Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání nabízí 93 miliard korun

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání nabízí dotace pro projekty v oblasti regionálního školství, vysokého školství a výzkumu a vývoje. Oproti minulému programovému období se o dotaci z tohoto programu budou ucházet i žadatelé na území hlavního města Prahy.

"V oblasti výzkumu a vývoje budeme poskytovat dotace především výzkumným organizacím, včetně vysokých škol a ústavů Akademie věd ČR. V oblasti vysokého školství dotacemi podpoříme veřejné, státní i soukromé vysoké školy. A v oblasti regionálního školství o dotaci mohou žádat školy a školská zařízení, nestátní neziskové organizace nebo zřizovatelé škol," popisuje hlavní typy příjemců dotací z programu mluvčí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Jitka Ježková.

Podle ní však nelze říci, který z těchto typu žadatelů v následujících letech z programu vyčerpá největší objem peněz. Nejčastějšími žadateli o dotaci budou vysoké školy, výzkumné organizace, mateřské, základní střední, vyšší odborné školy a také nestátní neziskové organizace.

Nejsnazší projekty z hlediska administrativní náročnosti a délky jejich realizace budou projekty realizované formou zjednodušeného vykazování (takzvaných šablon). Tento způsob realizace projektů se nejvíce týká subjektů v regionálním školství, ale využívat by jej měly v některých výzvách i vysoké školy. Naopak nejnáročnějšími budou dlouhodobé infrastrukturní projekty v prioritní ose 1.

Typy projektů

Nejvíce peněz z celkové alokace OP VVV poputuje na projekty zaměřené na rozvoj lidských zdrojů pro vědu, výzkum a inovace a na inkluzivní vzdělávání neboli společné vzdělávání. Důraz u projektů bude kladen na kvalitu výzkumu i výzkumníků a jejich spolupráci s aplikačním sektorem. Takové projekty mohou být realizovány i ve vzniklých výzkumných centrech z minulého programového období.

"V oblasti vysokých škol budeme z operačního programu podporovat větší provázání výuky s praxí, zvyšování otevřenosti vysokých škol a rozvoj strategického řízení vysokých škol. Počítáme i s dotacemi na pořízení potřebných materiálních podmínek k těmto aktivitám," dodává Ježková.

V oblasti regionálního školství mají pak dotace pomoci s plněním priorit vládní Strategie vzdělávací politiky 2020, k nimž patří snížení nerovností ve vzdělávání, což značí podporu škol a žáků se slabšími výsledky a podporu takzvaných marginalizovaných skupin. Důležité budou i projekty kvalitní výuky a učitelů jako jejího klíčového předpokladu. Prioritou je i odpovědné a efektivní řízení celého vzdělávacího systému.

"Určitě je možné říct, že minimum alokace v každé prioritní ose programu půjde na systémové projekty. Prioritní osa 2 je určena především pro čerpání ze strany vysokých škol. V prioritní ose 3 bude maximum alokace dáno na projekty realizované formou zjednodušeného vykazování – tedy šablony pro mateřské, základní, střední a vyšší odborné školy," vysvětluje Ježková, podle jejíhož názoru budou z operačního programu financované intervence zároveň podporovány systémovými změnami, jež zkvalitní celý vzdělávacího systému České republiky.

"Velmi důležitá bude i oblast již zmiňovaného inkluzivního vzdělávání napříč vzdělávacím systémem," říká.

Z pohledu nastavení celého programu jsou však důležité i dotace na výzkumu, pro který dle názoru ministerstva kvalifikovaná pracovní síla představuje klíčový vstupní faktor. Aktuální nastavení OP VVV vyznívá pro ty žadatele o dotace, kteří přijdou s co nejkonkrétněji zaměřenými projekty, jimiž prospějí jasně danému oblasti segmentu vědy, výzkumu, inovací a vzdělávání.

"Navazujeme zde na předchozí programové období a na to, co již bylo podpořeno. To by mělo být i dále rozvíjeno," říká Ježková, která dále uvádí, že oproti předchozímu programovému období bude její úřad, kteří je řídicím orgánem operačního programu, v daleko větší míře omezí míru administrace projektů.

"Běžné bude využívání formy zjednodušeného vykazování, takzvaných šablon, ale i dalších typů zjednodušených forem administrace, které ve svém výsledku přinášejí příjemcům snížení administrativní náročnosti při realizaci projektů," vysvětluje.

Čtyři prioritní osy

OP VVV je oproti svému předchůdci (OPVK) více zaměřen na vysoké školy, modernizaci výzkumné infrastruktury a zařízení a rozvoj výzkumných týmů a jejich kapacity. Rozdělen je do tří prioritních os, čtvrtá je technická pomoc.

