Slovinské banky? Zatím jen zápalná šňůra další krize
Slovinsko zahájilo likvidaci dvou menších privátních bank. Vedle debat o Fedu, německých voleb a dalších velkých témat tato zářijová událost téměř zapadla. Po nedávných zkušenostech s kyperským bankovním sektorem by se přitom dalo čekat, že zpráva vyvolá větší obavy.
Slovinská ekonomika v roce 2009 klesla o 8 %, aby následně pouze mírně rostla, loni se pak propadla o 2 %, přičemž pokles lze čekat i v následujících minimálně dvou letech. Vzhledem k jejímu stavu a kondici tamního bankovního sektoru se Slovinsko po německých volbách velice pravděpodobně stane důležitým politickým tématem.
Úvěrová bublina splaskla
Země, která byla před krizí dávána za vzor všem novým zemím EU a byla jednou z nejrychleji rostoucích ekonomik, doplatila na svou ekonomickou otevřenost. Růst, jak se ukazuje, byl do značné míry živen úvěrovou bublinou, která si po splasknutí v době finanční krize vybírá daň v podobě vysokého objemu nesplácených úvěrů. Slovinské banky, silně propojené s veřejným sektorem, evidují ve svých knihách problémové úvěry za více než 7 miliard eur a již delší dobu je (minimálně domácí politické reprezentaci) jasné, že se bez výrazné státní pomoci v podobě rekapitalizace neobejdou.
Za tímto účelem byla zřízena obdoba nám známé konsolidační banky, na kterou budou špatné úvěry převedeny. Celý proces však prozatím vázne, když na něm nepanuje ani zcela jednomyslná politická shoda, ani není jasné, jaká částka bude na rekapitalizaci potřeba. Vládní odhady mluví o zhruba 1,3 miliardy eur, agentura Fitch předpokládá téměř 3 miliardy eur (8 % HDP země).
Státní pokladna navíc v době ekonomického poklesu, 13% nezaměstnanosti, těžko dosažitelných nových úvěrů a poklesu investic (za posledních pět let kumulativně téměř o 60 %), které by dávaly do budoucna naději na větší prosperitu, není zrovna v nejlepší kondici. Do záchrany dvou menších bank může stát nalít více než 1 miliardu eur. Sice jen v důsledku nadstandardních garancí, které pokrývají 100 % vkladů bez omezení částky, aby se zabránilo spekulacím a šíření paniky u mnohem větších ústavů, je ovšem jasné, že ozdravení celého bankovního sektoru by znamenalo pro státní kasu značné břemeno.
Pomůže ECB, nebo Slovinsko zabojuje samo?
Situace však není zcela kritická. S Evropskou centrální bankou a jejím OMT (Outright Monetary Transactions) programem v zádech nelze čekat výrazné vyostření krize. Slovinští politici prozatím jakoukoli žádost o pomoc vylučují a počítají s tím, že země vše zvládne sama. Tato varianta není nereálná – se solidní úrovní zajištěného financování pro tento a začátek příštího roku, která by umožňovala uvolnění prostředků na rekapitalizaci, by se po započtení nákladů na sanaci bank dostal ukazatel dluhu k HDP na evropsky podprůměrných 70 až 75 %.
Je však pravděpodobné, že ze strany evropských politiků bude vyvíjen tlak, aby se Slovinsko zapojilo do pomoci z Evropského záchranného mechanismu (ESM). Stalo by se tak již šestou zemí, která by zažádala o pomoc. V absolutních číslech by ale ve srovnání s neukázněnými zeměmi "PIGS" a Kyprem šlo o nejmenší částku.
Slovinský bankovní systém je slabý a důvěra v něj omezená. Řekl to v pátek 20. září tamní ministr financí Uroš Čufer. Velkou část špatných úvěrů drží tři největší banky, a to NLB, Nova KBM a Abanka Vipa. Trojice největších bank v minulých měsících uváděla, že bude potřebovat už pro letošní rok celkem jednu miliardu eur.
