Česká ekonomika: Zotavení z vysoké inflace jako šance na lepší zítřky
Česká ekonomika v roce 2023 musela řešit negativní dopady energetické krize i vysoké inflace, což vedlo k poklesu HDP. Nová prognóza poradenské a technologické společnosti Deloitte předpokládá pro letošní rok růst českého HDP o 1,1 %. Jeho tahounem má být zahraniční obchod, snížení inflace by zároveň mělo podpořit obnovení růstu spotřeby domácností. Deloitte také očekává mírný růst míry nezaměstnanosti i reálných mezd, těch konkrétně o 1,9 %.
"Ohlédnutí za loňským rokem obnažuje problémy české ekonomiky, která v posledních letech prodělala několik nebývale silných šoků, pandemií počínaje a energetickou krizí konče. Česko je bohužel jedinou zemí Evropské unie, která se stále nedokázala vypořádat s negativními dopady těchto šoků a jejíž hospodářský výkon stále nedosáhl úrovně z konce roku 2019," říká hlavní ekonom Deloitte David Marek.
To bylo ovlivněno zejména poklesem hrubé tvorby fixního kapitálu a nízkou poptávkou ze zahraničí. Negativně se projevily zejména problémy v německé ekonomice, která je úzce propojena s tou českou.
Loňský rok lze ovšem podle Marka vnímat jako bod obratu. "Vláda dokázala prosadit konsolidační balíček, který by měl výrazným způsobem přiblížit veřejné finance k dlouhodobě udržitelnému stavu, tedy zpomalit v příštích letech tempo růstu zadlužení o 150 miliard korun ročně. Zásadním příspěvkem ke konsolidaci financí jsou také postupné změny v důchodovém systému," pokračuje Marek. "Vláda sice v dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí udělala výrazný kus práce, ale další úsporná opatření ještě budou muset přijít. Podle mě se však pravděpodobně objeví až po sněmovních volbách v roce 2025."
Jako pozitivní vnímá také změnu valorizačního vzorce a navázání věkové hranice pro starobní důchody na zvyšující se délku života, což podle Marka v příštích desetiletích výrazně sníží očekávané rozpočtové schodky. Ekonom dále zmiňuje zásadnější pokrok v digitalizaci veřejné správy (včetně vyplácení důchodů a sociálních dávek) nebo obrat ve výstavbě dopravní infrastruktury.
Pro rok 2024 očekává Deloitte pokračující pokles inflace a svižné snižování úrokových sazeb ČNB, které se na konci letošního roku mohou pohybovat okolo 3,50 %. "Rizika spočívají zejména v geopolitickém vývoji na Ukrajině a Blízkém východě. Z domácích faktorů bude podstatný vývoj inflačních očekávání, respektive setrvačnosti inflace. Očekáváme, že průměrná spotřebitelská inflace letos dosáhne 2,7 %," uvádí Marek ve výhledu na rok 2024.
KOMPLETNÍ VÝHLED DELOITTE NA ROK 2024
Vláda by se podle Deloitte měla v následujícím období zaměřit na plně digitalizované stavební řízení, kde Česko v mezinárodních srovnáních trestuhodně zaostává, nebo na investice do rozvoje dopravní infrastruktury, která si v letech 2024 až 2050 vyžádá zhruba 5 bilionů korun. Dále by úsilí mělo být napřeno do náročné proměny energetiky, kde se nezbytné náklady v příštích 30 letech odhadují na 3 až 4 biliony korun. Energetiku navíc již letos čekají dva zásadní momenty - aktualizace Státní energetické koncepce a výběr dodavatelů nového bloku pro jadernou elektrárnu Dukovany. Zásadní investicí do budoucnosti jsou pak také efektivně vynaložené výdaje na kvalitnější školství, vědu a výzkum.
"Po několika složitých letech dává rok 2024 české ekonomice naději k nadechnutí a návratu k růstu. Podmínky zůstávají v řadě oblastí složité, zejména geopolitická situace je zdrojem nestability. Hlavní problémy, kterým Česko muselo čelit, včetně vysoké inflace, však odezněly či odeznívají. Jsou tedy dobré podmínky pro to, aby se česká ekonomika nadechla a začala opět prosperovat," dodává hlavní ekonom Deloitte David Marek.
Zdroj: Deloitte
