Investice do ETF dává smysl aneb Takto šetří indexoví investoři
Pasivní investování může dlouhodobě znamenat pro trhy leccos pozitivního i negativního. Co je ale mimo diskuzi, je výhodnost investic do indexových fondů a ETF pro drobné investory ve srovnání s investicemi do aktivně řízených podílových fondů.
Když se mluví o takzvaném pasivním investování, tedy investicích do burzovně obchodovaných fondů a jim podobných nástrojů, v posledních letech se zpravidla zdůrazňuje lepší výkonnost hlavních (amerických) akciových indexů ve srovnání s aktivně spravovanými podílovými fondy a hedgeovými fondy, které se také zaměřují na (americké) akcie. Minulá výkonnost o té budoucí samozřejmě nic zásadního nevypovídá, výraznou výhodou těchto pasivně spravovaných (jakkoli je tento ustálený výraz protimluvem) nástrojů jsou citelně nižší poplatky.
Manažeři aktivně spravovaných portfolií se snaží překonat výkonnost trhu, respektive svého srovnávacího indexu. Daří se to jen menšině z nich. Poplatky si nicméně účtují, a to z velké části bez ohledu na výkonnost jimi vybraných investic. Nechávají si platit za sledování dění na trzích, samotné obchody v rámci portfolia, případně i za jeho výkonnost. Nic proti.
Zůstaňme u amerického trhu, který se sleduje velice dobře – má dlouhou historii, největší likviditu a tak dále. V uplynulých 25 letech byly průměrné náklady na správu aktivně řízených fondů zaměřených na americké akcie 0,95 % (95 centů na každých 100 investovaných dolarů). Uvádí to společnost S&P Dow Jones Indices na základě dat ICI. Ve stejné době investice do indexových fondů stála jen 0,17 %.
V letech 1996-2020 vzrostl objem peněz v indexových fondech sledujících indexy S&P 500, S&P 400 a S&P 600 z 595 miliard USD na 5,72 bilionu USD. Pokud by byly stejné peníze ve stejném období investovány do aktivně řízených akciových portfolií zaměřených na USA, stálo by to (investory) o 357 miliard USD více, zní kvalifikovaný odhad analytiků z S&P Dow Jones Indices. "Nižší náklady jsou jedním z jednoduchých vysvětlení úspěchu pasivního přístupu k investování v uplynulých letech," říká Anu Gantiová, která má v S&P Dow Jones Indices na starosti strategie indexového investování.
Jsou ale investoři, kteří jsou ochotní si připlatit za aktivní správu. A nemusejí to být žádní superboháči. Cílem aktivní správy totiž nemusí být jen prosté překonání výkonnosti srovnávacího indexu. "Nízké poplatky za pasivní správu jsou fajn, ale například investice do indexu S&P 500 není zrovna uspokojivá pro fanoušky vysokých dividend," upozorňuje David Bahnsen, investiční ředitel The Bahnsen Group. "Zatímco index S&P 500 vynáší na dividendách jen okolo 1,25 %, někteří investoři cílí na několikanásobné výnosy. A ti pak nemají problém zaplatit třeba i 1% poplatek, když jen z dividend získají třeba pětinásobek."
Na druhou stranu, i pro dividendově zaměřené investory (a v podstatě na většinu dalších typů) jsou na trzích ETF, které se zaměřují právě na akcie společností, které nabízejí vyšší než průměrné výnosy. Takzvaně pasivní přístup k investování tak v oblasti nákladovosti jen těžko narazí na silný protiargument.
Zdroj: Axios
