Skotské referendum jako zajímavá příležitost ke spekulaci: Librou zahýbe, ať dopadne jakkoli

Podle posledních průzkumů budou výsledky skotského referenda velmi těsné. Většina předpovídá zachování statu quo, ale například jen o dva procentní body. Jaký je v tuto chvíli váš základní scénář?

Stále počítáme s tím, že Skotové řeknou "ne", což by znamenalo, že Spojené království zůstane takové, jaké ho známe poslední zhruba tři stovky let. Nicméně určitě nelze podceňovat to, že se před pár dny objevil průzkum, podle kterého jsou zastánci "ano", tedy zastánci nezávislosti, ve vedení. To vedlo k výprodeji britské libry. Zároveň se objevily obavy o budoucnost některých britských firem. Od té doby se situace trochu uklidnila, další průzkumy až na jednu výjimku potvrdily těsné vedení těch, kteří se nechtějí osamostatnit. I tak je to stále zhruba půl na půl, budeme si tedy muset počkat na výsledky čtvrtečního hlasování.

Řekněme, že Skotové nakonec řeknou "ne" nezávislosti. Očekáváte nějakou výraznější reakci trhu, nebo se vzhledem k tomu, že většina analytiků čeká právě tento výsledek, nic moc nestane?

Na trhu to určitě pocítíme. I když se totiž čeká "ne", trh stále do cen započítává poměrně významnou pravděpodobnost, že by to nakonec mohlo dopadnout opačně. Výsledky průzkumů jsou velice těsné, libra vůči dolaru proto během posledních zhruba dvou týdnů propadla z úrovně 1,71 na 1,61 GBP/USD. V poslední době je na trhu patrná nervozita, která způsobila výraznější pohyby. Podle nás si tak v případě, že nakonec Skotové řeknou "ne", libra připíše nějaká dvě, tři procenta. Pokud by se Skotové rozhodli pro nezávislost, mohla by se libra propadnout až na 1,50 GBP/USD.

Co dalšího by se stalo, kdyby Skotové chtěli odchod ze Spojeného království? Co by to znamenalo pro obě ekonomiky?

Reakce trhu by byla hodně negativní. Libra by se určitě dostala pod výrazný tlak, stejně tak by zřejmě vzrostly výnosy dluhopisů. Nejspíše by se totiž objevily obavy o další směřování britské ekonomiky. Dosud bylo její ozdravení vcelku robustní, důvěra byla silná a výhled dobrý. To by mohlo skotské "ano" změnit, s ním by přišlo hodně nejistoty. Není totiž jasné, co by se dělo pak. Neexistuje žádná dohoda o tom, jak by se v klíčových oblastech postupovalo. Nevíme ani to, zda by si Skotsko ponechalo libru, nevíme, co by se stalo se zásobami ropy a plynu, a ani to, jak by se Britové a Skotové podělili o vládní dluh.

Jinými slovy, klíčové otázky determinující další vývoj ekonomiky by v případě skotského "ano" mohly až do března 2016, kdy se čeká případné rozdělení země, zůstat nezodpovězeny.

Přesně tak. A z toho plynoucí nejistota by z pohledu dalšího hospodářského růstu mohla být velmi škodlivá. Dohadování o tom, jak věci řešit, může trvat až osmnáct měsíců, což je špatné. Představte si, že jste majitel firmy – budete investovat, když nevíte, jakou měnou se bude na daném území platit, a když nevíte, jaká bude úroková politika? Pro byznys a ekonomiku by proto bylo skotské "ano" špatnou zprávou.

Dá se kvantifikovat, jak výrazně by se skotská nezávislost na britské ekonomice podepsala, a to jak během oněch osmnácti měsíců nejistoty, tak po definitivním odtržení Skotska?

To nyní nevíme, což na trhu působí zmíněnou nervozitu. Nevíme například, jak by zareagovaly firmy a domácnosti v Británii. Může se stát, že skotské "ano" spustí domino efekt, že nastartuje významné změny. Pokud Skotsko opustí Spojené království, zvyšuje se pravděpodobnost, že Británie odejde z Evropské unie. Angličané jsou totiž v porovnání se Skoty v průměru mnohem výrazněji antievropští. A pokud by narostla hrozba, že Británie během několika let vystoupí z EU, byl by to problém. V tom případě by si totiž nejspíše hodně firem rozmyslelo investice v zemi a rozhodlo se pro kontinentální Evropu. Ta by v tu chvíli byla pro pokrytí trhů EU lepší základnou než Británie, která by stála mimo EU. To by byl pro britskou ekonomiku problém.

Lze říci, že ve čtvrtek půjde také o evropské ozdravení?

Určitě, už proto, že se jistě objeví obavy z toho, že by se případné skotské "ano" mohlo stát inspirací pro další evropské regiony. Například v Katalánsku se chystá neoficiální plebiscit, jehož cílem je zjistit, jak si tamní obyvatelé představují budoucnost této části Španělska. Pokud se ukáže, že Katalánci chtějí nezávislost, může to dýchavičnou španělskou ekonomiku výrazně poškodit. Navíc i v tomto případě platí, že by tato kostka pomyslného domina mohla dát do pohybu další. V posledních několika letech se Evropa celkem úspěšně soustředila na to, jak si být blíže, jak společnými silami překonat krizi. Snahy jednotlivých regionů o nezávislost tento proces mohou nabourat.