Burzovní kalendář (13. 7. - 17. 7. 2015)

Ohlédnutí

Řecko v uplynulém týdnu požádalo o půjčku od Evropského stabilizačního mechanismu (ESM), přičemž jako podklady pro jednání silně zadlužená země předložila návrhy reforem, které se téměř shodovaly s původními požadavky věřitelů, které byly odmítnuty v referendu 5. července. Ke konci týdne panoval na trzích mírný optimismus z toho, že se Řecko alespoň přiblížilo k jednacímu stolu a snaží se vyhnout odchodu z eurozóny.

Víkend ale optimismus hodně zkrotil, když se ministři financí členských zemí eurozóny nedokázali na sobotním summitu shodnout na dalším postupu. Reprezentanty tvrdého postoje vůči Řecku jsou zejména Německo a Finsko, naopak snahu vyjít Aténám vstříc projevují jižní státy unie, zejména Francie. Představitelé Řecka dokonce hovoří o tom, že snahou Německa je jihoevropskou zemi ponížit a srazit na kolena. "Jde tu o to ponížit Řecko nebo svrhnout vládu," prohlásil jeden poslanec řecké vládní strany SYRIZA.

Neúspěch sobotního summitu takzvané euroskupiny přiměl šéfa unijních summitů Evropské unie Donalda Tuska zrušit plánované nedělní setkání celé EU s tím, že se v neděli opět sejdou jen ministři financí zemí platících eurem, kteří podle něj budou jednat tak dlouho, dokud nedospějí k nějakému závěru.

Problémem se na sobotním summitu ministrů financí členských zemí eurozóny ukázala být zejména nedůvěra v odhodlání Řecka převést předložené návrhy do reality vzhledem k tomu, že je před týdnem více než 60 % Řeků v referendu odmítlo. Návrhy Řecka v noci na sobotu schválil pohodlnou většinou s podporou opozice řecký parlament, několik poslanců vládní strany SYRIZA ale pro návrhy ruku nezvedlo, což podle komentátorů zvyšuje nejistotu ohledně budoucnosti řecké vlády. "Jestliže poslanec levicové strany nesouhlasí s politikou vlády, měl by se zachovat podle pravidel, a pokud velmi nesouhlasí, měl by se svého křesla vzdát," prohlásil v reakci na názorovou nejednotnost uvnitř SYRIZY řecký ministr hospodářství Jorgos Statchakis.

Kromě Řecka investoři sledovali také dění na čínských trzích. Akcie na čínských burzách se v týdnu ocitly pod silným tlakem, index Shanghai Composite se ve středu zřítil téměř o šest procent. Čínská komise pro regulaci cenných papírů ve středu uvedla, že zaznamenala výrazný nárůst "iracionálních prodejů" akcií, načež posléze zakázala všem akcionářům s podílem v některé z firem vyšším než pět procent v příštích šesti měsících prodávat akcie. Ve čtvrtek akcie na burze v Šanghaji ožily a téměř šest procent naopak připsaly. V pátek rally pokračovala, když Shanghai Composite dále posílil o 4,5 %.

Shrnutí dění na hlavních finančních trzích

Hlavní americké akciové indexy v pátek stouply v naději na dohodu Řecka s jeho mezinárodními věřiteli. Nákupy na Wall Street podporoval také další silný růst cen čínských akcií. Dow v pátek připsal 1,21 % na 17 760,41 bodu, S&P 500 zpevnil o 1,23 % na 2 076,62 bodu a Nasdaq uzavřel se ziskem 1,53 % na 4 997,70 bodu. Index volatility VIX spadl téměř o 16 % pod 17 bodů a výnos 10letých vládních dluhopisů USA se zvýšil téměř o 8 bazických bodů na 2,4 %. V týdenním horizontu se ale indexy na směru neshodly, Dow za celý týden připsal 0,17 %, zatímco S&P 500 odepsal kosmetických 0,01 % a Nasdaq klesl o 0,23 %.

Evropské akcie si v závěru uplynulého týdne zajistily největší dvoudenní zisk od roku 2011 díky optimismu z možného uzavření brzké dohody mezi Řeckem a jeho mezinárodními věřiteli. V pátek britský FTSE 100 připsal 1,39 %, francouzský CAC 40 posílil o 3,07 % a německý DAX stoupl o 2,9 %. Regionální STOXX Europe 600 zpevnil o více než 2 %, čímž zvýšil týdenní zisk na 1,5 %. FTSE 100 za celý týden připsal 1,36 %, CAC 40 4,31 % a DAX 2,3 %.**

"Trhy je v podstatě spokojené s tím, že řecká vláda přišla s návrhem, který Řekové v nedávném referendu de facto odmítli," řekl Guillermo Hernandez Sampere ze společnosti MPPM EK. "V konečném důsledku strach z grexitu světové trhy zase tolik neovlivnil," dodal.