Prioritní osa 1, jejíž alokace činí zhruba 27 miliard korun, si klade za cíl posilovat kapacity pro kvalitní výzkum, prioritní osa 2, jejíž alokace přesahuje 23 miliard korun, je soustředěna na rozvoj vysokých škol a lidských zdrojů pro výzkum a vývoj a prioritní osa 3, v níž je více než 24 miliard korun, bude zase podporovat projekty rovného přístupu ke kvalitnímu předškolnímu, primárnímu a sekundárnímu vzdělávání. Prioritní osa 4 – technická asistence, která zajišťuje chod programu, přijde na necelé tři miliardy korun.

Obecně lze říci, že z programu budou dotacemi podpořeny ty projekty, které zlepší rovnost a kvalitu vzdělávání, zvýší kompetence lidí pro trh práce a posílí kapacity pro kvalitní výzkum, jenž by měl mít měřitelný přínos pro společnost.

Projekty podpořené dotacemi z tohoto programu mají významně urychlit strukturální posun České republiky směrem ke znalostní ekonomice, tedy k ekonomice založené na vzdělané pracovní síle, využívaní špičkových technologii, produkci kvalitních výsledků výzkumu a jejich transformaci do inovací a konkurenční výhody českých firem.

Při vyjednávání o nastavení OP VVV byly ze strany Evropské komise nejvíce diskutovány otázky nastavení podpory novým výstavbám a rekonstrukcím vědeckých center a výstavbám a rekonstrukcím objektů pro potřeby vysokých škol.

"Debata se vedla i o realizaci systémových projektů, pojetí inkluzivního vzdělávání a především o problematice sociálního začleňování marginalizovaných skupin do aktivit podporovaných v operačním programu," říká Ježková.

Výzvy OP VVV

V případě Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání je letošní rok ve znamení vyhlášených výzev na projekty systémové a koncepční intervence a na přípravu a realizaci náročných infrastrukturních projektů, jejichž délka realizace přesahuje pět let.

"V dalších letech bude podpora směřována do projektů partnerství a sítí v různých oblastech a do zjednodušených projektů. Zjednodušené projekty budou realizovány například v oblasti regionálního školství, nebo v oblasti výzkumu a vývoje a v oblasti mobilit," říká Ježková.

Minimální a maximální výše podpory u projektů podpořených z OP VVV je dána konkrétní výzvou, kterou Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vypisuje. Výše spoluúčasti je pak dána metodickým pokynem Ministerstva financí "Pravidla spolufinancování evropských strukturálních a investičních fondů v programovém období 2014-2020". Omezení, která jsou ve výzvách uvedena, vyplývají z minimálních limitů, které tento metodický pokyn stanovuje. Dále jsou na jednotlivých výzvách stanoveny limity rozpočtu. Veškeré informace k této otázce jsou vždy uvedeny ve výzvě nebo v její dokumentaci.

Prioritní osy a specifické cíle OP VVV

Prioritní osa 1 - Posilování kapacit pro kvalitní výzkum

Specifický cíl

• 1.1 Posílení excelence ve výzkumu
• 1.2 Zvýšení přínosů výzkumu pro společnost

Prioritní osa 2 - Rozvoj vysokých škol a lidských zdrojů pro výzkum a vývoj

Specifický cíl 1

• 2.1.1 Zvýšení kvality vzdělávání na vysokých školách a jeho relevance pro potřeby trhu práce a společnosti
• 2.1.2 Zvýšení účasti studentů se specifickými potřebami, ze socio-ekonomicky znevýhodněných skupin a z etnických menšin na vysokoškolském vzdělávání, a snížení studijní neúspěšnosti studentů
• 2.1.3 Zkvalitnění podmínek pro celoživotní vzdělávání na vysokých školách
• 2.1.4 Nastavení a rozvoj systému hodnocení a zabezpečení kvality a strategického řízení vysokých škol
• 2.1.5 Zlepšení podmínek pro výuku spojenou s výzkumem a pro rozvoj lidských zdrojů v oblasti výzkumu a vývoje

Specifický cíl 2

• 2.2.1 Zkvalitnění vzdělávací infrastruktury na vysokých školách za účelem zajištění vysoké kvality výuky, zlepšení přístupu znevýhodněných skupin a zvýšení otevřenosti vysokých škol.

Prioritní osa 3 - Rovný přístup ke kvalitnímu předškolnímu, primárnímu a sekundárnímu vzdělávání

Specifický cíl 1

• 3.1.1 Vzdělávání k sociální integraci dětí a žáků

Specifický cíl 2

• 3.2.1 Zvýšení kvality předškolního vzdělávání včetně usnadnění přechodu dětí na ZŠ
• 3.2.2 Zlepšení kvality vzdělávání a výsledků žáků v klíčových kompetencích
• 3.2.3 Rozvoj systému strategického řízení a hodnocení kvality ve vzdělávání
• 3.2.4 Zkvalitnění přípravy budoucích a začínajících pedagogických pracovníků
• 3.2.5 Zvýšení kvality vzdělávání a odborné přípravy včetně posílení jejich relevance pro trh práce

