Záporné sazby a vaše úspory aneb O hotovosti a Velkém bratrovi
Finanční krize změnila pohled na ekonomiku. To, co bylo ještě před několika lety považováno za nesmysl, je nyní bráno jako pravděpodobný scénář. Platí to například pro záporné úrokové sazby centrálních bank nebo rozdílnou hodnotu papírových a elektronických peněz. Velký bratr má mnoho podob.
V situaci, kdy je ekonomický růst všude na světě velice slabý, je snižování úrokových sazeb za normálních podmínek logickým krokem. Bohužel, centrální banky svou munici v boji proti deflaci a ekonomickému poklesu dávno vystřílely. Nyní všichni spekulují, kam povede zavádění záporných úrokových sazeb.
Centrální banky Švédska, Dánska nebo Švýcarska již mají s negativními úrokovými sazbami zkušenosti. Musely k nim přistoupit v rámci boje s finanční krizí, nebo aby odolaly tlaku investorů hledajících bezpečné přístavy. Negativní sazby využívá při overnight operacích s bankami také ECB, ale globálně se banky do tohoto dobrodružství ve velkém nehrnou. Zatím. Nikdo totiž neví, jak to může skončit.
Centrální bankéři logicky předpokládají, že lidé v případě negativních úrokových sazeb nebudou motivováni držet peníze v bankách a raději je utratí. To nastartuje inflaci a tak dále. Jenže když lidé nebudou mít peníze v bance a raději budou držet hotovost, může dojít k rozmachu šedé ekonomiky, což určitě není cíl centrálních bankéřů. Anebo se rozhodnou pro rizikovější investice, kde mohou mít zdání mnohem vyšších, a v posledních letech dokonce jistějších výdělků (pokud již zapomněli na výprodeje po finanční krizi, což je klidně možné).
Horší než inflace
Pokud totiž dojde k poklesu úrokových sazeb také na účtech běžných klientů bank, bude to mít na jejich chování mnohem větší vliv než například inflace. Tu totiž lidé nevnímají až tak negativně, jelikož se jim neodráží na jejich nominálním bohatství. U negativních sazeb je to mnohem zřetelnější. I proto je ochota centrálních bank zavádět negativních sazby tak malá.
V každém případě bude banky nejvíce zajímat, jak dokáží své klienty přimět k tomu, aby v případě negativních sazeb ve velkém nevybírali peníze z účtů. Podle Milese Kimballa, profesora ekonomie na univerzitě v Michiganu, je to věc nastavení pravidel. Nejčastějším návrhem, jak omezit velké výběry hotovosti, jsou kapitálové kontroly (zavedené například nedávno v Řecku), případně zdanění nebo jiné zpoplatnění výběrů a hotovostních operací.
Kimball ale přichází s jiným návrhem. Hodnotu bankovek určuje centrální banka. Například za dvě eurové bankovky dá ECB jiné bance dvacet dolarů, protože banka je chce a ECB je ochotna jí je dát. Pokud ale ECB od bank odmítne přijímat hotovost v tištěné formě, budou mít banky problém. Podle Kimballa to ECB může dělat prostřednictvím poplatku za ukládání hotovosti nebo zápornými sazbami. ECB (nebo jakákoli jiná centrální banka) tak může nabízet za hotovost nižší sumu v elektronické podobě.
Přijdeme o hotovost?
Při 4% záporné sazbě by banky za každou stovku po roce dostaly 96 jednotek měny a 92,16 v roce následujícím. Tento krok by se pak mohl přelít také do reálné ekonomiky, když by firmy přestaly přijímat hotovost od svých klientů, protože banky ji od nich také nebudou chtít. Podle Kimballa to ale není způsob, jak se zbavit hotovosti. Je to jen cesta, jak by to mohlo fungovat. Skutečná hodnota peněz je stejná, ale v bance se její číselná hodnota zmenšuje. Nominální hodnota bankovek sice zůstává stejná, ale její reálná hodnota vůči elektronické měně klesá.
Při pokusu o skutečné zrušení hotovosti by muselo dojít k tomu, že by u ní byla praktikována vyšší záporná sazba než u elektronických peněz. Ekonomové se ale obávají, že by to naopak mohlo vést k tomu, že by všichni chtěli jen elektronické peníze. V extrémním případě by mohlo dojít k rozdělení elektronických a papírových peněz na dvě samostatné měny. Papírová měna by prakticky zaznamenala vyšší inflaci než měna elektronická.
Konec úspor a návrat Velkého bratra
Tím se dostáváme k Velkému bratrovi. Tento způsob omezování hotovosti totiž nebude populární, protože elektronická měna je mnohem lépe "sledovatelná" než hotovost, což je voda na mlýn vyznavačům konspiračních teorií a kritikům vládních zásahů do osobní svobody. A to je prakticky zbytečné mluvit o střadatelích nebo institucích, které mají svou strategii postavenou na pevně úročených cenných papírech a jejichž vyhlídky na zajímavé výnosy bez vysokého rizika jsou při záporných sazbách mizivé.
Hlavní ekonom HSBC Stephen King si myslí, že se lidé zkrátka budou muset přizpůsobit. Centrální banky již podle něj své možnosti vyčerpaly a nyní se podobají Titaniku, na němž je příliš málo záchranných člunů. A těmi čluny jsou bohužel právě záporné sazby.
Zdroj: Business Insider
