Takto končí velká impéria

1. Instituce slouží sama sobě

Systém ztrácí původní smysl "sloužit lidu" a začíná sloužit jen sám sobě. K této erozi dochází postupně, takže ji mnozí účastníci systému nezpozorují.

2. "Každý krade, tak proč ne já?"

V rámci systému je zkorumpovaný každý. Všichni se snaží nakrást co nejvíce při co nejmenší zodpovědnosti. Tomu, kdo tak nečiní, hrozí, že bude vyhoštěn jako potenciálně nebezpečný nezkorumpovaný insider.

3. Lídři–sociopaté

Lidé v čele nejsou kompetentní, ani to nejsou přirození lídři. Mají ale dar balamutit ostatní, že instituce fungují správně, i když v reálu nefungují. Dobrým příkladem je pozdní římská říše, kdy měly impérium chránit celé legie vojáků v plné zbroji (odpovídaly tomu i výplatní pásky), ale legie existovaly jen na papíře. Peníze shrábli zkorumpovaní úředníci. Takovéto instituce odměňují úředníky-spoluherce na vrcholných pozicích v korupční hře, protože právě oni maskují vnitřní hnilobu šťastným příběhem.

4. Stop inovacím

Status quo se podporuje a konzervuje. Inovace se trestají. Jsou zpravidla spojeny s riziky a ti, co si hrají na vlastním písečku, nemají zájem riskovat v zájmu zlepšení propadající se produkce a nefunkčního systému. Možné reformy a inovace, které jediné by instituci ještě mohly zachránit, jsou smetávány ze stolu.

5. Zhoršující se neefektivnost

Spolu s růstem neefektivnosti systému a takzvaných nákladů mrtvé váhy se zvyšuje i odolnost impéria vůči novým technologiím a procesům. Ti, co začátkem 20. století nainvestovali ohromné sumy do výroby parních lokomotiv, odmítali inovace spojené s rozvojem dieselových a elektrických lokomotiv, které byly mnohem efektivnější než ty staré parní. Kvůli tomu, že výrobci parních lokomotiv lpěli na starých způsobech, museli nakonec z byznysu odejít úplně.

6. "Co jednou fungovalo, bude fungovat nadále"

Instituce se kvůli strachu z rizika a pro nedostatek fantazie uchyluje k opakování stále stejných procesů z minulosti. Chybí zpětná vazba z reálného světa a vedení je lapeno v pasti iluzí. Současný Fed je excelentní příklad.

7. Zhoršování výkonu

Ztráta zodpovědnosti, klesající efektivnost a vytrácející se smysl instituce vedou k systematicky se zhoršujícím výnosům. Každý krachující subsystém potřebuje pro udržení svého provozu stále více peněz. Neefektivita, korupce a nekompetence stlačují výnosy, a zároveň dramaticky navyšují náklady.

8. Nekompetentnost je odměňována, kompetentnost trestána

Do vrcholných funkcí jsou dosazováni "kamarádíčci" a spoluherci. Odměňuje se loajalita a schopnost maskovat rozklad systému vhodnou prezentací před veřejností a pro veřejnost. Služba společným zájmům jde stranou, oceňována je poslušnost nekompetentním lídrům. Kompetentní lidé jsou trestáni, protože ohrožují vládu, která slouží jen sobě.

9. Křehkost

Produkce se snižuje, náklady rostou a nůžky se zavírají. Příkladem ze současnosti jsou ropné ekonomiky, které si své obyvatele koupily petrobohatstvím. Obyvatelé požadují stále větší benefity, což znamená neustálý růst příjmů, a tedy nutnost stále dražší ropy. Když cena klesne, přestávají být tyto režimy schopny financovat svůj blahobyt. Následuje sociální revolta a krach systému.

10. Těžkopádnost systému

Výnosy z rozsahu fungují jen do určitého okamžiku. Vysoké náklady na udržení přebujelé byrokracie se stávají neúnosnou zátěží.

11. Neefektivní bezpečnostní opatření

Pro ochranu korupčního jádra jsou zapotřebí rozsáhlá bezpečnostní opatření. Periferie systému ale zůstává potenciálně nechráněna. Legie duchů spolu s hrstkou dobrých herců v čele instituce dokáží dlouho vytvářet iluzi stability a síly.

12. Chybí zpětná vazba

Zpětná vazba od těch, kteří byli zaúkolováni prací pro impérium, je ignorována. Elity a jejich zájmy dominují rozhodování. Kvůli přehlížení zpětné vazby z reálného světa jsou všechna rozhodnutí nerozumná.

Zdroj: Charles Hugh Smith