Vzestup populismu: Jak krajně pravicové strany ovlivní budoucnost?
Po celé Evropě dochází k rychlému vzestupu preferencí krajně pravicových populistických stran a s tím rostou také obavy z ekonomických dopadů jejich politiky. Důvody, které k tomuto politickému posunu vedly, jsou samozřejmě hodně komplexní, ale stojí za ním zejména kombinace úzkosti z ekonomického vývoje, kulturních obav a politické nespokojenosti.
Hlavní faktory stojící za vzestupem populistické politiky
Kvůli hospodářským důsledkům globalizace a neoliberální politiky cítí mnozí Evropané nejistotu ohledně své budoucnosti. Lidé přicházejí o práci, průmysl upadá a propast mezi bohatými a chudými se prohlubuje. Populistické strany využívají této kolektivní úzkosti a nabízejí zjednodušující řešení těchto složitých hospodářských problémů. Slibují ochranu pracovních míst, obnovení národní suverenity a řešení ekonomické nerovnosti. Ohlas mají zejména u těch, kterým ujel vlak rychlých změn.
Na vzestupu populismu mají významný podíl obavy z imigrace, kulturní změny a postupné ztráty národní identity. Populistické strany tato témata zneužívají prostřednictvím nacionalistické rétoriky, všechno svádějí na imigranty a prosazují přísnější kontrolu přistěhovalectví. Zneužívají strachu a staví se do role obránců tradičních hodnot.
Klasické středové strany jsou často obviňovány, že se běžným občanům odcizily a neřeší jejich problémy. Tím vzniká mocenské vakuum, které vyplňují populistické subjekty, jež lákají rozčarované voliče na svůj údajný boj proti "establishmentu".
Dopad hospodářské politiky krajně pravicových stran
Navzdory svému různorodému původu jsou si populistické krajně pravicové strany ve své hospodářské politice v mnohém podobné. Často prosazují protekcionistická opatření, jako jsou cla a kvóty, aby chránily domácí odvětví před zahraniční konkurencí. Jsou totiž přesvědčeny, že ochrana domácích podniků a pracovních míst je základem ekonomické bezpečnosti.
Zájmům místních občanů připisují vyšší váhu než zájmům přistěhovalců. To se může projevovat v politice, která brání přistěhovalectví a omezuje sociální příspěvky cizincům a pracovní příležitosti nabízí přednostně těm, kteří se v dané zemí narodili.
Jak krajně pravicové, tak krajně levicové populistické partaje často považují Evropskou unii za nedemokratickou sílu, která podkopává národní suverenitu a provádí nežádoucí hospodářskou politiku. Některé přímo prosazují vystoupení z unie, protože věří, že je opětovné získání kontroly nad hospodářskou politikou nezbytné pro zajištění prosperity národa.
Krajně pravicové strany zastávají skeptické postoje ke klimatické změně a staví se proti ambiciózní klimatické politice. Vykreslují ji jako hrozbu pro národní suverenitu i ekonomickou konkurenceschopnost a tvrdí, že klimatické akce budou pro obyčejného občana nepřiměřenou zátěží.
Ekonomické dopady krajně pravicové populistické politiky jsou komplexní a nejisté. V některých případech sice může určitým odvětvím či skupinám přinést krátkodobé výhody, ale vždy s sebou nese také dlouhodobé náklady a dopady. Jaké?
Protekcionistická opatření mohou brzdit mezinárodní obchod a odrazovat zahraniční investory, takže v důsledku zpomalí hospodářský růst a omezí spotřebitelský výběr. Obchodní bariéry mohou vést například ke zvýšení nákladů, a utlumit tak ekonomickou aktivitu. Populistické strany často slibují zvýšení sociálních dávek a zároveň snížení daní, což vede k vyšším fiskálním deficitům, a tedy i k růstu výpůjčních nákladů, k nižším soukromým investicím a k vyššímu riziku ekonomické nestability.
Populistická rétorika a politika mohou přispět k politické nestabilitě, poklesu objemu investic a ztrátě důvěry investorů. Politická nejistota ztěžuje podnikům dlouhodobé ekonomické plánování, čímž brzdí hospodářský růst.
Odvětví ovlivněná populistickou politikou
Populistické strany často prosazují protekcionistická opatření, jako jsou tarify a kvóty. Ty mohou být z krátkodobého hlediska prospěšné, zároveň ale mohou vést k vyšším spotřebitelským cenám, užšímu výběru a nižší celkové produktivitě.
Někdy tyto subjekty prosazují i větší vládní intervence ve zdravotnictví, například v oblasti určování cen. Účelem takové politiky je sice dostupnější zdravotnictví, může však také potlačovat inovace a zhoršit dostupnost nové léčby.
Populistické strany mohou navrhovat i znárodnění energetických zdrojů, nebo alespoň přísnější kontrolu energetiky. Taková politika pak může vést k většímu vlivu vlády na ceny energií, dodavatelské řetězce a investiční rozhodování.
Zdroj: Saxo Bank