Optimismus ohledně dohody Řecka s věřiteli byl cítit v závěru týdne i na burze v Praze. Index PX v poslední obchodní seanci týdne posílil o 1,04 % a za čtyři obchodní dny (v pondělí se v Praze kvůli státnímu svátku neobchodovalo) posílil o 0,3 %. Za celý týden nejvíce zdražily akcie uhelné firmy NWR, které jsou podporovány nedávnou zprávou o zájmu investiční skupiny Arca Capital o získání menšinového podílu ve firmě z důvodu snahy o manažerské ovlivnění chodu společnosti. Titul od úterý do pátku připsal 4,4 % na 0,24 Kč. Největší pokles naopak postihl akcie mediální firmy CME, které při absenci kurzotvorných zpráv odepsaly 4,5 % na 49,70 Kč.

Z ekonomických dat investory v uplynulém týdnu zaujaly mimo jiné americký index nákupních manažerů v sektoru služeb od společnosti Markit Economics nebo index nákupních manažerů mimo zpracovatelský sektor od institutu ISM. Ukazatel od Markit Economics se proti červnu nezměnil (58,4 bodu) a ukazatel od ISM mírně stoupl (na 56 bodů z 55,7 bodu).

Dále trhy sledovaly německou průmyslovou výrobu za květen, jež v meziročním srovnání stoupla o 2,1 % po +1,1 % v dubnu, nebo americkou obchodní bilanci za červen, jejíž schodek vzrostl na 41,87 miliardy USD z 40,7 miliardy USD v květnu při očekávání nárůstu na 42,6 miliardy USD.

Ve středu investoři zvažovali zveřejněný zápis z posledního zasedání americké centrální banky, z kterého vyplynulo, že členové měnového výboru Fedu, kteří rozhodují o nastavení měnové politiky, potřebují více známek posílení americké ekonomiky, než začnou zvyšovat úrokové sazby. Ze zápisu také vyplynulo, že FOMC pozorně sleduje vývoj řecké dluhové krize, kterou nebere na lehkou váhu. V pátek nicméně Janet Yellenová nasadila jiný tón, když prohlásila, že by americká centrální banka měla úrokové sazby zvýšit ještě během letošního roku.

Euro k dolaru v pátek posílilo o procento na 1,115 EUR/USD a dolar k japonskému jenu přidal přes 1,1 % na 122,76 USD/JPY. Za celý týden euro k dolaru zpevnilo o 1,34 % a dolar k jenu posílil o 0,7 %.

Světové ceny ropy v pátek navázaly na příznivý čtvrteční vývoj a dál mírně rostly. Výraznějšímu růstu cen černého zlata ale bránila nejistota ohledně dohody světových mocností s Íránem ohledně jeho jaderného programu, která zastínila i naděje na řešení řecké krize a oživení cen čínských akcií. Růst rovněž brzdila poslední prognóza Mezinárodní agentury pro energii.

Cena severomořské ropy Brent vzrostla o tři centy na 58,92 USD za barel a severoamerická lehká ropa WTI zdražila o necelých 40 centů na 53,21 USD za barel. Za celý týden Brent zlevnil zhruba o procento a ropa WTI odepsala kolem tří procent, když se počet aktivních ropných vrtů ve Spojených státech zvýšil druhý týden v řadě, tentokrát o pět na 645.

Zásoby ropy na území Spojených států v uplynulém týdnu stouply podruhé v řadě po předchozích osmi týdnech poklesu. Tentokrát se nicméně zvýšily o pouhých 384 tisíc barelů.

Zlato v pátek zdražilo o více než dva dolary na 1 161,60 USD za trojskou unci a cena stříbra stoupla o 20 centů na 15,60 USD za trojskou unci. V týdenním horizontu zlato zlevnilo o 0,56 % a cena stříbra klesla o 0,8 %.

Výhled

Řecko by investory nemělo nechat chladnými ani v nadcházejícím týdnu. Zrušení nedělního summitu EU dává tušit, že budou jednání o nové finanční pomoci pro Atény složitější, než si představitelé eurozóny původně mysleli. Podle odhadů Evropské komise bude Řecko pro zažehnání dluhové krize potřebovat do července 2018 přibližně 74 miliard eur. Mezinárodní měnový fond sumu odhaduje ještě o čtyři miliardy eur vyšší.

