Úspěch břidlicového plynu v USA inspiruje další země. Mají ale svá specifika a problémy

Těžba zemního plynu v USA dosahuje díky rozvoji břidlicových ložisek stále nových rekordů. USA začaly těžit v mohutném rozsahu plyn z břidlic ve druhé polovině minulého desetiletí díky technologii "frakování", která dostává plyn vázaný v horninách z velkých hloubek. Získaly tím ve stále důležitější energetické surovině soběstačnost a podle loňské prognózy Mezinárodní agentury pro energii v nejbližších letech předstihnou v její těžbě nynější světovou jedničku Rusko.

Levný plyn transformoval celý americký energetický trh, posílil konkurenceschopnost amerického průmyslu a poskytl největší světové ekonomice nový základ pro dlouhodobý růst. Tento měsíc americká vláda schválila druhý exportní terminál, a v podstatě se tak rozhodla umožnit vývoz levného amerického plynu do světa. Cena plynu je díky "břidlicové revoluci" v USA nyní třetinová proti Evropě a zhruba čtvrtinová ve srovnání s Asií.

Británie na čele břidlicové revoluce v Evropě

V Evropě chystá dovoz amerického plynu hlavně Velká Británie, která má také v západní Evropě nejdále nakročeno k využití vlastních zásob tohoto zdroje. Vláda loni definitivně schválila těžbu plynu z břidlic za podmínky přísných kontrol. Podle odhadů těžařské společnosti Cuadrilla Resources, která udělala průzkumné vrty v severozápadní Anglii, jen tamní zásoby plynu dosahují 5,6 bilionu metrů krychlových, což by stačilo Británii na zhruba 60 let současné spotřeby. Kvůli ochraně ptáků ale Cuadrilla musela zahájení těžby odložit na příští rok.

Břidlicové formace se nacházejí na většině britského území a kromě velkých zásob na pevnině se v britských vodách Severního moře podle odhadů expertů může skrývat dalších asi 30 bilionů metrů krychlových břidlicového plynu. To by Británii dostalo na úroveň USA, Číny a Argentiny, které mají ve světě největší známé zásoby tohoto zdroje.

Jako první v Evropě se pustilo do rozsáhlého komerčního průzkumu břidlic Polsko, které se chce zbavit závislosti na ruském plynu. Tamní zásoby jsou ale podle novějších odhadů nižší, než se čekalo, a naděje, které Varšava vkládala do nového zdroje, se zatím nenaplňují. O něco dále se mezitím dostala sousední Ukrajina, která podepsala s koncernem Royal Dutch Shell dosud největší evropskou dohodu o těžbě plynu z břidlic v hodnotě asi deseti miliard dolarů.

Rozvoj břidlicového byznysu pokračuje

V Evropě zahájily přípravy k těžbě nového zdroje dále Rumunsko, Litva a Turecko, po břidlicovém plynu pokukuje už i Německo, které k jeho využití vytváří legislativní podmínky. Zeleným aktivistům se však v řadě zemí Evropy podařilo proti metodě frakování vzbudit odpor značné části veřejnosti tvrzením o ohrožení podzemních vod a dalších problémech. Některé země, jako jsou Francie nebo Česká republika, na tuto metodu uvalily moratorium.

Podle květnové zprávy konzultační agentury A.T. Kearney povedou evropskou těžbu plynu z břidlic Polsko a Ukrajina, kde je k tomu největší politická podpora. Evropa se podle odhadu agentury podílí na světových zásobách břidlicového plynu asi 7 % a jeho evropská těžba by mohla do roku 2035 dosáhnout 58 miliard krychlových metrů ročně. To by bylo přes 12 % celkové spotřeby plynu v EU a asi 45 % celkové evropské těžby bez započtení Norska. Agentura ale upozorňuje, že ve většině evropských zemí nebude těžba kvůli vysokým počátečním nákladům zisková dříve než v roce 2017 nebo 2018.

Po Spojených státech je ve světě co do zásob plynu z břidlic nejnadějnější Čína, která letos rozdala druhou sadu licencí na průzkum a těžbu tohoto zdroje. Státní geologové odhadují vytěžitelné zásoby břidlicového plynu v Číně na 25 bilionů metrů krychlových, což je o něco více, než činí zásoby v USA. Tam se odhadují na 24,4 bilionu kubíků.

Zdroj: ČTK