Prioritní osa 4 - Technická pomoc

Rozdělení celkové alokace v OP VVV

Prioritní osa 1 - Posilování kapacit pro kvalitní výzkum

36,34 %

Prioritní osa 2 - Rozvoj vysokých škol a lidských zdrojů pro výzkum a vývoj

27, 67 % (ESF: 12,67 % / ERDF 15 %)

Prioritní osa 3 - Rovný přístup ke kvalitnímu předškolnímu, primárnímu a sekundárnímu vzdělávání

32,49 %

Prioritní osa 4 – Technická pomoc

3,5 %

Zásady OP VVV

1. Posilování výzkumné a inovační infrastruktury a kapacit pro rozvoj vynikající úrovně výzkumu a inovací a podpora odborných středisek, zejména těch, jež jsou předmětem celoevropského zájmu.
2. Zlepšování kvality a účinnosti a přístupu k terciárnímu a rovnocennému vzdělávání, zejména v případě znevýhodněných skupin, aby se zvýšila účast a úrovně dosaženého vzdělání a odborné přípravy pro získání dovedností a do celoživotního učení rozvíjením infrastruktury pro vzdělávání a odbornou přípravu.
3. Boj proti všem formám diskriminace a prosazování rovných příležitostí.
4. Omezování a prevence předčasného ukončování školní docházky a podpora rovného přístupu ke kvalitním programům předškolního rozvoje, k primárnímu a sekundárnímu vzdělávání, možnostem formálního a neformálního vzdělávání, které umožňuje zpětné začlenění do procesu vzdělávání a odborné přípravy.

Zkušenosti s předchůdcem OP VVV

V Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OPVK) byly nejčastějšími žadateli o dotaci základní a střední školy. Nejvíce peněz získaly projekty typu unit costs, zjednodušené čerpání finančních prostředků formou šablon klíčových aktivit. Ve 4 výzvách (21, 34, 56 a 57) byla na projekty tohoto typu souhrnná alokace 7,6 miliardy korun. Nejvíce byla podporována oblast informačních a komunikačních technologií (vzdělávání pedagogů, tvorba digitálních učebních materiálů a vybavování škol pomůckami) a jazykové vzdělávání. Významný objem finančních prostředků si však odnesly i vysoké školy a univerzity. Dotace plynuly na zapojení doktorandů, kteří ukončili postgraduální studium, do výzkumných týmů (3 231 025 880,04 Kč), inovovány byly studijní programy včetně studijních opor (4 098 493 666,66 Kč), podpořena byla i odborná příprava pracovníků takzvaných excelentních center výzkumu a vývoje a spolupráce se zahraničními experty i studijní pobyty v zahraničí. (123 702 228 Kč).

Informace o OP VVV

Informace o Operačním programu Výzkum, vývoj a vzdělávání najdou žadatelé na webových stránkách Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na odkaze: http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy-1/aktualni-informace-op-vvv. Úřad také bude nově od podzimu distribuován a vydáván Newsletter OP VVV. Jsou realizovány semináře pro žadatele k jednotlivým vyhlašovaným výzvám a individuální konzultace k připravovaným projektům v rámci vyhlášených výzev. V případě jakýchkoliv dotazů může zájemce využít též kontaktní emailové adresy opvvv@msmt.cz.

Cíle OP VVV se soustředí na zvýšení kvality vzdělávání, zajištění podmínek pro kvalitní výzkum, propojení vzdělávání a výzkumu s trhem práce a posílení principu rovného přístupu ke vzdělávání. Projekty podpořené z programu by měly dále snižovat riziko neúspěchu mladých lidí ve vzdělání, což bude mít významný vliv na kvalitu jejich života i na jejich šanci uspět na trhu práce. Dalším cílem programu je zlepšení kvality a efektivity vzdělávání a odborné přípravy, spravedlivost, sociální soudržnost a aktivní občanství, zlepšování kreativity a inovativnosti a rozvoj podnikatelských schopností, na všech úrovních vzdělávání a odborné přípravy.

Co je inkluzivní vzdělávání

Inkluzivní škola přijímá všechny děti bez ohledu na jejich sociální situaci, vyznání, rodinnou konstelaci, postižení, rasu, příslušnost k menšině a vzdělává je individuálně podle jejich potřeb. Existence různorodosti je přitom vnímána jako obohacení a přínos.

Inkluzivní vzdělávání má své principy, kterými se liší od vzdělávání dětí se znevýhodněním v běžných školách formou integrace. Předmětem snahy zúčastněných není pouze umístění znevýhodněného dítěte do běžné školy, ale spíše přizpůsobení školy potřebám dítěte. Důraz je kladen na kvalitu vzdělávání a zdůrazňuje prospěch pro obě strany.

Inkluzivní vzdělávání neboli společné vzdělávání, je založeno na přesvědčení, že všichni žáci mají právo být vzděláváni ve skupinách se svými vrstevníky a mohou mít anebo mají prospěch se vzděláváním ve školách v místě bydliště. Učitelé, rodiče i další zainteresovaní, spolupracují a mají k dispozici dostatečné a odpovídající zdroje, které zohledňují potřeby začleněného žáka.