Španělská ekonomická tragédie pokračuje

Záchranný plán ECB Španělsku pomáhá. Bundesbank ho ale chce zarazit

Španělské 10leté výnosy pokračovaly během týdne v poklesu z posledních měsíců. Výnosy dvouletých státních dluhopisů se sklouzly pod 2 % poprvé od roku 2010. Náklady na 5leté CDS (pojištění proti bankrotu) spadly ze 470 na méně než 250 bazických bodů. To vše za situace, kdy přislíbený záchranný program OMT od ECB zatím ani nebyl spuštěn. Draghiho plán zmobilizoval ECB jako věřitele poslední instance a vyvolal pozoruhodný pokles výpůjčních nákladů napříč periferními ekonomikami. De facto koupil eurozóně devět měsíců klidu na finančních trzích.

Právě proti záchranným operacím ECB ostře brojí Bundesbank, jež údajně požádala o přezkoumání jejich ústavnosti německý ústavní soud. Podle banky s sebou slib ECB skupovat v případě potřeby italské a španělské dluhopisy nese enormní rizika a odporuje zásadám měnové politiky. "Úkolem ECB není zachraňovat státy v problémech," argumentuje Bundesbank a zdůrazňuje, že ECB má mandát pouze k tomu, aby udržovala cenovou stabilitu, ne monetární unii v současném složení.

Bundesbank kritizuje bod po bodu všechny výroky Draghiho ohledně záchranných opatření. Konkrétně OMT označuje za nákup "špatných bondů", kterým ECB porušuje princip nezávislosti centrální banky a vystavuje se riziku velkých ztrát v případě, že problémové země nakonec opustí EMU, což není až tak nepravděpodobný scénář. Německý soud bude rozhodovat o ústavnosti záchranného plánu 12. června. Pokud bude jeho stanovisko záporné, může to znamenat konec eura.

Míra nezaměstnanosti ve Španělsku nekontrolovatelně roste

Španělská ekonomika zůstává v nezáviděníhodné situaci. Má druhou nejvyšší míru nezaměstnanosti v eurozóně hned po Řecku, ta přitom dále pokračuje v růstu a trhá jeden nelichotivý rekord za druhým (během posledního měsíce přišlo o práci dalších 100 tisíc lidí).

Není to jen případ Španělska. Jádrové země unie, jako jsou Francie a Nizozemsko, se rovněž potýkají se zhoršující se situací na pracovním trhu a rostoucí nezaměstnaností. Reakcí na to je hromadnější emigrace 16- až 30letých (minulý rok jich odešlo asi 260 tisíc). "Odliv mozků" znemožňuje dlouhodobější oživení španělské ekonomiky.

Výsledky španělských bank jsou zatím smíšené

Za 1. čtvrtletí již odhalily své výsledky významné španělské banky. Reporty měly několik společných rysů:

• množství problémých úvěrů roste;

• čisté příjmy z úroků jsou nižší;

• mezinárodní diverzifikace aktivit bank se omezuje;

• závislost španělských bank na likviditě ECB značně poklesla.

Podíl špatných úvěrů u Banco Santander vzrostl na 4,76 % z 4,54 % z konce minulého roku a u BBVA (Banco Bilbao Vizcaya Argentaria), druhé největší španělské banky, z 5,1 % na 5,3 %. U problémových bank, jako jsou Bankia a Caixabank, to bylo 13,1 %, respektive 9,4 %. Banky v reakci na tento vývoj musejí navyšovat opravné položky. Caixabank je zdvojnásobila a BBVA rozšířila o 26 %.

Čisté příjmy z úroků jsou mizivé, což odrážejí snižující se marže. Množí se obavy, že by očekávané snížení sazeb ECB mohlo podrýt ziskovost španělských bank. Řada úvěrů (včetně hypoték) má variabilní sazby navázané na 12měsíční Euribor, který klesl téměř o dvě třetiny ve srovnání s loňskem. Výjimkou potvrzující pravidlo je BBVA s 0,8% nárůstem v příjmech z úroků v prvním kvartálu. Santander reportoval 17% pokles čistých příjmů z úroků a Bankia dokonce 39% pokles.

Situace není růžová ani u mezinárodních operací. Banco Santander zaznamenala 22% snížení příjmů z úvěrů v Brazílii (což odpovídá zhruba 500 milionům eur) a 23% pokles ve Spojeném království (zhruba 225 milionů eur).

Situace u španělských retailových a korporátních depozit byla naproti tomu lepší, což možná pomohlo Santanderu a BBVA splatit dříve přijaté půjčky ECB. Santander splatil 31 miliard eur z LTRO a BBVA 22 miliard eur. Závislost španělských bank na likviditě ECB se tak výrazně snížila, na konci čtvrtletí dosahovala 140 miliard eur (oproti maximu 412 miliard eur z loňského srpna).

Horší HDP a větší deficity

Španělská vláda revidovala v minulém týdnu svůj výhled HDP dolů a je patrné, že nedodrží cíl rozpočtového deficitu. Pokud zahrneme rekapitalizaci bank, deficit byl loni 10,6 % (bez rekapitalizace 7,1 %).

Španělsko si u EU nejspíše vyjedná prodloužení úsporných programů o dva roky (špičky EU naznačily, že to zvažují). Část úlev, které Brusel Španělsku udělí, Madrid přesune na regiony. Jejich cíl deficitu by měl být navýšen na 1,2 % z 0,7 %.

Podpora růstu

Vláda oznámila nové iniciativy především na podporu malých a středních podniků a jejich vývozu. Přijít by měla i změna daňových zákonů v reakci na naléhání Evropské komise. Iniciativy jsou vcelku mírné, takže následovala jen malá tržní reakce na jejich oznámení.

Evropská komise bude publikovat nové predikce 3. května a 29. května zreviduje národní rozpočty a ekonomickou politiku a vydá doporučení. Nedávno varovala před přetrvávajícími makroekonomickými nerovnováhami. Přestože finanční podmínky zůstávají zhoršené, nelze s klidným srdcem vyvrátit hypotézu, že očekávané snížení refinanční sazby ECB nadělá ve Španělsku více škody než užitku.

Zdroj: creditwritedowns.com