Otázkou také je, jak se zachová Evropská centrální banka, která drží nad vodou řecké banky. List Financial Times v sobotu přišel s informací od nejmenovaného zdroje, že budou řecké banky již v pondělí bez peněz, pokud ECB okamžitě nezvýší objem jejich nouzového financování v rámci programu ELA, který aktuálně činí zhruba 89 miliard eur. Z řeckých bank podle Financial Times denně odtéká až 100 milionů eur, a to navzdory kapitálovým kontrolám, jež výrazně omezují pohyb peněz v zemi i možnost jejich převodu do zahraničí. Že by řecké banky mohly být již v pondělí na suchu, ve čtvrtek v televizi Skai TV naznačila i šéfka řecké bankovní asociace Luka Katseliová. Neuvedla nicméně, co by se stalo, kdyby řeckým finančním ústavům peníze skutečně došly.

Z dalších událostí bude trhy jistě hýbat ještě dění na burzách v Číně, které od poloviny června klesly o 30 %. Zákaz prodeje akcií ze strany subjektů, které v některé z firem drží více než 5% podíl, trhy v závěru uplynulého týdne podpořil, je nicméně otázkou, zda tento efekt nesmažou drobní investoři, kteří do čínských akcií ve velkém investovali vypůjčené peníze.

Investoři se obávají, aby se případné pokračující výprodeje na čínských burzách nepřelily i do dalších regionů a aby neubraly další desetiny až jednotky procentních bodů z tempa růstu čínské ekonomiky. Pozorně proto budou trhy sledovat zprávu o vývoji čínského HDP za druhé čtvrtletí, která vyjde ve středu. V prvních třech měsících roku čínská ekonomika expandovala v meziročním srovnání 7% tempem a v porovnání s předchozím čtvrtletím stoupla o 1,3 %.

Na pražské burze bude důležitým dnem pondělí, kdy vyprší lhůta pro přijetí nabídky odkupu akcií CETIN a O2 C.R. ze strany PPF. Ta nabízí za akcii CETIN 176 Kč a za akcii O2 C.R. 78 Kč. "Očekáváme, že nabídka odkupu akcií CETIN by mohla být úspěšná a PPF by po ní mohla provést vytěsnění minoritních akcionářů. V případě akcií O2 očekáváme, že investoři nabídku nevyužijí, už vzhledem k současné tržní ceně akcie," říká Milan Vaníček, analytik z J&T Banky.

Ve Spojených státech se naplno rozjede výsledková sezóna za druhý kvartál. Hospodářské výsledky budou reportovat mimo jiné Johnson & Johnson, JPMorgan Chase, Wells Fargo, Bank of America, Netflix, Intel, eBay, Goldman Sachs, Citigroup, Google nebo General Electric. Očekávání analytiků jsou pro celou výsledkovou sezónu nastavena na 3% pokles zisku firem zastoupených v indexu S&P 500. Nejvíce by měly klesnout zisky firem z energetického sektoru (kvůli poklesu cen ropy), zvýšit by se naopak měly například zisky společností z finančního odvětví.

Na pražské burze výsledková začne až 23. července, kdy čísla za druhý kvartál představí Unipetrol. Následovat budou 29. července O2 Czech Republic, 5. srpna Komerční banka, 7. srpna Erste Group Bank a 11. srpna ČEZ.

Z ekonomických dat budou v nadcházejícím týdnu nejzajímavější údaje o německé inflaci a amerických maloobchodních tržbách (úterý), čínském HDP (středa) a inflaci v eurozóně (čtvrtek) a Spojených státech (pátek). Kromě dat budou investoři sledovat také výsledky zasedání centrálních bank v Japonsku (středa) a eurozóně (čtvrtek). Z českých makrodat vyjdou v úterý výsledek běžného účtu za květen a v pátek index výrobních cen za červen.

"Graf indexu S&P 500 je nastaven lehce negativně. Index se v týdnu několikrát obchodoval okolo 2 045 bodů, kde nalezl podporu (2 040 až 2 050). Na horní straně je první hladina odporu okolo 2 080 až 2 085 bodů, kde se v týdnu několikrát index také zastavil. Na grafu je patrná série klesajících maxim, 20denní i 50denní klouzavý průměr rovněž klesají, a tak je graf lehce medvědí. Přeprodané podmínky na trhu ale mohou velice rychle vyvolat nákupní signály. Korekce by pro americký trh byla nepochybně vítaným oddechnutím, čeká se na ni přes tři roky, S&P 500 je stále jen zhruba 3 % pod rekordem," okomentoval vývoj nejsledovanějšího akciového indexu editor Investičního webu Andrej Rády.

