Německé výnosy: To je rally! Dlouho ale nevydrží

Jedno vysvětlení je takové, že se děje podobná věc jako v USA, kdy také před začátkem kvantitativního uvolňování výnosy klesaly, ale po jeho odstartování měly tendenci růst. Tedy vysvětlení "bylo to tak už jednou, teď se to opakuje".

Druhé vysvětlení poukazuje na množící se doporučení různých známých osobností z finančních trhů na prodej dluhopisů, protože na trhu s nimi (dluhopisy, ne osobnostmi ani doporučeními, i když těch je také jako hub po dešti) je bublina.

Anebo se na to lze dívat tak, že výnosy spíše dohánějí optimismus, který byl příznačný pro eurozónu v prvním čtvrtletí. Makrodata byla citelně lepší, než odhadoval trh, který podcenil pozitivní dopady nízkých cen ropy. S pozitivními překvapeními jde tradičně ruku v ruce i růst výnosů (i když posledních pár dnů byla data z měnové unie horší). Během prvního čtvrtletí se ovšem děl pravý opak, výnosy tedy klesaly. Takže teď by šlo jen o nápravu stavu věcí.

Ale jak už to tak bývá, když trh něco překvapuje pozitivně, tak se prognózy přehodnotí výše, a to příliš. Takže se připravme na negativní část tohoto mini cyklu, kdy bude opět výnosy (nejen) německých dluhopisů tlačit dolů ECB a její odkupy.

Mimochodem, v dubnu centrální banky v eurozóně odkoupily aktiva za dalších 60 miliard EUR. Oproti březnu se nezměnila struktura, ABS za 1,2 miliardy je stále velice málo, protože právě ABS mohou mít největší dopad na schopnost bank úvěrovat. 11,5 miliardy EUR přibylo do bilance ECB ve formě krytých dluhopisů. Zbytek (47,7 miliardy EUR) připadl na státní dluhopisy a dluhopisy nadnárodních institucí. Zajímavé je, že se změnila průměrná maturita nakupovaných dluhopisů. Zatímco v březnu byla průměrná doba do splatnosti státních dluhopisů 8,6 roku, v dubnu poklesla na 8,3 roku. Nejvíce (téměř o dva roky) poklesla v případě Španělska.