnu

• HDP Ministerstvo financí zveřejnilo novou prognózu na rok 2010 s růstem 0,3 %.

• Průmyslová produkce v srpnu poklesla o 8,4 % meziročně (předběžný odhad ČSÚ za září 2009 vykazoval meziroční propad ve výši 11,9 %).

• Maloobchodní tržby za srpen vykázaly propad o 3,5 % meziročně.

• Nezaměstnanost v září dosáhla hranice 8,6 %.

• Inflace mírně zpomalila v srpnu na 0,0 % (z 0,2 % v červenci), což je nejméně od září 2003.

• Obchodní bilance v srpnu s přebytkem 10,6 mld. Kč - pokles importů o 14,2 % meziročně a exportů o 8,8 % meziročně.

V říjnu se koruna obchodovala v pásmu 25,39 – 26,60 CZK/EUR. Za oslabením koruny stálo prohlášení členů bankovní rady o tom, že pokud bude koruna nadále silná, mohli by přikročit k intervencím. Přispělo i vyprchání pozitivní nálady na trzích a ochota investorů podstupovat větší riziko. Na jedné straně je vývoj koruny nadále propojen s akciovými trhy, cenou ropy, kurzem dolaru a dalšími aktivy odrážejícími posuny v averzi k riziku.

HDP

Ministerstvo financí v nejnovější makroekonomické prognóze očekává příští rok růst tuzemské ekonomiky o 0,3 %. Důvodem je očekávané zlepšení vývoje v zahraničí, zejména v Německu. Dosud úřad počítal pod vlivem schváleného úsporného balíčku s poklesem o 0,5 %.

Bez rozpočtových úspor by ekonomika rostla příští rok o 1,1 %, což je o něco méně než předchozí prognóza, která počítala s růstem ekonomiky 1,3 %. Vliv úsporného balíčku na ekonomický růst tak ministerstvo financí ponechalo na mínus 0,8 %, dlouhodobě však bude jeho vliv pozitivní.

Úsporný balíček schválil parlament a podepsal prezident Václav Klaus počátkem října. Byl nezbytnou podmínkou pro to, aby vláda mohla na příští rok sestavit rozpočet s deficitem necelých 163 miliard korun. Bez úspor by mohl být schodek až 230 miliard korun. Balíček tvoří například zvýšení daně z přidané hodnoty a spotřebních daní i škrty ve výdajích, například na platech státních zaměstnanců.

Průmyslová produkce

Průmyslová produkce v tuzemsku si v srpnu v meziročním srovnání opět pohoršila, a to o 8,4 %. Výsledek je však mnohem lepší než v předešlých měsících, kdy byl pokles dvouciferný. Naopak stavebnictví si na konci léta mírně polepšilo, vzrostlo o 0,6 %.

Za špatným výsledkem průmyslu stojí podle statistiků zejména výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, výroba strojů a zařízení či výroba elektrických zařízení. Co se týče stavebnictví, tak stále se více pracuje na inženýrských stavbách. Počet pozemních staveb i nadále klesá.

Naopak díky šrotovnému v zahraničí se v srpnu dařilo výrobě aut, přívěsů a návěsů. V podzimních měsících se bude průmyslová výroba vyrovnávat s ukončením programů šrotovného a nižší srovnávací základnou z minulého roku, kdy už se začala projevovat hospodářská krize. Očekáváme proto během příštích měsíců pohyby průmyslové výroby střídavě nahoru a dolů, bez jasného trendu.

Maloobchodní tržby

Celkové maloobchodní tržby v srpnu bez sezónního očištění meziročně klesly o 3,5 procenta. Tržby v maloobchodě se tak snížily již pojedenácté za sebou. Meziroční pokles ale mírně zpomalil, o měsíc dříve se tržby snížily o 4,9 procenta. Největší podíl na meziročním poklesu měl opět prodej motorových vozidel a nepotravinářského zboží.

Zveřejněná data tak dále potvrzují, že spotřebitelská poptávka zůstává stále velmi slabá. Spotřebitelé jsou díky ekonomické recesi (která se projevuje v růstu nezaměstnanosti a v nižším růstu reálných mezd) ve svých výdajích mnohem opatrnější a spíše spoří, aby si vytvořili určitou finanční rezervu.

Nezaměstnanost

Nezaměstnanost v České republice v září vzrostla o 0,1 p.b. na úroveň 8,6 %. V číselném vyjádření práci nemá už 500 812 lidí, což je nejvyšší nezaměstnanost za poslední čtyři roky. V roce 2005, kdy byla nezaměstnanost naposledy vyšší, činila 9,2 %. Nezaměstnanost bude dále růst a v roce 2010 by mohla přesáhnout 10 %, což by bylo nejvíce od vzniku samostatného českého státu. Slabě rostoucí ekonomika nebude schopna nabídnout dostatek volných pracovních míst pro stávající nezaměstnané. Důsledkem bude růst dlouhodobé a strukturální nezaměstnanosti.

Inflace

Inflace v České republice klesla v září na nulu, spotřebitelské ceny jsou tak na stejné úrovni jako před rokem, ve srovnání se srpnem 2009 však klesly o 0,5 procenta

V meziročním srovnání zaznamenala hladina spotřebitelských cen nulový růst (v srpnu růst o 0,2 %), což je hodnota zjištěná naposledy v září 2003. Největší vliv na růst cenové hladiny měly ceny v oddíle bydlení, kde vzrostly ceny elektřiny o 11,6 %, tepla a teplé vody o 7,4 %, vodného o 9,2 % a stočného o 9,0 %. Naopak snižování cenové hladiny nejvíce ovlivnily ceny v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje, které byly již desátý měsíc meziročně nižší. Nadále nižší jsou meziročně ceny pohonných hmot a dopravních prostředků.

Meziměsíční pokles spotřebitelských cen o 0,4 % ovlivnilo především snížení cen v oddíle rekreace a kultura v důsledku poklesu posezónních cen dovolených s komplexními službami o 15,1 %. Pokračoval, i když mírnějším tempem, pokles cen v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje. Opačný vliv na vývoj cenové hladiny mělo zvýšení cen oděvů o 1,4 % a obuvi o 2,4 % v důsledku vyšších cen nových sezónních modelů. V souvislosti se zahájením nového školního roku vzrostly poplatky v mateřských školách o 5,6 %, soukromých základních školách o 1,3 %, soukromých středních školách o 1,7 %.

Česko tak namísto inflace (zvyšování cenové hladiny) čeká možná krátkodobá deflace (snižování cenové hladiny). Ačkoliv pokles cen je z pohledu nakupování pro lidi příjemný, dlouhodobá deflace rozvoj ekonomiky omezuje. Ceny klesají proto, že lidé málo nakupují, což vede k tomu, že firmy přestanou investovat a výkonnost hospodářství slábne. Česku však tento scénář nehrozí.

Zdroj: Citco FT