Výhled pro jednotlivé dny

V noci na pondělí vyjdou v Číně údaje o obchodní bilanci a v Japonsku data o průmyslové výrobě. Odpoledne Spojené státy přidají měsíční zprávu o federálním rozpočtu. Jinak žádná zásadní makrodata nevyjdou. Sledované bude především Řecko, jeho již dva týdny zavřené banky a vývoj politických jednání.

Úterý bude naopak důležitými daty přímo nabité. V Německu, Španělsku, Itálii a Spojeném království vyjdou data o inflaci, k nimž Spojené království přidá index cen domů a index výrobních a maloobchodních cen a Německo výsledek průzkumu institutu ZEW, který ukáže, jak se vyvíjí důvěra analytiků a investorů v největší evropskou ekonomiku. Zpráva posléze vyjde i pro celou eurozónu, která zveřejní ještě údaje o průmyslové výrobě. Ve Spojených státech odpoledne vyjdou indexy dovozních a vývozních cen a údaje o maloobchodních tržbách a podnikových zásobách. Hospodářské výsledky za druhé čtvrtletí zveřejní v USA Johnson & Johnson, JPMorgan Chase, Wells Fargo nebo Yum! Brands.

Také ve středu investory čeká záplava makrodat. Čína vydá zprávu o vývoji hrubého domácího produktu ve druhém čtvrtletí a údaje o maloobchodních tržbách a průmyslové výrobě. V zemi vycházejícího slunce skončí dvoudenní zasedání Bank of Japan, na kterém se bude rozhodovat o nastavení měnové politiky. Ve Francii vyjde inflační statistika, Spojené království zveřejní tříměsíční míru nezaměstnanosti od ILO a údaje o vývoji mezd. V zámoří pak odpoledne budou zveřejněny index podnikatelské nálady newyorského Fedu (Empire State index), průmyslová výroba a index výrobních cen. S projevem navíc vystoupí šéfka pobočky Fedu v Clevelandu Loretta Mesterová, šéf sanfranciského Fedu John Williams a členka Fedu Esther Georgeová a ve Sněmovně reprezentantů bude hovořit o stavu ekonomiky a opatřeních Fedu na podporu amerického hospodářství šéfka americké centrální banky Janet Yellenová. Dále v USA vyjde Béžová kniha a jako každou středu budou zveřejněny také zprávy o žádostech o hypotéku a vývoji zásob ropy. Ekonomická data odpoledne doplní ještě rozhodnutí kanadské centrální banky o nastavení měnové politiky. Výsledky hospodaření za druhý kvartál na trh pošlou například US Bancorp, BlackRock, Bank of America, Kinder Morgan, Netflix, Intel nebo Delta Air Lines.

Ani ve čtvrtek si investoři od dat neodpočinou. Čekají je italská obchodní bilance, zpráva o vývoji spotřebitelských cen v eurozóně, obchodní bilance společenství zemí platících eurem a také rozhodnutí Evropské centrální banky o nastavení měnové politiky, po němž bude následovat tisková konference jejího šéfa Maria Draghiho. Spojené státy odpoledne přidají index aktivity filadelfského Fedu, index trhu s nemovitostmi NAHB a jako každý čtvrtek pravidelné týdenní zprávy o počtu nových a pokračujících žádostí o podporu v nezaměstnanosti a vývoji zásob zemního plynu. Šéfka americké centrální banky Janet Yellenová po středečním vystoupení ve Sněmovně reprezentantů promluví také v Senátu amerického Kongresu a hospodářská čísla za druhé čtvrtletí zveřejní Blackstone Group, KeyCorp, eBay, Philip Morris International, Goldman Sachs, Citigroup, Mattel, Schlumberger nebo Google.

Pátek se ponese ve znamení americké inflační statistiky, kterou doplní projev viceprezidenta americké centrální banky a předsedy podvýboru pro finanční stabilitu Stanleyho Fischera, index spotřebitelské důvěry Michiganské univerzity a zprávy o vydaných stavebních povoleních a zahájené výstavbě. Zpráva o vývoji spotřebitelských cen vyjde také v Kanadě. V ČR bude dopoledne vydán index výrobních cen a eurozóna na trh pošle údaje o stavební výrobě. V rámci výsledkové sezóny za druhé čtvrtletí se hospodářskými čísly pochlubí v Evropě Volvo, Telefonaktiebolaget LM Ericsson nebo Electrolux a v USA Honeywell International či General Electric.

