Energetika v roce 2050 aneb Co si vzít z letošního Světového energetického kongresu?

Jazz, nebo symfonie?

Velice zajímavým přínosem je studie odhadu vývoje energetického trhu do roku 2050 World Energy Scenarios: Composing energy futures to 2050, na které pracovalo šedesát expertů z třiceti zemí. Report je koncipován na principu dvou scénářů nazvaných Jazz a Symfonie, v závislosti na schopnosti zemí dostát závazkům definovaným na Konferenci OSN o změnách klimatu v katarském v roce 2012 (The Doha Climate Gateway).

Podle scénáře Jazz se má výroba primární energie zvýšit do roku 2050 o 61 %, zatímco u scénáře Symfonie je odhad 27 %. Podíl obnovitelných zdrojů na celkovém globálním energetickém mixu má zaznamenat největší nárůst a dosáhnout podílu 20 % u Jazz, respektive 30 % u Symfonie. Oba scénáře však předpokládají, že fosilní paliva zůstanou dominantním zdrojem (77 % u Jazzu a 59 % u Symfonie).

Využití paliv v dopravě se podle Jazz do roku 2050 zdvojnásobí, většina bude z konvenčních zdrojů a postupně stále více ze zemního plynu. Podle Symfonie bude nárůst v dopravním průmyslu jen 20%, největší podíl na tomto růstu by měla mít bioaliva a elektřina.

Extrémní nárůst využití solární energie

WEC predikuje do roku 2050 využití solárních zdrojů k výrobě energie až 225krát vyšší oproti stavu z roku 2010. V současné době solární energie představuje něco přes 34 TWh/rok, ale může být v intervalu 2 980 až 7 740 TWh během následujících čtyř dekád. To předpokládá zhruba 2,9 bilionu až 9,6 bilionu USD investic do solárních zdrojů, největší podíl mezi obnovitelnými zdroji energie.

Ruku v ruce s ekonomickým rozvojem ve světě bude nutno investovat do produkce elektřiny – podle scénáře Jazz 19 bilionů USD a podle scénáře Symfonie 25 bilionů USD. Většina těchto investic má směřovat do obnovitelných zdrojů energie sluneční, větrné a vodní. Navyšování podílu obnovitelných energetických zdrojů relativně koresponduje se závěry pařížské Mezinárodní energetické agentury (IEA).

IEA ve svém střednědobém výhledu na trh s obnovitelnými zdroji energie odhaduje nárůst podílu těchto zdrojů na více než čtvrtinu už do roku 2018. Podíl výroby ze solárních, větrných, geotermálních a bioelektráren má vzrůst na 8 % ze 4 % v roce 2011 a ze 2 % v roce 2006. I když se obnovitelné zdroje stávají nákladově konkurenceschopnými, stále potřebují zavedení dlouhodobých politik jednotlivých zemí, které by měly zabezpečovat spolehlivý a odhadnutelný trh a regulatorní prostředí v souladu s cíli celé společnosti.

Dostupnější energie

Oba scénáře počítají s podstatným nárůstem energetické dostupnosti. Ani tak to nebude stačit k plnému pokrytí světové populace, do roku 2030 bude ve světě 730 až 880 milionů lidí bez přístupu k elektřině, převážně v subsaharské Africe. Toto nepříjemné číslo se může do roku 2050 podle studie snížit na 319 milionů. Největší podíl spotřeby energie má připadat na Asii (podle Jazz 48 %, podle Symfonie 45 %).

Co se týče omezení emisí, podle scénáře Symfonie do roku 2050 budou u oxidu uhličitého činit 490 až 535 částic na milion (ppm) a podle Jazz 590 až 710 ppm. Oba tyto odhadované intervaly hodnot emisí jsou nad cílovanou hodnotou 450 ppm. Značná redukce je možná podle Symfonie od roku 2020.

Závěrem se pojďme podívat na jeden z hot zdrojů energie. Jde o vývoj ceny zemního plynu na divizi NYMEX chicagské burzy CME Group (kontinuální kontrakt, týdenní data).