Zregulovaný růst = nižší růst?
Regulaci určuje vláda. Může jít o její vlastní počin nebo o počin vyplývající z jejích závazků (ano, například Evropská unie). Málo se ale ví o tom, jak tato opatření ovlivňují růst ekonomiky.
Ekonomové se většinou při hodnocení státu soustředí na efektivitu vlády v tom smyslu, jaká je struktura výdajů a daní vlády, jaká by měla být, jakých deficitů dosahuje, jak velký je dluh a jaká je souvislost s ekonomickým růstem. jde o velice aktuální téma, protože zažíváme novou regulatorní vlnu.
Ekonomický růst svázaný pravidly
K tomuto tématu mě zaujal ekonomický výzkum profesora Johna Seatera. Ten zkoumá vliv regulace na ekonomický růst. Výsledky výzkumu vás možná překvapí. Jsou alarmující. Pokud by regulace v USA zůstala na úrovni roku 1949 a nezvyšovala se, tak by ekonomika v průměru rostla o dva procentní body více. Jinými slovy, průměrný růst HDP dosahoval něco málo přes 3 %, ale Seater tvrdí, že bez nové regulace by průměrný růst dosahoval 5 %.
To je obrovský rozdíl, co myslíte? Sílu tohoto rozdílu si člověk uvědomí, až když efekt nasčítá za celou dobu. 2 % ročně za více než půlstoletí udělají takové divy, že člověk má tendenci říci, to není možné, a nevšímat si toho.
Zastánci regulace již jistě bijí na poplach. Budou argumentovat externalitami, které je potřeba internalizovat, riziky, která je potřeba eliminovat, životním prostředím, které je potřeba ochránit, sociálními aspekty, že HDP není jedinou veličinou, kterou bychom měli sledovat. Ano, to jsou argumenty, na které slyšíme, protože znějí logicky, morálně, správně, můžeme se s nimi ztotožnit. Regulátoři však musejí umět vysvětlit, proč máme akceptovat vyšší nezaměstnanost, kterou způsobují. Pokud to neumějí, měli bychom možná raději zregulovat regulátory.
Tento text je rozšířenou verzí sloupku napsaného pro Lidové noviny.
Aktuality