O výhled na další obchodní týden jsme požádali ekonomku Danu Hájkovou z České spořitelny.

Kompletní výhled analytiků z České spořitelny:

Prim by v Evropě nadále mělo hrát Řecko. Další významnou evropskou záležitostí bude zasedání bankovní rady ECB. Změny v měnové politice se čekat nedají, ale důležité bude jak hodnocení stavu a vyhlídek ekonomiky, tak cokoli v souvislosti s Řeckem, protože jeho finanční systém drží jakžtakž nad vodou jen ECB a její nouzová hotovost (ELA).

Z dat bude v eurozóně nejzajímavější německý konjunkturální index ZEW, u kterého se čeká další mírný pokles indikující poněkud horší vyhlídky německé ekonomiky. Finální inflace (EMU a Německo) a průmyslová produkce už by jen měly potvrdit předchozí data.

V USA budou zveřejněny tři důležité údaje. Nejdříve maloobchodní tržby, které se v květnu konečně pořádně rozběhly. Červen by sice měl přinést pomalejší, ale stále solidní růst potvrzující zrychlení ekonomiky. Růst maloobchodních cen by měl zůstat velmi pomalý, vzhledem k vývoji cen ropy a dalších komodit je nyní riziko spíše na straně dalšího zpomalení. To je významné pro Fed, který by potřeboval vidět naopak zrychlující inflaci, aby mohl s klidným svědomím zahájit zvyšování sazeb. Třetím nejvýznamnějším ukazatelem bude průmyslová výroba, u které se po mírném poklesu očekává mírný růst, což by také mělo podpořit vnímání zesílení ekonomiky. V USA bude zveřejněno ještě několik druhořadých růstových ukazatelů (index filadelfského Fedu, počet zahájených staveb domů a stavebních povolení, michiganský index spotřebitelské důvěry). Bude zveřejněna také Béžová kniha Fedu, která poskytne alternativní kvalitativní náhled na ekonomiku.

Ani řecké referendum nedokázalo podstatněji podpořit dolar v páru s eurem. Trh je podle všeho ohledně jeho dalšího posílení skeptický. To vytváří riziko asymetrické reakce na další vývoj kolem Řecka. Pokud země v unii setrvá, může to vést k poměrně silnému tlaku na posílení eura, pokud z ní vypadne, bude tlak na jeh oslabení pouze mírný. Příčinou tohoto vývoje je asi určitá únava investorů z nekonečných problémů kolem Řecka. Za této situace by bylo cokoli, co by ukončilo nejistotu, vítáno. Dolaru by spíše než Řecko mohla pomoci domácí data, pokud by byla dostatečně silná, aby trh přesvědčila, že je zvýšení sazeb opravdu blízko.

Dluhopisový trh v Evropě reflektoval tendenci investorů diskontovat řecké problémy. Německé výnosy se relativně držely a ke konci týdne začaly růst, periferní výnosy citelně klesaly.

Ropa se po prudkém propadu, který mohl souviset s výprodejem akcií v Číně, zotavovala, podobně zlato. U obou je ale větší pravděpodobnost poklesu než růstu.

Tento týden vyjdou za českou ekonomiku data za běžný účet. Ta budou zajímavá z hlediska fundamentálních tlaků na kurz koruny. V regionu vyjdou data za inflaci na Slovensku a v Polsku, v Polsku dále data o průmyslové produkci a maloobchodní tržby.

Poměrně silná data z české ekonomiky přitlačila kurz koruny poměrně blízko hranici 27 korun za euro. Fundamentální tlaky na posílení se odvíjejí od exportní výkonnosti. Pro tento týden očekáváme, že koruna zůstane na posledních silných hodnotách a nelze vyloučit testování hranice, kterou střeží ČNB. Pokud by k tomu došlo, je ČNB podle nás připravena zasáhnout a kurz by oslabila pomocí intervencí na devizovém trhu. Na kurz může mít vliv také vyústění řecké krize, ačkoli výraznější dopady spíše neočekáváme.

U českých výnosů lze očekávat volatilitu podle vnímání rizik aktuální situace ve spojitosti s Řeckem. Pokud by došlo k dohodě, české výnosy by se měly zvyšovat. V opačném případě dojde ke stagnaci českých výnosů a růstu spreadů vůči německým výnosům.