O co hraje Skotsko v referendu
Poprvé za 300 let by mohla být Velká Británie (myšlen je největší britský ostrov) rozdělena na dva státy. Skotský premiér Alex Salmond tak možná konečně dosáhne toho, o co ve své 32leté politické kariéře usiloval.
Salmond chce osamostatnit Skotsko při zachování všech benefitů, kterých si země užívá jako součást Spojeného království. Je to spíše Salmondova fantazie. Reálným výsledkem oddělení Skotska totiž může být to, že nezávislé bude jen podle jména, ale v praxi se bude muset v mnohém spoléhat na svého jižního souseda.
Premiér má zálibu v dostizích a sázkách. Tentokrát přišel s několikanásobnou výzvou. Aby ji vyhrál a dovedl Skotsko k nezávislosti a prosperitě, potřebuje uspět ve 4 vysoce rizikových dílčích sázkách. Největším rizikem pro Skoty může být skutečnost, že se octnou v situaci slabého státu závislého na Británii, která s nimi nebude chtít mít nic společného.
Nad skotským referendem visí čtyři otazníky:
1. Přesvědčí Salmond většinu skotských voličů, aby hlasovali pro nezávislost?
Kampaň za nezávislost dokázala donedávna nemyslitelné - síly příznivců odtržení Skotska se prakticky vyrovnaly podílu těch, kdo jsou pro setrvání ve Spojeném království. V tomto ohledu má tedy Salmond velkou šanci. Často se ale stává, že volby dopadnou jinak, než jak naznačují průzkumy (například nepředpověděly, že Salmondova strana SNP získá ve skotském parlamentu v roce 2011 většinu).
Salmond vybudoval mediální mašinérii, která haní jeho oponenty. Naproti tomu odvetná kampaň proti nezávislosti "No Thanks" nemá k dispozici vládní zdroje. Lídrem je Alistair Darling, labouristický politik, který byl britským ministrem financí během finanční krize v roce 2008.
2. Udrží si nezávislé Skotsko britskou libru?
Představa, že se Skotsko odtrhne, ale přitom mu zůstane britská měna, je poněkud bizarní. Nezávislé země, které využívají měnu jiného státu, jako například Salvador, selhávají ekonomicky.
Britská vláda tvrdí, že nebude sdílet libru s nezávislým Skotskem. Tomu věří i skotská opozice. Salmondova odpověď je, že blafují. Tvrdí, že Skotsko má libru a nenechá si ji vzít. Ve skutečnosti si však jen připravuje cestu pro uvedení skotské měny. Využívání britské libry je, jak sám prohlašuje, "přechodné". Vzhledem k tomu, že bojuje o nezávislost Skotska už přes 30 let, má pečlivě nastudovány případy ostatních osamostatněných států. Emise vlastní měny umožňuje autonomní monetární politiku a snazší řízení státních financí.
Salmond má silné argumenty pro uvedení skotské měny. V březnu 2014 prohlásil, že Londýn je černou dírou ekonomiky, která "jen vysává zdroje, lidi a energii". Skotsko má 7,7% podíl na britské ekonomice, zatímco Londýn přes 22,4 % (Anglie jako celek představuje 84,8 %). Salmond má pravdu v tom, že Londýn se závratnými cenami realit a vysokými platy má větší vliv na úrokové sazby a měnový kurz než Skotsko. Proč by pak mělo chtít Skotsko využívat měnu "černé díry"?
3. Opustí Skotsko Spojené království, ale zůstane v Evropské unii?
Mnoho evropských politiků navrhovalo, že se Skotsko musí připojit k Evropské unii, když se oddělí od Británie. Žádný evropský stát nechce nebezpečný precedent, který by mohl vést k rozpadu dalších států. Salmond opět říká, že jen blafují.
Problém je v tom, že postoj k EU se u nacionalistů často mění. Salmond zapomíná, že v roce 1975 Skotská národní strana (SNP) bojovala za vynětí Spojeného království z předchůdce EU, Evropského hospodářského společenství. SNP soustavně tvrdila, že britská vláda v Londýně ignoruje skotskou vůli a potřebu nezávislosti.
Skotsko se může stát členem EU za podmínek, které si vyjednala britská vláda. Druhá možnost je, že bude muset nejprve opustit EU, aby si vyjednalo své vlastní podmínky. To může být ale obtížné, soudě podle některých výroků Jeana-Clauda Junckera. To by znamenalo pro vládu Spojeného království silnou pozici při vyjednáváních o libře a vojenských silách ve Skotsku.
4. Může se Skotsko odtrhnout od Británie, ale přitom zůstat v NATO?
Skotsko chce zůstat v NATO za speciálních podmínek. Ve skotské nacionalistické rétorice jde o "přeměnu člena NATO z pouhé součásti Spojeného království na nezávislého člena aliance". SNP byla proti členství v NATO do roku 2012, nyní připouští členství za dvou podmínek. První je, že jaderné zbraně opustí zemi (britské jaderné ponorky a další zbraně jsou umístěny na území Skotska). Druhou podmínkou je, že nezávislé Skotsko se bude účastnit pouze akcií pod hlavičkou OSN.
Ať už bude členem NATO, nebo se stane neutrálním státem (pravděpodobnější výsledek v případě odtržení), nezávislé Skotsko bude mít obranu tak slabou, že bude v tomto ohledu závislé na Británii. Nacionalisté tvrdí, že skotská armáda bude sice malá, ale schopná, jako je tomu u severských členů NATO. Musela by ale vniknout vydělením čísti sil britské armády, což vyžaduje dohodu ohledně rozdělení britského majetku a závazků. A to je nepravděpodobné vzhledem k odsunu britských jaderných ponorek.
Nacionalistické plány na obranu také přehlížejí skutečnost, že severské státy, které se cítí ohroženy zejména ze strany Ruska, se v mnoha aspektech spoléhají na americké a další spojence NATO a využívají ochrany amerických, britských a francouzských jaderných ponorek.
Credit Suisse varuje před finančními turbulencemi v případě vyhlášení nezávislosti
Banka poukazuje na neproporčně velký bankovní sektor Skotska, kde mohou v souvislosti s nejistotou ohledně měny a s přelivy kapitálových toků vznikat nerovnováhy. Credit Suisse očekává, že velké banky Skotsko opustí. Tyto záměry potvrdily již některé z bank se sídlem ve Skotsku, konkrétně Royal Bank of Scotland a Lloyds Banking Group.
Následující graf zobrazuje jakou zpětnou vazbu rostoucích rizik a nákladů mohou tlaky způsobit ve finančním a veřejném sektoru.
Zdroj: Credit Suisse, BBC, Business Insider
