USA: Maloobchodní tržby táhnou staří a bohatí
Výdaje domácností jsou velevýznamnou složkou hospodářské aktivity v USA. Tvoří dominantní část tamního HDP (přibližně 70 %). Podle posledních dat se maloobchodní tržby meziročně zvedly o cca 14 %, zatímco meziměsíční trend se otočil, tržby klesly napříč všemi segmenty o 1,2 % na 362,5 mld. USD.
Při pohledu na stav trhu práce však nelze říci, že se situace zlepšuje – roste dlouhodobá nezaměstnanost, tvorba nových pracovních míst je stále podprůměrná. Vyvstává tedy otázka - kdo stojí v pozadí rostoucích spotřebitelských výdajů? Podle průzkumu Gallup jsou to vysoko příjmové skupiny obyvatelstva a lidé nad 65 let.
Průzkum společnosti Gallup probíhá tak, že se nejdříve vybere reprezentativní vzorek korespondentů, přičemž každý je dotázán na objem a strukturu svých spotřebních výdajů. V rámci tohoto průzkumu se ale nezapočítají výdaje na nákup motorových vozidel, nemovitostí či běžně měsíční výdaje spojené s bydlením. Čísla nejsou očištěna o inflaci a mohou být pochopitelně individuálně zkreslená (respondenti mohou zakrývat pravdu). I tak však tento výzkum poskytuje zajímavé výstupy. Jaké jsou?
Největší dynamika a pochopitelně i nejvyšší objem je u vysoko příjmové skupiny obyvatelstva, kde průměrné denní výdaje stouply meziročně o 33 % na 145 USD. Zároveň jde o nejvyšší hodnotu od prosince 2008. Kde hledat důvody růstu v této příjmové skupině? Napadají mě asi dva hlavní důvody - do médií se hlásí konec recese, nástup oživení a to zvyšuje apetit k nákupům. Druhým důvodem může být fakt, že tito lidé jsou již "unaveni" z mnoha měsíčního útlumu svých výdajů.
Jiná situace je u středně a nízko příjmové skupiny, která dlouhodobě stagnuje na úrovni 59 USD. Detaily jsou názorně patrné na grafu níže.
Největšími relativními "skokany" jsou však lidé nad 65 let. Zde nárůst spotřeby pravděpodobně souvisí s tím, co tato skupina kupuje, a také s cenovým vývojem. Jejich výdaje jsou totiž disproporční a velká část putuje do zdravotního zboží a služeb, kde cenová hladina roste každým rokem mnohem více, než je míra inflace. Nelze zapomenout ani na to, že tato část populace je mnohem více citlivá na cenový vývoj naakumulovaných aktiv během jejich produktivního věku, tj. jde o jejich úspory v akciích a dluhopisech. Je tedy možné, že zde existuje citlivost na jejich cenový vývoj. S tím, jak roste hodnota jejich úspor, se zvyšuje pocit vnitřního bezpečí a ochota k vyššímu utrácení.
Nebo jsou tu ještě další důvody? Co vás napadá?
