Euro za 30 korun? Pokud by ČNB chtěla ještě více oslabit korunu, nebude to kosmetická úprava

Aktuální stav ekonomiky ani její výhled tomu nyní nenahrávají. Zaprvé, inflace je sice na nule, ale její struktura je fundamentálně jiná než před rokem. ČNB neumí sazbami nebo intervencemi moc bojovat s cenami potravin a ropy, daněmi či regulátory, a proto ji primárně zajímá takzvaná jádrová inflace. Ta byla záporná od července 2009. Záporné znaménko jsme mohli vidět ještě v březnu letošního roku. Nicméně od té doby se dostala do kladných čísel a aktuálně roste o 0,7% meziročně. Mimochodem, přesně jak ČNB loni očekávala.

Takže ta část inflace, o které si ČNB myslí, že může a měla by ovlivňovat svou měnovou politikou, akceleruje. Celkovou inflaci stahují k nule ceny elektřiny, respektive absence růstu regulovaných cen, a ceny potravin.

Zadruhé, akcelerace jádrové inflace má dva viníky – intervence a oslabení koruny z loňského roku. To zvýšilo inflaci především v prvních měsících po intervencích, a nakoplo oživení domácí ekonomiky, které jde ruku v ruce s růstem optimismu jak domácností, tak podniků.

Zatřetí, změnu v ekonomice lze cítit i ze strany odborů. Ty vystrkují růžky a už se nechaly slyšet, že růst mezd musí být alespoň 3,5%, jinak "jdou do ulic". Nejde o to, o kolik přesně vzrostou mzdy v příštím roce, ale o to, že porostou rychleji než v minulých letech, a podpoří tedy příjmovou stranu domácnosti. Vyjednávací síla se opět vyrovnává, protože průmysl roste, mzdy porostou ve státní správě, nezaměstnanost začíná klesat a podniky začínají mluvit o potřebě zvyšovat zaměstnanost.

ČNB tak vidí oživení ekonomiky, které je taženo už i domácí poptávkou, urychlující "tu pravou" inflaci a lepší výhled trhu práce. Jediným důvodem nulové inflace jsou ceny potravin a regulované ceny. Bojovat proti úrodě a regulátorům oslabením koruny není to pravé ořechové pro měnovou politiku.

Hrozba deflace

Nečekáme, že ČNB přistoupí k dalšímu oslabení koruny. V hlavním scénáři očekáváme, že ČNB bude spíše oddalovat začátek konce intervencí. Ten podle nás začne až nejdříve ve druhé polovině příštího roku. A následovat bude řízené posilování koruny, asi dalších pár měsíců, než koruna bude moci opět volně plovat.

Ze strany ČNB slyšíme podobnou rétoriku. Guvernér Singer již minulý týden řekl, že aktuální inflace pod prognózou banky neimplikuje zvýšení hlídané hranice EUR/CZK, ale oddálení konce intervencí. To ČNB potvrdila i ve čtvrtek po svém zasedání, kdy bylo uvedeno, že režim intervencí vydrží až do roku 2016.

Co by se muselo stát, aby se hlídaná úroveň kurzu posunula na slabší úrovně? Podle našeho názoru by ČNB šla do dalšího oslabení koruny jen v případě, že by se inflace po několik měsíců pohybovala v záporných hodnotách. To ale nečekáme, inflace začne pomaloučku stoupat, na konci roku čekáme zhruba +1,6 % meziročně. Ale připusťme, že deflační tlaky v eurozóně vzrostou, (a/nebo) dojde ke snížení geopolitických rizik a k poklesu cen ropy a inflace bude několik měsíců záporná. V takovém případě by ČNB mohla přistoupit k oslabení koruny. Obava z deflačních očekávání, kterou je každá centrální banka nasáklá, by bankovní radu donutila jednat. I kdyby šlo o deflaci způsobenou cenami jídla, benzínu či dovezenou deflací.

Ale pozor, v takovém případě bych nečekal nějakou kosmetickou úpravu na 28 EUR/CZK, ale spíše razantní reakci. Už jen proto, že ČNB bude chtít deflační hrozbu eliminovat a že kurz není vhodný pro nějaké jemné ladění. Proto bych očekával posun hranice na 29 až 30 EUR/CZK. To ale není na pořadu dne, inflace by musela být záporná několik měsíců. Aktuální obavy, že ČNB ve světle nulové inflace oslabí korunu, tedy vidíme jako neopodstatněné. Vyloučit, že dojde k oslabení koruny, nemůžeme, ale jak sama ČNB říká, musela by dostat "podstatně závažnější" důvod.