J jako Japonsko: Ztracená dekáda, nebo ztracená země? (Investiční abeceda na rok 2016)

Miroslav Frayer (Komerční banka)

Pro příští rok jsme nepatrně snížili odhady hospodářského růstu. Očekáváme, že si Japonsko připíše 1,7 % po letošních 0,6 %. Důvodem revize je nejistota přetrvávající u rozvíjejících se ekonomik, kam směřují japonské exporty, které tak zřejmě oslabí. S tím jsou spojeny i nižší investice podniků. Nižší pravděpodobnost dalšího uvolnění měnové politiky rovněž stojí za naším přehodnocením odhadů HDP níže.

Michala Moravcová (BOSSA)

Japonská ekonomika se ve třetím čtvrtletí 2015 propadla do recese. Inflace se letos podívala pod nulu, a to i navzdory probíhajícímu programu kvantitativního uvolňování, který aplikuje centrální banka, aby inflaci vrátila ke 2 %. Premiér Šinzó Abe ani po těchto hospodářských číslech neslevuje ze svých ambiciózních plánů. K jejich docílení bude potřebovat fiskálních stimuly, což zřejmě povede k zvýšenému tlaku i na centrální banku, aby navýšila objem odkupu aktiv. Tento krok by měl negativní dopad na hodnotu jenu a pozitivní na ceny japonských akcií.

Milan Vaníček (J&T Banka)

Očekávám další nepříznivý vývoj japonské ekonomiky, především proto, že celkově slábne Asie, respektive Čína. Podle mě to vyústí v další monetární uvolnění.

Vladimír Vávra (Wood & Company)

Podle některých globálních investičních stratégů jeden z nejperspektivnějších akciových trhů pro příští rok. Japonská ekonomika bude nadále těžit z nízkých cen komodit, především ropy, a na hospodaření japonských korporací bude mít blahodárný účinek pokračující globální oživení. Prozatím vágní ekonomický růst přitom může být argumentem pro japonskou centrální banku k rozšíření stávajícího kvantitativního uvolňování. V rámci aktuálního programu se banka zavázala kupovat akcie japonských blue chips prostřednictvím ETF v objemu 3 bilionů jenů ročně.

Daniela Milučká (Raiffeisenbank)

Japonsko ke konci roku 2015 opět jednou nohou spadlo do recese. Její průběh je prozatím mělčí než v roce 2014. Měnový stimul od centrální banky, pomocí kterého Bank of Japan sype do japonské ekonomiky 80 bilionů jenů ročně, má za cíl podpořit ekonomický růst a odvrátit deflaci. Prozatím se výsledky nedostavují v takovém rozsahu, jak by si zřejmě japonská centrální banka a premiér Abe přáli.

Petr Gapko (GE Money Bank)

Země vycházejícího slunce přistoupila stejně jako EU a USA k programu kvantitativního uvolňování. Ten byl zahájen v roce 2013 a zatím je bez přesného termínu ukončení. Nicméně v souladu s pozitivním očekáváním měnové autority by mohl být ukončen již v roce 2016, kdy by měla inflace dosáhnout 2% cíle. Dosažení této mety bude záviset na vývoji cen ropy.

Jakub Skryja (Verdi Capital)

Japonsko je opět v recesi, jeho ekonomika v druhém a třetím kvartálu 2015 anualizovaně klesla o 0,7 a 0,8 %. Situace je vážná, protože probíhající kvantitativní uvolňování je relativně k velikosti ekonomiky mnohokrát větší než podobné programy v EMU a USA. Pokud ani tento monstrózní pokus Bank of Japan o oživení ekonomiky nevyjde, je těžké si představit, co více ještě mohou japonské instituce pro ukončení 15leté stagnace udělat. Při státním dluhu přes 200 % HDP jsou fiskální možnosti nastartovaní hospodářství podobně omezené jako ty monetární. Investicím do japonských aktiv jsme nakloněni pouze za předpokladu zajištění měnového rizika.

Miroslav Novák (AKCENTA CZ)

Japonsko se v posledních dvaceti letech stalo zemí, která neúspěšně bojuje s deflací, a to navzdory mnoha neortodoxním zásahům tamní centrální banky. Ačkoli Bank of Japan déle než dva a půl roku provádí kvantitativní uvolňování, míra inflace je stále poblíž nuly a hospodářský růst je spíše anemický. Je otázka, zda země, kde na sto obyvatel ve věku 15–64 let připadá více než čtyřicet lidí důchodového věku, může dosáhnout rychlejšího ekonomického růstu. Demografie je neúprosná.